Kostel v Boru je pripomínán již v roce 1282. Vycházeje z dávných zvyklostí sta- vet kostely podél hlavní komunikace, lze predpokládat, že stál kolmo na osu dne- šní stavby, aby tak sledoval hlavní seve- rojižní cestu tehdejšího sídlište.
Tento malý kostelík byl za Bohuslava III. ze Švamberka kolem roku 1361 presta- ven v gotickém slohu do podoby, která
mu zustala až do roku 1526, kdy byl zno-
vu prebudován. Z této tretí prestavby se
do dnešních dnu dochovala jeho vež, stojící kdysi uprostred puvodního hrbi-
tova.
V roce 1562 vymenil Jan ze Švamberka
zdejšího katolického faráre za prvního
z pastoru protestantských, kterí v Bor- ské duchovní správe pak pusobili až do
roku 1635, tedy celkem 78 let.
Dne 22. zárí 1647 vyhorelo celé mesto a
plamenum neodolal ani kostel. Byl proto
v následujících letech, kdy vystrídali pas-
tory kneží rádu krížovníku s cervenou
hvezdou a na zámku Švamberky Götzo-
vé, znovu postaven, a to do podoby, kte-
rou zobrazil malír nástropních fresek
dnešního kostela v prvním oblouku klen-
by nad vstupem do sakristie. Toto dílo ctvrté prestavby vydrželo 80 let a pak se jižní stena kostelní lodi poblíž veže zacala vydouvat do té míry, že celá stavba hrozila zrícením.
V této dobe, v roce 1736, prichází do Boru jako predstavitel již diecézních kneží farár Josef Schmidt, aby se nesmazatelne zapsal do historie nejen farnosti, ale i celého mesta. Svou nevšední porádkumilovnost, zálibu v umení a organizacní talent využívá nejen ve své každodenní práci pro farnost, ale hlavne k výstavbe dnešního, v poradí již pátého kostela ve meste. Se stavbou zapocal
v roce 1739 s pouhými dvema tisíci zlatých a když pracne opatril chybející desetinásobek, tak ji roku 1750 štastne, jak sám píše, dokoncil. Obe tato da-
ta najdeme v latinských chronogramech, které jsou zaznamenány jak v jeho Memorabiliích, tak
i v nástropní malbe nad presbytárem. První z nich, ukrývající v sobe letopocet 1739, ríká, že "svaté-
mu biskupu Mikuláši oddáni vystaveli toto zbožné dílo kníže a lid", kde zmínený kníže je Karel Tomáš z Löwensteinu. Druhý, zvecnující rok 1750, pak oznamuje, že "za válecných dob, prinášejících zmar, byl tento kostel s pomocí Boží staven a stojí tu dnes jako posel míru". Stalo se tak za purk-
mistru mesta P. Gollera, P. Sommera, S. Zintla a J. Funka.
Dlouho pretrvávala v Boru legenda, podle níž výstavba byla provádena tak, že byl novou stavbou obez-
den kostel puvodní, který byl pak dodatecne zboren. Existuje mnoho argumentu, které tuto domnenku vyvracejí a ciní z ní dnes opravdu jen legendu. Ac výstavba chrámu probíhala s cetnými komplikacemi, jako úmrtím stavbyvedoucího ci zabavením pripraveného stavebního materiálu tehdy v okolí mesta táborícím vojskem, presto byla nesmírným úsilím J. Schmidta dokoncena a kostel byl na svátek svého patrona dne 6. prosince 1749 vysvecen tachovským dekanem J. M. Kniradlem.
Otec Borského kostela, jak je J. Schmidt nazýván, dne 23. 2. 1777 umírá a je ve svém kostele také
pochován. Ve hrobce vlevo pod presbytárem sdílí
místo posledního odpocinku spolu se švamber-
skými pány Boru, kterí tam byli pochováváni. Ná-
hrobky zde mají Bohuslav († 1490), Volf († 1505), Jan († 1533), Bartolomej († 1560), Jan Erasmus
(† 1580) a Jan Vilém, který zemrel v r. 1590.
Schmidtovo dílo si po svém dokoncení vyžádalo
stavební zásah až v r. 1885, kdy byla sakristie
zprístupnena i zvencí. O dva roky pozdeji musely být opraveny vetší trhliny v klenbe, v r. 1889 pak všechna okna, jejichž rámy tehdy vyrobil Borský
kovárský mistr Wenisch.
Za faráre a pozdejšího biskupa J. Glosauera, po-
cházejícího ze Svojšína, bylo pokracováno v du-
kladné oprave kostela, pri níž neodborným zása-
hem v roce 1904 byla znicena prevážná cást ná-
stropních fresek. Dne 20. ríjna téhož roku byl
kostel posvecen arcibiskupem L. Skrbenským,
který jej také dne 24.5.1916 povýšil na kostel
dekanský.
V kvetnu 1945 byl chrám poškozen delostreleckými granáty a následným požá¬rem, po jeho provizorní oprave se koncem 60. let dockal nové fasády. Za soucasného vikáre V. Borna byla pocátkem 80. let za pomoci pasovské Caritas internacional vymenena celá strecha, od r. 1991 jsou restaurovány nástropní fresky, když vež byla opravena v letech 1990 až 1992.
Zdroj: P. Vladimír Born, fara Bor
Foto www.farabor.ic.cz a autor