Vitejte ve finale nasi historicke serii o byvalych pivovarech kladenska a slanska. Bohuzel, pro caste kradeze a niceni kesi, je postupne budeme archivovat, nemame na to cas a adopci nechci. Diky za pochopeni, archivovane kesky, maji BONUS SLOVA ve WAYPIONTU.
Pivovary se nachazeli v techto obcich a mestech: Kladno, Slany (ARCHIV), Velvary (ARCHIV), Unhost (Adopce), Zlonice, Vrany (ARCHIV), Pavlov,Hostoun (ARCHIV), Bustehrad, Stehelceves (ARCHIV), Smecno (ARCHIV), Zvoleneves, Olovnice, Budenice (ARCHIV), Jarpice, Klobuky (ARCHIV).
Obecni male pivovary:Hospozin, Prelic, Kobylniky, Kokovice, Lukov, Trebiz, Neprobylice.
INFO O CELE SERII
Napad vznikl na podzim roku 2011 a od te doby jsme kompletovali informace z internetu, knihoven a nekdy i primo z obcecnich uradu. Nektere pivovary maji malo historickych zaznamu, u jinych jsme naopak museli vytahnout jen to nejpodstatnejsi a nejzajimavejsi. Vetsina pivovaru jiz dnes nestoji a v nekterych obcich uz ani nevi, kde vubec pivovar staval.
Kladensky pivovar v nasi serii neni, v dobe priprav serie byla kes ZDE jeste aktivni a tak jsme jej vynechali. Az po finalnich pripravach a zjistovani vsech informaci k ostatnim pivovarum, jsme se doslechli o archivaci teto kese, ale rozhodli jsme se uz dal celou serii nepredelavat.
Obecni pivovary jsme vynechali. Vyjimkou je pouze tento v Hospozine, na jehoz komin uvidíte od BONUSu.
Pokud nas chcete kontaktovat s nejakou pripominkou nebo novou informaci k pivovarum vyuzijte nas e-mail pepekacka@centrum.cz. V nejvetsi nouzi, kdy nebudete moci najit samotnou kes nebo se objevi jine zavazne problemy nas kontaktujte na telefonni kontakt uvedeny v profilu.
OBECNI PIVOVAR HOSPOZIN
Pivovar zde fungoval v letech 1583 – 1782, kdy byl prevzat svatovitskou kapitolou a uzavren. Vyroba byla prevedena do pivovaru Klobuky. Po zruseni hospozinskeho pivovaru se misto pivovaru vybudoval cukrovar a lihovar.
Vice informaci zatim bohuzel nemame. Mame alespon informace o kominu v objektu pivovaru Hospozín
JAK NA BONUS KES:
V kazde kesi ze serie najdete na spodni strane vicka a na logbooku bonusove slovo. V kesi jsou napsany i s diakritikou. Je dulezite, aby jste vedeli, kde jste si slovo zapsali (tj. ke ketremu pivovaru patri). Slovo si dle seznamu dole „vymente“ za cislo a pak spravne dosadte do souradnic.
Misto pro kes neni urcite to nejkrasnejsi, ktere jste videli, ale je z nej krasny vyhled na jiz zmineny komin hospozinskeho pivovaru a horu Rip. Mohli jsme najit mnohem hezci misto, ale to bychom tam pak museli dat zcela obycejnou krabicku.
Dobra rada na zaver:
Kratasy jsou pro odvaznejsi ;)
Signal tady muze litat, pouzijte FOTOHINT!
BONUS slova: (archivovane kesky, maji BONUS SLOVA ve WAYPIONTU)
CHMEL = 8
SLAD = 0
VODA = 4
VINOPALNA = 8
PIPA = 1
SKLAD = 9
KVASNICE = 0
KAMION = 4
MESTAN = 4
VERTEL = 6
VARNA = 2
SLADEK = 5
PIVOVAR = 8
TUPLAK = 7
PENA = 2
STAMGAST = 8
SOUDEK = 0
HOSPODA = 2
SPYCHAR = 6
BONUS souradnice:
N50° (Slany) (Bustehrad) . (Zlonice) (Smecno) (Velvary)
E01 (Unhost) ° (Zvoleneves) (Budenice) . (Vrany) (Hostoun) (Klobuky)
PIVO historie
Mnoho odborniku i milovniku piva se snazilo z dostupnych historickych poznatku odhalit mozne varianty vzniku piva. Vsichni se shoduji na jedne veci – priprava piva nebyla vynalezem, ale vysledkem souhry nahod. Dnesni uvahy o znalosti piva zkvaseneho obilneho napoje podobajiciho se pivu jdou az do mladsi doby kamenne. V nadobach z te doby, pochazejicich z Babylonie a z Bavorska, byly nalezeny zbytky jakehosi obilneho rmutu. Vsechny dohady a zpravy o pivu z pradavnych dob se shoduji v tom, ze je pripravovali zeny. Toto pravidlo se zachovalo az do dob pozdejsich, z nichz jsou jiz k dispozici doklady. Zeny pripravovaly a cepovaly pivo jeste ve stredoveku. Teprve na jeho konci s rozvojem techniky pivovaru se ujali tohoto dila muzi.
Obrazek predstavuje vyrobu piva v Egypte (vyroba dzbanu, vkladani chlebu do kadi, nalevani tekutiny pres sito ke zkvaseni).
Za kolebku piva se zpravidla povazuje oblast Mezopotamie, kde Sumerove, Arkadove, Babylonane a Asyrane pestovali jiz v 7. tisicileti pred nasim letopoctem obili a znali pravdepodobne i obilne kvasene napoje. Sumerove udajne varili obilny kvaseny napoj kas a pozdeji neco podobneho s nazvem sikarum pripravovali i Babylonane. Ti znali tri druhy piva: cerne, cervene a huste. Zakladem byl chleb, ktery se rozlamal, zalil vodou a nechal se kvasit. Nejvyznamnejsi panovnik starobabylonske doby kral Chammurabi byl znam zejmena jako zakonodarce. Chammurabiho zakony jsou prvnim dokladem o tom, ze i vladcove nejvyssi meli pivo nejen v oblibe jako osvezujici napoj, ale ze take v mnohych pripadech vyuzivali ekonomickych prinosu z vyroby piva.
Indoevropske kmeny, ktere v dobe stehovani narodu ve 4. az 6. stoleti pred nasim letopoctem osidlili evropsky kontinent, znali ruzne zpusoby pripravy piva. Tyto kmeny pouzivaly jecmen, psenici, oves, proso i cocku a ochucovala sva piva ruznymi bylinkami.
PIVO u nas
Prvopocatky pivovarnictvi lze spojit se vznikajicimi osadami pri kupeckych stezkach. Zde nikdy nechybely mlyn a krcma. Krcma byla obchodni zivnosti, jez spojovala vyrobu a prodej piva. Tehdy se pivo varilo take ve mlynech, ale i jinde podomacku. Krome sklepa a minimalniho sladovnickeho provizoria nebylo pro vareni piva v malem zapotrebi zadne zvlastni budovy. Postup vyroby piva se prenasel z generace na generaci. Napoj tehdy vyrabeny se vsak od soucasneho piva dosti odlisoval a pivarum 21.stoleti by asi jeho poziti delalo znacne problemy.
Prvni dolozena zprava o pivovarnictvi v Cechach je z roku 1088. Jde o nadacni listinu kolegiatniho kostela na Vysehrade, kde je kanovnikum vysehradske kapituly mezi jinymi vecmi vymezen take desatek chmele pro potrebu vareni piva. Dokument poprve uvadi i jmena sladovniku.
Z domaci vyroby piva se v obdobi 13. a 15.stoleti postupne stava specialni vyrobni odvetvi. Vysadou vareni piva se mohly chlubit jen klastery a kralovska mesta. Poddanska mesta potrebovala posveceni sve vrchnosti. Zavedeni prava varecneho je prisuzovano krali Vaclavu II. (1278-1305).
V mestech probihal cely proces vyroby polotovaru a vlastniho vareni piva. Zpocatku vyroba piva spadala pod jedinou zivnost. Kazdy, kdo sladoval i varil, a nakonec pivo take senkoval. Pozdeji doslo k oddeleni vyroby sladu a vareni piva.
Ve 14.stoleti zacaly vznikat mestske pivovary, avsak dokonalosti dosahly az ve stoleti sestnactem. Tehdy uz take mestskemu pivovarnictvi konkurovala slechta, ktera zacala stavet pivovary na svych zamcich a panstvich.
PIVO definice
Obtiznejsim ukolem je jiz pivo charakterizovat. Definic a poucek co je to pivo je cela rada, a diky novym technologiim a ruznym uhlum pohledu definic stale pribyva.
Oficialni definice piva v Ceske republice, tak jak byla vytvorena uredniky Ministerstva zemedelstvi zni „Pivem se rozumi penivy napoj vyrobeny zkvasenim mladiny, pripravene ze sladu, vody, chmelovych hlavek, upraveneho chmele, nebo chmeloveho extraktu, ktery vedle kvasnym procesem vznikleho alkoholu (etylalkoholu) a oxidu uhliciteho obsahuje i urcite mnozstvi neprokvaseneho extraktu, slad lze do vyse jedne tretiny nahradit cukrem nebo extraktem jecneho srotu, upraveneho jecmene, ryze nebo kukurice“ . Tolik litera zakona (c. 335/1997).
PIVO suroviny
Dulezite pro vareni piva jsou bezesporu suroviny, a jak jsem nekde cetl, take laska k pivu.
Pro domaci vareni piva se podivejte na stranky: http://www.varimpivo.cz/ nebo http://www.vasepivo.cz kde si muzete mimo jine vytvorit svoji pivni etiketu.
Suroviny potrebne k vareni piva
Voda
Voda je pri vyrobe piva nejdulezitejsi ze zakladnich surovin, ktera je vyuzivana pro samotnou vyrobu napoje, tak i v procesech, ktere s vyrobou souvisi, z cehoz vyplyva, ze pro vyrobu piva je potreba velke mnozstvi vody - na 1 litr vystaveneho piva je spotrebovano ctyrikrat az osmkrat vice vody. Jeji pouziti primo ovlivnuje kvalitu vysledneho produktu. Pivovary jsou tak budovany v mistech, kde jsou vyrazne zdroje kvalitni vody.
Chmel
Chmel je jedna ze zakladnich surovin pro vyrobu piva, ktera mu dodava charakteristickou nahorklou chut pomoci chmelovych pryskyric a chmelove aroma vlivem silic. Pro pripravu piva se pouzivaji samici chmelove hlavky, ktere se zpracovavaji na tzv. chmelove produkty. Jedna se o granule pripravene z hlavek po ususeni, rozemleti a naslednem peletizaci.
Pro vyrobu ceskych piv se pouziva ceska odruda chmele tzv. zatecky polorany cervenak, ktery je udajne nejkvalitnejsim chmelem na celem svete. Radi se do skupiny jemnych aromatickych chmelu. Chmel je na uzemi Ceska pestovan ve trech hlavnich oblastech – Zatecke, Ustecke a Trsicke, a to jiz od 8. stoleti. Chmelove hlavky jsou chemicky slozite, jelikoz obsahuji napr. alfa kyseliny zname jako humolony.
Slad
Slad se vyrabi ze specialne vyslechtenych druhu obili, nejcasteji jecmene ci mene casteji psenice, ktere maji vyrazny podil na vysledne chuti piva, jeho barve a aromatu. Rozlisuje se svetly a tmavy slad(slad plzensky a bavorsky) podle barvy a dale jsou slady specialni (karamelovy, prazeny, diastaticky a pod.). Pro vyrobu piva se vyuziva jecne zrno tzv. obilka, ktera se sklada z obalu, zarodku klicku a endospermu. U sladu se nasledne sleduje hlavne klicivost a kliciva energie. Priprava sladu probiha ve sladovnach, kde je sklizene obili v pripade svetleho sladu nejprve priblizne po 3 dny maceno v mekke vode, aby se dosahlo toho, ze zrna vstrebaji priblizne 45 % sve vahy vody. Nasledne je rozlozeno ve vrstve silne mezi 10 a 15 cm a nechava se naklicit. V prubehu kliceni se zrno nekolikrat obraci. Kliceni zrna konci v dobe, kdy klicek dosahuje priblizne ¾delky zrna. Vznika tak zeleny slad, ktery postupuje nekolik fazi suseni nejprve o teplote 35, pak 50 a 60 °C, na zaver se provadi zaverecna faze suseni za staleho vetrani, kdy se pohybuje teplota mezi 75–80 °C. Kvalitni sladovnicky jecmen po vysuseni obsahuje 62–65 % skrobu v susine.
Nejnizsi teplotou suseny svetly slad je vyraben v Cesku u piva plzenskeho typu. Pri pouziti vyssi teploty se ziskava slad vhodny pro vyrobu piva Pale Ale Malt ci alternativniho pojmenovani „videnskeho“ typu. Pokud je pouzita teplota jeste vyssi, vznika slad pro bavorsky typ. Pri narustu teploty nasleduje tmavy slad zbarveny do hneda az karamelove barvy, ktery se vyuziva pro vyrobu tmavych piv. Mala cast sladu se take prazi ve specialnich prazicich bubnech a je nasledne vyuzivan k dochuceni tmavych piv.
Timto procesem se ziska skrobovity roztok, ktery je dulezity pro uvolneni fermentovanych cukru.
Kvasinky
Kvasinky jsou mikroorganismy pouzivane v biotechnologicke vyrobe piva – pivovarnictvi. Podle druhu (prubehu) fermentace jsou pro svrchni kvaseni (cca 20 °C; prubehem fermentace kvasinky na hladine) pouzivany kvasinky Saccharomyces ceravisiae ssp. carlsbergensisnazvane na pocest jejich objevitele Emila Christiana Hansena z danskeho Carlsbergu, pro spodni kvaseni (5–10 °C; behem fermentace kvasinky sedimentuji) Saccharomyces ceravisiae.
ZDROJE INFORMACI
Informace o zaniklych pivovarech jsme cerpali z knihy: Pivovarnictvi na kladensku a slansku - Vladimir Chaloupka.
O mnohych pivovarech byla zminka pouze v knize, zbytek informaci jsem vycetl na internetu: Wikipedie, http://www.pivovary.info/ a nekdy je zminka o pivovaru na strankach obce.