A: PĚNICE ČERNOHLAVÁ: Je o malinko větší než vrabec domácí. Sameček má černou, samička hnědou čepičku.
N: PĚNICE HNĚDOKŘÍDLÁ: Má podobnou velikost jako pěnice černohlavá, má bílé hrdlo a narezlá křídla. Oba druhy jsou užitečné a živí se hmyzem.
E: ČÍŽEK LESNÍ: Žije v jehličnatých lesích, hnízdo staví samice vysoko nad zemí, čížci milují semena bríz a olší. V létě vyzobávají semena jehličnanu. Před zimou jsou v hejnech u potoku právě na olších.
F: HÝL OBECNÝ: Je v létě snadno přehlédnutelný. Za to v zimě je červeň samečků nápadná. Obývá jehličnaté lesy. Zahnízdí ( stejne jako čížek ) dvakrát do roka. Jí semena, bobule, pupeny dřevin. Miluje husté smrky. Samička splétá hnízdo z uštípnutých větviček. Pak jej vystele měkčím materiálem.
M: SKŘIVAN POLNÍ: Jeho hnízdo je na zemi, může být i těsném sousedství lesa. Živí se semeny i hmyzem.
B: SKŘIVAN LESNÍ: Obývá okraje lesů, vyskytuje se i na pastvinách se solitérními ( samostatně stojícími ) stromy. Hnízdo má také na zemi. Skřivan lesní a skřivan polní mají společný znak podle kterého se poznají - nápadnou ostruhu.
H: RÁKOSNÍK ZPĚVNÝ: Je menší než vrabec domácí. Samec i samice jsou zhora našedle hnědí, na spodní straně bělaví. Na rozdíl od jiných rákosníků nestaví pohárkovité hnízdo v rákosí, ale zavěsí jej na větve keřů rostoucích na vlhkých loukách. Ke stavbě hnízda často využívá stonků kopřiv. Z pohledu člověka je užitečný, živí se hmyzem.
C: DROZD ZPĚVNÝ: Má horní část hnědavou, spodní bělavou, tmavě skvrnitou. Sameček i samička jsou stejně zbarvení. Hnízdo z trávy, větviček i mechu si vymazává hlínou.
L: DROZD KVÍČALA: Je větší, obě pohlaví mají horní část těla dvojbarevnou. Šedou hlavu a kořen ocasu, zbytek kaštanově hnědý. Spodina těla je rezavě žlutá s podlouhlými tmavými skvrnami. Hnízda si stavějí na okraji lesa, v remízcích. Oba druhy jsou hmyzožravé, ale v zimě doplňují potravu plody.
I: DATEL ČERNÝ: Patří mezi šplhavce. Sameček se od samičky pozná podle větší červené čepičky, která se táhne od kořene zobáku k záhlaví. Samička má jen červenou skvrnu v záhlaví. Charakteristický oválný či obdélníkový otvor vytesávají na stromech oba. Střídají se při sezení na vejcích. Hmyz vybírají na pařezech, pod kůrou stromů i na padlých kmenech. Prozradí ho typické datlí bubnování. Jeho drnčivé zvuky jsou jakousi náhražkou zpěvu, umí si vyhledat dřevo, které zní do daleka. Odhaduje se, že buší tak rychle, jak pálí kulomet. Asi si tímto způsobem hraničí své teritorium.
J: STRAKAPOUD VELKÝ: Dává přednost měkčím dřevinám či stromům s poněkud nahnilým jádrem. Dutinu hloubí oba, on však intenzivneji. Živí se živočišnou i rostlinnou potravou. Umí dokonale loupat kůru zničených stromů a vylovit kůrovce. Milují také oříšky, semena jehličnanů a olejnatých rostlin. Oříšky zaklíní do stromu a údery zobákem se dostanou k jádru. Do skulin zasekávají i šišky před vyzobáváním semen. V zimě se potuluje po lese ve společnosti sýkor, brhlíků a šoupálků a dělá jim jakéhosi velitele.
G: ŽLUNA ZELENÁ: Většinou prudce po letu přisedne na patu stromu a hned začne šplhat vzůru po kmeni. I žluna se vyhýbá zdravým stromům. Sameček i samička po dlouhém hledání a zkoumání dlabou dutinu. Ještě raději využijí opuštěný úkryt, aby nebylo moc práce. Novou dutinu dělá dvojice asi 14 dní. Živí se tučnými larvami tesaříků, jí i mravence ( ty si lepí na velice dlouhý jazyk vsunutý do mraveniště ), nebo rozbíjí příbytky stromových mravenců v kmenech a pařezech, mohou se dostat i do včelínů.
D: KAVKA OBECNÁ: Využívá opuštěných hnízdních dutin po šplhavcích ( datlovitých ptácích ), takže kavku najdeme nejen ve věžích kostelů ve městech....
K: VRÁNA OBECNÁ-šedá: živí se smíšenou potravou a z hlediska člověka se její škodlivost či její užitečnost mění podle místa, doby a "nabídky" potravy.
(A+G)*(B-F)*(C+E)+(4*D) = OPQ
OPQ + 305 = RST
(N+M)*(L-J)*(I+H)-(4*K) = UVW
UVW + 157 = XYZ
N 50°35.RST
E015°19.XYZ
Poznali jste ptáčky správně? Jestli ano, tak už stačí na vypočtených souřadnicích odpovědět na velice důležitou otázku !!! Pod jakým stromem se nacházíte ??? Pokud si myslíte, že strom je listnatý pak se PTAKOMORF nachází na N50 35.X a E15 19.Y Pokud je strom jehličnatý, pak platí že je PTAKOMORF na N50 35.Y a E15 19.X
K samotné keši:
POZOR ZMĚNA, K ODLOVU PTAKOMORFU JIŽ NENÍ POTŘEBA UV LAMPIČKA !! Keška je klasická schránka lock & lock. Při vyjímání ze skrýše dbejte opatrnosti ať vydrží, otvírá se zevnitř na L straně je háček !! Jde to zlehka. Při zavírání dbejte na to, aby háček byl v očku !!
Pro prvni nálezce jsou připravena naše 3 CWG, 1x TB a 1x GC. Měnte prosím férove kus za kus.
Pokud se Vám tato keška líbila, zveme Vás na naší první kešku do Prahy S ČERTY NEJSOU ŽERTY (GC39F0B)
Pro více informací navštivte listing této keše.
Pokud se Vám tato keška líbila, zveme Vás na naši druhou kešku na Prahu 6 SPORE76 - Řepská cache (GC387XK)
Pro více informací navšťivte listing této keše.
Pokud se Vám tato keška líbila, zveme Vás na naši třetí kešku a to do Nové Paky Otakar Hrubý (GC3A58C)
Pro více informací navšťivte listing této keše.