Važeny pane Machanek.
Dovoluji si Vám poslat nazpet do
Vasi tovarny v Marianskem udoli hrebíky,
ktere jsme si neobjednali
a zaroven prikladam fakturu
ze dne 1.5.1895 na tohle zbozi.
S uctou Váš zakaznik
Antonin Dvorák z Polne.
Ale nyní od zacatku : Naš príbeh zacíná v roce 1824. Ignác Karel Machánek, obchodník s železem koupil mestansky dum v Olomouci a zacal v nem prodavat zbozi ze železa.Je až absolutne neuveritelne,že obchod na tomto miste do dnes funguje, jen sortiment se trosku premenil z železitého na domací potreby. A protože prodej vzkvetal vedlo to podnikaveho majitele k založení vlastní tovární výroby. Byla to predevším snaha, vyrábet úspešný artikl ve vlastní režii a maximalizovat tak zisk. Historická encyklopedie podnikatelu Cech, Moravy a Slezska od Milana Myšky k tomu uvádí: „Ignaz Karl Machanek koupil roku 1854 tzv. Josefský hamr mezi Hlubockami a Hrubou Vodou od barona Salomona Mayera Rothschilda a zavedl zde výrobu hrebíku a plechového zbozi s nazvem J.C. Machanek & Comp., k.k. priv. Homboker Maschinnägel- und Blechwaaren-Fabriksgesellschaft (c.k. privilegovaná hlubocská tovární spolecnost na strojní výrobu hrebíku a plechového zboží).Kancelár (comptoir) firmy sídlí v Olomouci na Dolním námestí. Pobocka má sídlo ve Vídni na Univerzitním námestí.
Dulezity prvek pro dobre fungovani kazde fabriky je dopravni dostupnost a to od roku 1872 naplnovala Moravsko-slezská centrální dráha“ z Olomouce do Krnova. Propleteny pramen reky Bystricky,silnice a železnice tahnoucí se od Velke Bystrice po Domašov nad Bystricí je ozdoben mnoha sponkami krasnych kesí. Doporucuji navstivit a nasát atmosferu na serii hrubovodských mostu a k tomu si vychutnat poetickou Gross wosser.
Ale pojdme nyní zpatky k nasemu polofiktivnimu príbehu:
Ve fabrice šel život den za dnem, jak už to tak v továrnach bývá. Tonda zvaný topic bydlel ve Velké Bystrici a narodil se mu na prvniho maje prvorozený syn a tak oslava byla dlouhá a hlava ráno nemyslela jako obvykle a tak se stalo,že do Polne u Jihlavy poslal hrebíky,které patrily do Volne u Ostravy a naopak. A tak dostal kazdy hrebiky, ale jine druhy. Viz faktura.
Historická fotka delniku pred tovarnou, rok 1904.
Nas Tonda je ve tretí rade od spodu,druhy zleva, nebo mozna spise zprava:
Architektura prumyslových provozu 19. století se vyznacuje solidním remeslným zpracováním a durazem kladeným na detail. Továrny nemely být jen funkcní, ale mely také reprezentovat své majitele. Stavby tohoto druhu se oznacují jako industriální architektura a v posledních letech se poznenáhlu zacíná docenovat jejich hodnota. Je to dáno také tím, že klasické továrny známé z 19. a 20. století jsou dnes na ústupu. Nahrazují je uniformnejší haly, ve kterých by stejne dobre mohl fungovat supermarket nebo krytá sportovište. Prvorebulikovou slavu a um našich predku nyní již pripomínají jen vzpominky pametniku a drobne relikvie napr.kamenný kríž kde muzeme zacit nasi prochazku za kesi.
Kríž stojí v místní cásti Hrebíková pri lávce pres Bystrici vedoucí od nádraží do bývalé delnické kolonie a je chránen dvema vzrostlými lipami. Na základe vrocení jej lze považovat za jeden z nejstarších a také nejhonosnejších dochovaných krížu v Hlubockách. Oproti podobným památkám v obci je rozmernejší a má komplikovanejší stavbu, nebot vedle samotného kríže sestává ješte z podstavce spocívajícího na kamenných kvádrech. Podstavec je dále clenen rímsami, z nichž ta vetší je ohranicená stylizovaným akantovým a listovým vlysem, zatímco menší predstavuje stylizovanou golgotskou skálu, ve které krucifix vezí. Tato výzdoba odpovídá historizujícím tendencím v umení druhé poloviny 19. století, které byly reakcí na modernizaci a rozmach prumyslu. Kamenná deska s nápisem Na prední strane podstavce zeje melký výklenek, z nejž byla zrejme násilím vynata kamenná deska s dnes neznámým nápisem. Na zadní strane podstavce je vytesán nemecký nápis: Gewidmet von FRANZISKA und ANNA MACHANEK 1857 (Venováno Františkou a Annou Machankovými 1857).
Dnešní stav je vice smutnejší než by si kdysi slavna fabrika zasloužila. V novinach probehla pouze kusa zpravicka:"Bourání fabriky v Hrebíkové" :Zacátkem ríjna 2009 zacala demolicní firma bourat staré tovární budovy v areálu bývalé Moravie v Hlubockách-Hrebíkové.
Tím se naš pribeh z Hrebíkove uzavira. Ješte že se toho náš Tonda nedožil .Jen ty vracené hrebíky,dnes již notne rezavé,budou pripomínat nekdejší slavu hlubocské továrny.
Cerpano z webu hlubocky.eu a z fantazie na zaklade skutecnych podkladu. V keši jsou v nahlednuti kopie faktur z roku 1895 a ceník hřebíku z roku 1946.
