International Airport Karlovy Vary
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Related Web Page
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Kazde spravne mezinarodni letiste ma svojí kešku.
Tato keška byla založena za úcelem rychlého spojení s dalekým východem.
Od terminálu ke kešce je to jen pár desítek metru, celá akce Vám zabere maximálne 5 minut. Nezapomente si s sebou vzít starou housku nebo pár semínek pro ptácky…
A right international airport has a cache. This cache has been established to fast connection to the Far East. From terminal to the cache is just a few tens of meters, the whole event will take 5 minutes. Do not forget to bring some old roll or a few seeds for the birds ...
Eine echte internationale Flughafen hat seine Cache. Cache verfügt über eine schnelle Verbindung in den Fernen Osten etabliert. Vom Terminal, um den Cache ist nur ein paar Dutzend Meter, wird die gesamte Veranstaltung dauert 5 Minuten. Vergessen Sie nicht, alte Brötchen oder ein paar Samen für die Vögel zu bringen ...
Založení letište u lázenského mesta Karlovy Vary bylo vyvoláno rozvojem letectví a civilní letecké dopravy u nás v pocátku 20. let. Mestská rada již v roce 1925 správne odhadla nezbytnost leteckého spojení s ostatními mesty u nás i v zahranicí. V soucinnosti s mestskou radou Mariánských Lázní, kde se v té dobe rovnež rozhodovalo o založení letište, byl predložen zámer leteckého spojení mezi Mariánskými Láznemi, Karlovými Vary, Chemnitzem, Lipskem a Berlínem. V Mariánských Lázních byla situace s vybudováním letište vyrešena rychleji. V míste katastru obce Skláre již v roce 1926 firma Avia, zaregistrovaná jako M. Bondy a spol. Praha, zahájila leteckou dopravu mezi Mariánskými Láznemi a Prahou.
Karlovy Vary až do roku 1927 vyhledávaly nejvhodnejší lokalitu pro letište v blízkosti mesta. Po zhodnocení v úvahu pricházejících lokalit, mimo jiné i ve Dvorech, padla volba na území katastru Olšová Vrata. Po výkupu pozemku a majetkoprávním vyporádání prevzalo v roce 1929 z poverení cs. státu ministerstvo verejných prací zajištení dalších prípravných prací na výstavbu letište v hodnote prevyšující milion korun. Letištní plán byla odvodnena, zrekultivována a na jare téhož roku oseta travou. Holá letištní plocha ve tvaru lichobežníka mela celkovou rozlohu 40 ha, bez letištních objektu. Až v roce 1930 byl predložen projekt hangáru, jehož autorem byl akademik Stanislav Bechyne. Studii odbavovací budovy zpracoval architekt Rudolf Weise z Karlových Varu. Z neznámých duvodu nebyly návrhy prijaty. V ríjnu roku 1931 byla zpracováním nového projektu poverena pražská firma ing. Jana Blažka. Pozdejší výstavbu rídil ing. Antonín Brebera, stavební dozor vykonal ing. František Solveter. Nové objekty byly uvedeny do provozu v roce 1933. Hlavni odbavovací budova a další objekty byly na tehdejší pomery dostatecne kapacitní s dokonalou architekturou, kterou obdivujeme dodnes. Letecký provoz zacal v provizorních podmínkách již 15. kvetna 1931 na trati Praha - Mariánské Lázne - Karlovy Vary. Od té doby se slibne rozvíjel. V roce 1936 bylo letište Karlovy Vary - Olšová Vrata dokonce zarazeno do síte evropských letišt s návazností na spojení z Prahy do Amsterodamu, Berlína, Belehradu, Budapešti, Vídne a dalších mest. V letech 1937-1938 melo mesto karlovarské letište spojení s 11 mesty v naší republice. Ve válecných letech okupovala letište stíhací pilotní škola Luftwaffe. Letište bylo válecnými události vážne poškozeno. Po válce se veškeré úsilí zamerilo na jeho rychlé zprovoznení, provoz byl obnoven již v roce 1946.
Poválecným nadšením ožívalo i karlovarské letište, které bylo válecnými událostmi vážne poškozeno. Proto došlo pouze k nejnutnejším opravám a k záchrane odbavovací budovy, hangáru a travnaté plochy, která sloužila provozu až do doby nástupu nárocnejších typu letadel. Poválecný provoz letište byl obnoven v roce 1946 sezónní linkou Praha - Karlovy Vary - Praha letadly typu Ju-52, Siebel 204 a pozdeji DC-3.
Od roku 1952 nastává v rozvoji karlovarského letište nová éra. Byla zahájena výstavba vzletové a pristávací dráhy s cementobetonovým krytem v délce 2150 m, vcetne pojezdové dráhy. Postupne byla rozšírena odbavovací plocha, provedeny generální opravy letištních objektu, príjezdové komunikace apod. Letište bylo vybaveno novou zabezpecovací leteckou technikou. Tyto práce se vyznacovaly intenzívním tempem, takže 15. ríjna 1960 již mohl být obnoven provoz.
Letište melo spojení s Brnem, Ostravou a Košicemi, Berlínem (Schönefeld) a nepravidelnými linkami s Vídní. Nosným typem letadla byl Iljušin Il-14. V roce 1965 vybudovali pracovníci letište vlastními silami radiomaják na kopci u Stružné. Od téhož roku byl zahájen celorocní provoz. Pomerne velký pocet prepravovaných cestujících a zájem o leteckou prepravu si vyžádal otevreni cestovní kanceláre ve meste. V roce 1967 byl dosažen do té doby nejvetší pocet prepravovaných cestujících - 47 tisíc. Špickovým obdobím v historii letište byl rok 1978. Denne se provozovalo šest pravidelných leteckých spoju, z nichž ctyri spojovaly lázenské mesto s Moravou a Slovenskem. V obou smerech bylo odbaveno 50 tisíc cestujících. Státní opatrení smerující k úspore pohonných hmot a prudký nárust cen letenek zaprícinily v následujícím roce citelný pokles zájmu o cestování letadly. Na letišti Karlovy Vary klesl provoz o 74% a nakonec byl zastaven. V té dobe s dokonce zvažovala otázka jeho dalšího provozováni jako civilního dopravního letište. Od roku 1981 byl udržován pouze sezónní (letní) provoz mezi Prahou a Karlovými Vary s možností tranzitu.
Pres veškeré omezeni leteckého provozu v dusledku poklesu zájmu o leteckou prepravu si rada pracovníku civilního letectví uvedomovala nedozírné a težko obnovitelne škody, které by vznikly zrušením letište a pevne verila v obnovení provozu. Nakonec se podarilo v letech 1984-1985 dokonce zrealizovat cemenobetonový kryt vzletové a pristávací dráhy asfaltobetonovým kobercem v rámci její kompletní opravy. Od roku 1989 má letište opet statut mezinárodního letište. Postupne jsou vytváreny podmínky pro širší využívání jeho kapacity, tím spíše, že se postupne realizovaly doplnující investice. Napríklad byl vybudován svetelný a radionavigacní systém pro zajištení bezpecnosti letového provozu vzhledem k okolnímu clenitému terénu, objekt pro záchrannou a požární službu, trafostanici s náhradním zdrojem elektrické energie, nový kabelový prívod apod. Byla rovnež rekonstruována odbavovací budova a pracovište rízeni letového provozu, takže letište má z hlediska vybavenosti všechny podmínky pro rozvoj letecké dopravy. Vždyt jeho výhodná poloha, technický stav, malá vzdálenost od mesta, význam v regionu, blízkosti hranic se sousedními státy a rada dalších pozitiv vytvárí reálné možnosti jak pro nepravidelný i pravidelný provoz, tak pro soukromou i obchodní klientelu vlastnící obchodní soukromá a sportovní letadla, která zde mají ideální provozní podmínky a servis. Lze oprávnene ocekávat, že provoz na karlovarském letišti nebude stagnovat.
zdroj: Letište Karlovy Vary s.r.o.
Additional Hints
(Decrypt)
Fgbhcav fv an xázra.
Srrqre sbe oveqf va n ovepu tebir bccbfvgr gur unyy.
Srrqre süe Iötry va rva Ovexrajäyqpura trtraüore qre Unyyr.