Následující text, který vám priblízí historii Prachovny, jsem doslovne prevzal (opsal) z knihy
VLADISLAV 1548 – 1948
Jubilejní památník
ke 400 výrocí povýsení
Vladislave na mestecko.
Frantisek Hánavka
O nehode ve vladislavské prachárne.
Stalo se tak 11. kvetna 1848 v práchovne pana Prokopa Zelnícka, která byla toho dne vyhozena do povetrí, ale jen cást závodu, kde byly stupy, pri cemz bohuzel, ztratili dva lidé zivot. Byli to Josef Mastera a Franc Martínek, zamestnanci zmíneného podniku. V dobe nestastného výbuchu ve vladislavské práchovne byli v ní zamestnáni Jan Zejda, 21-ti letý syn safáre ze Slavícek, Václav
Caha, Josef Mastera, Frantisek Martínek a Josef Máca.Caha a Máca prach susili, Zejda, Martínek a Mastera meli za úkol polírování prachu; pak Prokop Zelnícek, majitel práchovny, odvádel prach do Brna.
V poledne sel Máca pro obed do Vladislave.Caha susil zatím prach nalozený na vozících venku promíchávaje jej, Zejda, Mastera a Martínek prachovou moucku prinásely ze susárny do zadních stup, kde znovu byla zpracována. K prenásení mel kazdý zvlástní putnu. Pri nosení sel první Mastera, za ním Martínek, pak Zejda, jeden od druhého vzdáleni 15 – 20 kroku.
V okamziku explose Mastera sotva otevrel dvere dílny, následující ho tovarys Martínek dosel jen ke stavení a byl roztrístenými soucástmi ze dverí nekolik kroku odhozen a prachem popálen. Zustal lezet mrtev. Janu Zejdovi, jenz byl jeste asi 30 kroku od dílny vzdálen, podarilo se putnu s prachem nesenou na zádech odhoditi jakmile spatril blesk a dým u dílny a prchl stranou do lesa. Po explosi videl jednu boudu se stropy neporusenou, kdezto druhá stoupa byla znicena, na protejsí strane mlýnského príkopu lezel Mastera, na strane pred príkopem Martínek, oba mrtví se shorelými saty a tely úplne cernými s cástecne rozpuklou kuzí. VáclavCaha, který krátce pred explosí zavlahoval prachovou hmotu, aby udrzovala potrebnou vlhkost, byl v okamziku výbuchu zamestnán susením, neprisel jinak k úrazu, ale strachem byl tak polekán, ze ztratil rec a nemohl o této události komisí vyslechnut. Zejda, který byl pracharským tovarysem teprve rok nemohl nestestí nijak vysvetlit, avsak mínil, ze se tak stalo jen nestastnou náhodou. K témuz presvedcení dosel také príslusný krajský úrad v Jihlave. Spisy o tom vsak nejsou po ruce.
Podle reportaze, kterou odvysilal Cesky rozhlas Region, zde potom vyroba strelneho prachu
pokracovala az do roku 1920, kdy prachovna vyletela cela do povetri.
Reportaz muzete nalezt na nasledujicim odkazu:
http://www.rozhlas.cz/vysocina/toulky/_zprava/vladislav-prachovna--740357