 |
Stromy pokryvaji v soucasnosti asi 30% povrchu souse a pro zivot na Zemi maji nedocenitelny vyznam. Hraji nezastupitelnou roli pri utvareni klimatu tim, ze produkuji kyslik a naopak pohlcuji oxid uhlicity - jeden z hlavnich plynu, jehoz zvysena koncentrace prispiva k zintenzivneni sklenikovemu efektu a k mozne globalni zmene klimatu. Lidstvo jiz nekolik tisicileti vyuziva lesy jako zdroj cenne suroviny. Vice nez polovina vytezeneho dreva se pouziva jako palivo, dale ve stavebnictvi, v nabytkarskem prumyslu, na vyrobu celulozy a papiru. Nektere druhy stromu jsou zdrojem korku (korkovy dub), latex z kaucukovniku, dale pak chinin z kury chinovniku, ktery se pouziva proti malarii, pryskyrice z borovic atd. Odedavna se stromy vysazuji podel vyznamnych stezek, na rozcestich, u drobnych sakralnich staveb (kaplicky, krizky, kosteliky). Jiz od stredoveku byly zakladany parky, v nichz byly vysazovany ruzne puvodni i nepuvodni druhy stromu, vcetne specialne vyslechtenych kultivaru. Stromy (predevsim duby) na hrazich rybniku pomahaji zpevnovat svymi koreny teleso hraze. Liniove vysadby stromu se casto vyuzivaji k pohledovemu oddeleni ruznych casti kulturni krajiny, ale take se podileji na omezeni hluku a znecisteni. V rovne krajine pak plni funkci jako vetrolamy.Stromy maji diky sve dlouhovekosti a velikosti odedavna vyznam jako duchovni symboly, kulturni pamatky i jako orientacni body. Rada primitivnich nabozenstvi vyuziva v nejake mire stromy. Stare narody vetsinou verily, ze strom je nabit spoustou bozske tvurci energie, kterou muze zasveceny vyuzit k ziskani pristupu k jinym formam zivota. Lesy se staly symbolem tajemstvi a promeny a domovem carodeju a kouzelniku. Strom byl uctivan temer ve vsech castech sveta, kde bylo priznive podnebi pro jeho rust. Nektere symbolicke vyznamy stromu jsou skutecne vseobecne platne. Vecne zelene stromy symbolizuji dlouhovekost a nesmrtelnost. Zatimco opadave obrodu a znovuzrozeni: v obou pripadech vsak ujistuji lidstvo o plynulosti byti. Jednotlive druhy stromu si vsak ziskaly v ruznych kulturach ruzne vyznamy. V antice lide verili, ze cerny bez je zasvecen Panovi, brectan Bakchovi, magnolie Apollonovi a vavrin Dionysovi. Pro buddhisty byl stromem poznani fikovnik. Pro taoismus broskvon symbolizovala nesmrtelnost. Severane chovali ve velke ucte dub. Keltove si podle stromu vytvorili dokonce kalendar a horoskop!
V soucasne uspechane dobe, si cim dal vice lidi uvedomuje krasu stromu a jejich vliv na lidskou psychiku. Lide pokorne objevuji zapomenutou krasu a zacinaji si vzpominat na uctu, kterou stromy zahrnovali nasi pohansti predkove. Strom uz neni jenom darcem dreva na nabytek, papir a hudebni nastroje. Strom je uklidnujici pritel.
FINÁLE NAJDETE NA SOURADNICÍCH:
N 49° 08. _ _ _ E 017° 23._ _ _
