-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Procházka po sídlišti V zátiší
Sídlište V zátiší,kde je tato cache uložena se nachází v Kralupech nad Vltavou.Kralupy jsou mesto ležící po obou stranách reky Vltavy asi 20.km severne od Prahy.Název Kralupy pochází ze spojení Korlupy,což znamená loupání kury.Je železnicním uzlem nekolika regionálních tratí a hlavní trati Praha-Decín.Kralupské údolí bylo osídleno již v praveku. První doložená zmínka o Kralupech (považovaná za falzum) se nachází v soupisu majetku brevnovského kláštera z roku 993. Autentická je až darovací listina krále Václava I., který 6. dubna 1253 venoval pražským Križovníkum s cervenou hvezdou nekolik vesnic, mezi nimi i Kralupy. Rád zde dal postavit mlýn s tvrzí a ves zustala v jeho držení až do roku 1848. Tehdy pocet jejích obyvatel nedosahoval ani 200 duší. První písemná zmínka o Kralupech je z roku 1253.
Ješte v roce 1850 byly Kralupy jen osadou s 27 domky. Mohutný rozvoj nastal se zavedením železnice. S koncem roboty prišla v roce 1851 železnice a s ní i pokrok. K podmokelské dráze pribyla dráha buštehradská na dopravu kladenského uhlí, které se zde prekládalo do lodí. Postavena byla lodenice a založena první chemická továrna. V roce 1865 pribyla dráha turnovská, postavily se železnicní dílny, v Kralupech vznikla železnicní križovatka.
V roce 1867 byla zrízena první kralupská obecná škola. A rozvoj obce pokracoval: byl postaven parní mlýn a parní pila, rozrustaly se železnicní objekty, postaven byl pivovar a cukrovar, takže v roce 1881 mela obec s pripojenou Lobcí témer 3000 obyvatel a byla povýšena na mestys. V tomto roce byla prodloužena železnicní trat do Velvar a k dílnám, chemickým a stavebním podnikum pribyly strojírny, byla založena sporitelna a zaveden telefon. V roce 1884 vznikl kralupský Sokol a zakládány byly i delnické spolky. V roce 1901 zahájila výrobu Kralupská rafinerie minerálních oleju, která pozdeji mela na 700 zamestnancu.
Pribývalo obyvatel, stavely se další školy a ke konci 19. století kralupská obec usilovala o získání statutu mesta. Duležitým predpokladem byl ale vlastní kostel. Z daru pražského probošta Msgr. Eduarda Tersche byl v letech 1894 - 1895 postaven farní kostel Panny Marie a sv. Václava a teprve potom rozhodnutím císare Františka Josefa I. z 22. listopadu 1902 mohly být Kralupy povýšeny na mesto. V roce 1910 melo mesto na 6 000 obyvatel, byl zrízen okresní soud a berní úrad a v roce 1913 se Kralupy staly sídlem okresní politické správy.
V cervenci 1914 vypukla první svetová válka, do níž z okresu narukovalo 7000 mužu a z kostelní veže byly zrekvírovány nejvetší zvony. Nový okres nedokázal zorganizovat zásobování, docházelo ke stávkám a demonstracím a Kralupy se staly jedním z mest, kde došlo k prevratu již 14. ríjna 1918. Ani behem okupace neustávala kulturní cinnost, vzbuzující nadeji. Místní spolky se spojily a jejich cinnost vyvrcholila v roce 1941 oslavami stých narozenin Antonína Dvoráka.
Kralupy patrily za druhé svetové války k nejpostiženejším ceským mestum, nebot velkou cást mesta ponicil težký nálet amerických bombardéru v poledne 22. brezna 1945. Jeho cílem byla kralupská rafinerie. Oblak cerného koure ze zasažené nádrže zahalil celé mesto a další vlny bombardéru už shazovaly svuj náklad, celkem na 1500 bomb, naslepo. Nálet poškodil nádraží, znicil vetšinu prumyslových objektu a 117 domu, mnoho dalších domu bylo poškozeno. Mesto bylo zcela rozvráceno, o životy prišlo 145 lidí. Kralupy se staly válkou nejpostiženejším mestem v Cechách.
„ Sotva jsem vyšel z nádražní haly a rozhlédl se po ulicích, poznal jsem, že stín breznové katastrofy leží ješte nad mestem. V Praze už zárily výkladní skríne a ulice byly plny lidí, kralupské ulice byly šedé a témer liduprázdné. Nikde nic svátecního. Vítr jakoby v rozích ulic místo smetí prohánel ješte plác, slzy a vzdechy. Všude se šlapalo po smutných a ošklivých vzpomínkách. “
— Jaroslav Seifert po návšteve Kralup na konci roku 1945. Pohrben na kralupském hrbitove 21.ledna 1986.
Od roku 1947 byly Kralupy opet okresním mestem. Na levém predmostí byla dostavena budova Okresního národního výboru, v centru hasicský dum a poliklinika.
Od roku 1955 mesto stagnovalo, pri odstranování válecných škod byly zrušeny nekteré drívejší menší provozy a nedokázalo se proto vyrovnat jiným, válkou nepostiženým mestum. V roce 1960 probehla územní reorganizace, Kralupy ztratily statut okresního mesta, okres byl rozdelen a mesto s východní cástí okresu bylo pricleneno k Melnicku.
Velký význam pro mesto melo rozhodnutí, navazující na tradici zdejšího lucebního prumyslu, o vybudování jednoho z nejvetších chemických závodu naší republiky – národního podniku Kaucuk. Jeho stavba byla zahájena koncem léta 1958 na kralupském sportovním letišti a do Kralup se zacaly sjíždet stovky mládežníku z celé republiky. Výroba v novém chemickém podniku byla zahájena v roce 1963. V roce 1975 byl n. p. Kaucuk rozšíren o rafinerii ropy a stávající výrobní zarízení byla rozširována a modernizována. Zároven se pronikave zacala menit tvár mesta.
V lednu 1994 se kralupský Kaucuk stal akciovou spolecností. V komunálních volbách byl starostou mesta zvolen opet Pavel Rynt. V ríjnu 1995 byl slavnostne otevren penzion pro duchodce, vedle mostu T. G. Masaryka byla zahájena stavba lávky pro peší. Po jejím otevrení v prosinci 1996 byla zahájena oprava mostu. Po rozsáhlé rekonstrukci bylo znovu otevreno Mestské muzeum. Rok 2000 byl rokem cetných výrocí. Uplynulo 55 let od neštastného náletu, 150 let od zahájení pravidelné železnicní dopravy, 120 let od narození kralupského rodáka, malíre Jirího Karse, 120. výrocí založení oslavila Mestská knihovna a bylo vzpomenuto i 130. výrocí narození malíre Josefa Holuba.
V roce 2002 se mesto pripravovalo k oslavám svého 100. výrocí, k nimž už nedošlo. K mestu se prihnala povodnová vlna, svou prudkostí a svými následky zatím nejvetší v historii dolního Povltaví. Za této povodne byly Kralupy mezi nejzasaženejšími mesty. Na nekterých domech je dodnes videt typická „cára“ ukazující výšku tehdejší hladiny. Obnova znicených objektu pak pokracovala celá další léta. Povoden kulminovala 14. srpna, kdy se prutok priblížil hodnote 5000 m3s-1. Pod vodou se ocitl celý stred mesta vcetne postranních ulic, na námestí sahala hladina vody do výšky 2 metru, zaplaveno bylo i nádraží. Byl ohrožen i železobetonový most. Sjely se hasicské záchranné sbory z blízkého i vzdáleného okolí, evakuace obyvatel z ohrožených objektu probehly beze ztrát na životech. Po opadnutí vody zacal úklid a ukázaly se vzniklé škody, které pomáhali likvidovat všichni. Dobrou organizacní cinností a za pomoci ze sousedních mest a obcí se do Vánoc podarilo mesto uklidit. Odstranování následku povodne pokracovalo i v dalších letech a zdá se, že mesto pritom dostalo prívetivejší vzhled.
Prosím,tužku s sebou.
Zdroj:Wikipedie.
Additional Hints
(Decrypt)
Erxynzaí cybpun