Kladno-Vrapice Traditional Geocache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Tato kes je venovana jedne z nejdulezitejsich casti mesta Kladna, zejmena co se historie objevu a dolovani uhli tyce.
Vrapice dnes
Vrapice jsou nejvychodnejsim predmestim statutarniho mesta Kladna. Zije zde asi 400 obyvatel a soucasti Kladna jsou od roku 1950. Lezi v udoli Dretovického potoka priblizne 5 km severovychodne od centra Kladna. K Vrapicim patri take samoty Ludmilin Dul a Vrapicky Dvur. Komunikacni osu mestske casti predstavuje ulice Vrapicka, spojujici Kladno pres Stehelceves s Kralupami nad Vltavou. Zastavba, sestavajici predevsim z rodinnych domku, se soustredi zejmena podel zminene hlavni silnice na severni strane udoli; vedlejsi osu osidleni pak na jihovychode kolem kostela tvori ulice Dvorska (silnice do Bustehradu).
Historie
Dejiny Vrapic (drive se tato obec jmenovala Rapice) tvori dve nesouvisla obdobi - stredoveke sidlo na cas zaniklo. Ve stredoveku byvaly Vrapice vesnici s farnim kostelem sv. Mikulase a tvrzi. Poprve se pripominaji skrze jmeno Cenka z Vrapic (Chenco de Wrapicz) roku 1320. Na prelomu 14. a 15. stoleti ves drzeli prislusnici zamozne prazske staromestske rodiny Benesovcu. V roce 1450 bylo okoli Vrapic tezce postizeno tazenim Jiriho z Podebrad proti bustehradskému panu Jindrichu Libstejnskemu z Kolovrat. Koncem 15. stoleti se Vrapice staly soucasti bustehradskeho panstvi, tehdy ve vlastnictvi Bezdruzickych z Kolovrat. K roku 1548 se vrapicka tvrz uvadi jako pusta (pozdeji beze stopy zanikla). Z nekdejsi vsi zbyl jen kostel, ktery v pobelohorskem obdobi ponejvice spravovali farari z Lidic.
Pocatky dolovani uhli
V roce 1775 Vaclav Burgr a Jakub Oplt nasli na uboci vrchu Vysoky u Vrapic vetsi mnozstvi uhli a objevili tak vychoz uhelnych sloji, ktere se staly zakladem dolu bustehradske vrchnosti, mimochodem nejvetsiho dulniho celku u nas az do 40. let 19. stoleti. V zaznamech bustehradskeho panstvi je uvedeno, ze Vaclav Burgr i Jakub Oplt budou dozivotne dostavat deputat uhli a asi polovicni mnozstvi bylo prisouzeno i tomu, kdo nalez bezpecne urcil - kovari Vaclavu Linhartovi. Objev uhli se vsem trem vyplatil, protoze poznamka o dozivotnim uzivani uhelneho deputatu byla v pozdejsich letech vynechana a uhli dostavali jeste potomci vsech nalezcu. Chyba byla objevena az po vice nez sto letech a uhelny deputat zastaven. Co Burgruv a Opltuv objev uhelne sloje znamenal, je mozne vycist z udaju uvedenych k tezbe ve vrapickych dolech Vaclavem Trejbalem v knize Sto let od Vanova nálezu uhli u Kladna. Zatimco v roce 1774 se vytezilo 1.335 strychu uhli(1 hornický strych = 130-140 kg), rok po nalezu to bylo uz 10.097 strychu a v roce 1796 dokonce 51.758 strychu. Nasi predkove tedy uhli dobyvali a vyuzivali uz pred rokem 1775, ale slo jenom o povrchova loziska, ktera vetsinou ani nedavala kvalitni surovinu. Proto jsou teprve 70. leta 18. stoleti povazovana v historii dolovani na Kladensku za vyznamny meznik. Prvnimi sachtami v nove otevrenem zapadnim poli kladenske uhelne sloje byly Barbora, Vaclav a Jindrich, ale postupne se dolovani prenaselo na vychod, kde ve 30. letech 19. stoleti vznikly u Cvrcovic sachty Ferdinand a Ludmila. Vstupy do nekterych, dodnes zcasti zachovalych del, se nachazejí v zadnich traktech domu pri Vrapicke ulici. Pocatkem 80. let 18. stoleti patrily bustehradske doly k nejvetsím dodavatelum palivoveho uhli do Prahy a kvalitnim kovarským uhlim zasobovaly take znacnou cast Cech. Prave tato skutecnost ucinila na pocatku 19. stoleti kladenskou panev nejvyznamnejsim kamenouhelnym revirem, kde se tezila az tretina uhli v ramci ceskych zemi.
Po zruseni feudalniho zrizeni se od roku 1850 Vrapice staly soucasti obce Stehelceves. V roce 1858 byla obnovena vrapicka farnost, zanikla za husitskych valek, a soucasne s tim postavena skola. Ve druhe polovine 19. stoleti se teziste dobyvani uhli presunulo mimo Vrapice, ktere se tak postupne staly spise obytnym sidlem. Ve 40. letech 20. století byla tezba ve Vrapicich jeste nakratko obnovena. Na podzim roku 1950 byly Vrapice oddeleny od Stehelcevsi a pripojeny k mestu Kladnu. Mezi Vrapicemi, Stehelcevsi a Bustehradem byla od konce 40. do konce 80. let postupne navrsena tzv. Bustehradská halda, obri uloziste hutni strusky a dalsiho prumysloveho odpadu.
Kdo skutecne uhli nalezl?
Nalez uhli u Vrapic je opreden povestmi, ve kterych hraje vyznamnou roli krtek. Vrapice byly puvodne zemedelskym regionem a tamni sedlaci samozrejme kontrolovali, v jakem stavu jsou jejich pozemky a jestli se na nich nepremnozili skudci. Jednoho dne si zemedelci na kopci Vysoky u Vrapic vsimli krtka, ktery vynesl na povrch s hlinou i kousky zvlastnich cernych lesklych kamenu. Burgr s Opltem par kamenu vzali a donesli je ke kovari Vaclavu Linhartovi do Brandyska. Ten je vhodil do kovarske vyhne a k prekvapeni vsech kameny okamzite vzplaly.
Ke kesi...
Keska je ulozena v tesne blizkosti cyklostezky, odlovit ji tedy lze v ramci cyklovyletu nebo i pesky. Pro pesi doporucuji prochazku protahnout ke kostelu sv. Jana Krtitele ci kostelu sv. Mikulase s krasnym starym hrbitovem. Pokud prijedete autem, lze ho na chvili zanechat podel ulice a nebo na mostku (viz waypoint).
Samotne ulozeni kesky je v dohledu jedne ze zahrad, majitelka o kesce vi, nemusite se bat logovat, bude-li zrovna pracovat za plotem:o) Pred ostatnimi se ale mejte na pozoru, zvlaste v teplych dnech je tu zvyseny vyskyt cyklistu i pesich vyletniku.
Prosím, věnujte čas zamaskování kešky, místa, kde leží, je tam opravdu hodně! Často se tu množí logy, že byla vidět už od cesty, pečlivě proto ukládejte, ať vydrží na místě!
Zdroje textu:
Wikipedie: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vrapice
Sladeckovo vlastivedne muzeum v Kladne: http://www.omk.cz/index.html?url=http://www.omk.cz/dyn/doc/historie_hornictvi
Zdroj fotografie:
http://www.fotohistorie.cz/Stredocesky/Kladno/Vrapice/Default.aspx - vlozeno uzivatelem petrivo
Additional Hints
(Decrypt)
Fxyba fr wnxb ba fr fxynav