Z historie kostela Kolem roku 1250 vybudována románsko-gotická trojlodní bazilika. V 2. polovine 14. století pristavena další cást. V mariánské kapli byly v roce 1575 provedeny dodnes dochované nástenné malby. Celý objekt pak barokne prestaven v letech 1764-68. Stávající vež pochází z let 1722-25 a tvorí dominantu mestyse. Z historie mestysu Merín První písemná zmínka o Meríne je z r. 1298, kdy trebícský klášter založil v Meríne probožství rádu sv. Benedikta, nadal je znacnými statky a podrídil jej trebícskému klášteru. Dejiny Merína pak byly témer 200 let úzce spjaty s dejinami benediktýnského kláštera v Trebící. Mnichové si v Meríne postavili malý kostelík a po ruzných prestavbách mu dali v hlavních rysech dnešní podobu. Z té doby se nám zachoval románský portál ze 13. století, vzácná stavitelská památka. Nejvetší pohromou pro kraj byly husitské války, ale hlavne tažení uherského krále Matyáše Korvína proti Jirímu z Podebrat, kdy došlo asi v letech 1470 k úplnému znicení proboštského kláštera. Proboštství bylo zastaveno v letech 1479 Janovi z Lomnice, pozdeji to byli Pernštejnové, na které prišla zástava v r. 1491, v r. 1557 ji odprodali Stráneckým ze Stránec. Ti v r. 1559 prenechali vetší cást majetku bratrím Janovi a Rafaelovi Chroustenským z Malovar a Chroustenic. Chroustenictí si postavili kolem 16. století v obci Cerné renesancní zámek a z Cerné udelali centrum svého panství. V roce 1618 se zapojili do protihabsburského stavovského povstání a po jeho porážce prišli o všechen svuj majetek. Po odchodu Chroustenckých po prohrané belohorské bitve se novými pány cernicko-rudoleckého panství i s Merínem stali Collaltové et San Salvatore, starý katolický šlechtický rod z itálie, který nove nabytým majetkem pripojil k panství brtnickému. Bylo to vítezství protireformace nad reformací, úplné vítezství katolicizmu v ceských zemích. Poddaní z Merína i z okolních obcí chodili robotovat do cernického dvora. Merínská obec se ale v roce 1714 na zámku v Cerné vykoupila z roboty a zavázala se platit místo roboty rocne 200 zlatých. Collaltové sídlili na zámku v Brtnici a v Cerné meli direktora. Cernické panství meli v držení až do rozpadu Rakouska- Uherska, tedy do roku 1918, kdy na základe I. pozemkové reformy z roku 1919 došlo k parcelaci pudy ve prospech bezzemku a malozemedelcu a z cernického dvora byl utvoren zbytkový statek. Collaltovská éra na cernickém panství skoncila po bezmála trech stech letech a Collaltové navždy opouštejí panství a také koncí jako merínská vrchnost. Zustala jim ješte Brtnice, kterou meli v držení až do konce roku 1945. Cache najdete na souradnicich : N 49° 23.347 E 015° 53.183 Doporuceno hledat v noci!!!