Prvni vlak Traditional Geocache
Vosula: Bohužel nestíhám :(
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Keška se nachází na nádraží v Mariánských Lázních a informuje o príjezdu prvního vlaku do tohoto místa. Jedná se o plechovou krabicku na magnetu, prosím prineste si vlastní tužku :) Informace pochází z http://www.hamelika.cz 
Když mariánskolázenský kronikár FELBINGER nadšene popisoval v roce 1841 prípravu budování železnicní trati z Plzne do Chebu, uvádel - jak prepsal do kroniky z novin - i trasu nové trati: Plzen – Stríbro – Ošelín – Michalovy Hory – Dolní Kramolín – Chotenov – Hamrnický zámecek – Valy – Zámek Kynžvart – Úbocí – Milíkov – Tešov – Lipová – Cheb. Trvalo však ješte tricet let, než došlo k vybudování železnice, a to ješte ve zmenené trase v našem okolí (Ošelín – Planá - Chodová Planá – nádraží Mariánské Lázne v blízkosti Hamrnického zámecku - Stará Voda – Lipová – Cheb). Železnice se už Felbinger nedožil; zemrel 8. brezna 1855 ve veku 87 let. V roce 1866 bylo zapocato se stavbou železnice Velenice-Ceské Budejovice-Plzen a do provozu byl dán roku 1868 úsek Budejovice-Plzen a roku 1869 úsek Budejovice-Velenice. Logické bylo pokracování stavby železnice z Plzne do Chebu. Stavba jednokolejové trasy Plzen-Cheb byla schválena císarským výnosem z 22. srpna 1865 a práce zahájeny pocátkem roku 1866. Probíhaly šest let, se tremi tunely na Svojšínsku a terénní profil tu vylucoval postavení dvojkolejné trati. K slavnostnímu otevrení došlo 28. ledna 1872. Celá trat Víden-Cheb byla nazvána honosne jménem císare Františka Josefa I. V Chebu existovalo napojení na železnicní sít bavorské dráhy. Dosud existuje patníkové kilometrování z Vídne – nádraží Mariánské Lázne je na 425. kilometru od Vídne. Nejprve jezdily tri osobní vlaky denne v obou smerech. 1. brezna 1874 vyjely také první rychlíky v obou smerech. Stanovená rychlost rychlíku byla 60 km za hodinu. Od 1. cervna 1874 jezdily ctyri osobní vlaky a dva rychlíky (jeden byl sezónní) denne v obou smerech. Jízdenka (za osobu a jednu míli) stála 36 krejcaru v I.tríde, 27 krejcaru v II. tríde, a 18 krejcaru v III.tríde. Krome toho se dalo jezdit v krytých nákladních vagónech (jízdenka k stání stála 9 krejcaru za osobu a míli). Rychlíkový príplatek cinil 20 % ceny. Za balíky a zboží (za míli a cent) se platilo 2 krejcary v I.skup., 2,25 krejcaru v II.skup. a 3,5 krejcaru ve III.skupine. Pri užití celého vagónu (obilí, drevo, železná ruda, stavebniny jako železo a kámen) se platilo za cent a míli 1,6 krejcaru u prvních deseti mil, 1,4 krejcaru za dalších deseti mil a 1,2 krejcaru za další míli. U uhlí, písku ci rašeliny se platilo za cent a míli 0,9 krejcaru u prvních deseti mil, 0,8 krejcaru u dalších deseti mil, a 0,7 krejcaru za další míli. Doprava uhlí pro státní správu byla 0,6 krejcaru za cent a míli. Jízda z Plzne do Chebu trvala u osobního vlaku 4 hodin, u rychlíku 2:40 hod. Jízda z Plzne do Vídne osobním vlakem trvala 12 hodin, rychlíkem 8 hodin. Mariánské Lázne byly od pocátku významnou zastávkou pro rychlíky vcetne mezinárodních. – 17. prosince 1898 byla otevrena vedlejší železnicní trat z Mariánských Lázní do Karlových Varu. Puvodní mariánskolázenské nádraží bylo pocátkem 20.století strženo a v roce 1903 postaveno dnešní, architektonicky velmi hodnotné secesní nádraží. Pritom bylo rozšíreno kolejište, postaveno druhé nástupište a již v roce 1899 postavena výtopna. Vzhledem k jednokolejnosti trati je dnes úsek Plzen-Cheb jednou z nejzatíženejších tratí u nás. Parní trakce na této trati byla v roce 1970 nahrazena moderní, elektrickou. Poprvé v Cechách vyjela první elektrická lokomotiva v roce 1903 na trati Bechyne-Tábor, dlouhé 24,2 km. Elektrifikace byla dílem Ing. Františka Križíka. Zkušební provoz byl zahájen 1.cervna 1903, slavnostne byl provoz otevren v Tábore 22. cervna 1903.
Additional Hints
(Decrypt)
1. aáfghcvšgr, cbfnqgr fr cebfíz an ynivpxh n uzngargr qbyh xnzre fr arzhfvgr ong :)