Keš k adopci

Autorem listingu jsou rajmici MB, já jen pokračuji v jejich práci.

Na úvodních souradnicích toho najdete mnoho, tedy krome keše. Napríklad tady pohodlne zaparkujete. A možná že tu cas od casu narazíte i na nejakého toho kacera :-)

Jednoduchou puvodne eventovou keš najdete nedaleko od úvodních souradnic. Pro odlov stací odpovedet na malý zapeklitý kvíz a najít císílka do neznámé rovnice N50°24,O MESTE E014°54,O HRADU.

O meste
Kolik samohlásek má jméno i príjmení
kolik má orlu v mestkém znamení
kolik má námestí pro lidi k sblížení
kdo toto neví at na míste zkamení

O hradu
kolik stop hradní rybník merí
kolik se z hradu k nebi tycí veží
kolik sloupcu oken jihozápad streží
kdo to neví at podívat se rychle beží

Pri zamerení byl signál dosti vrtkavý a tak venujte pozornost i hintu, který mel být puvodne jenom pro Dachácka - zarytého odpurce otaznícku (i tech vlastních) :-)

Pro odlov máte vše potrebné, tak hodne štestí. Abychom ale nezustali dlužni tady je pár slov k okolí:

Boleslavký hrad - jeho historie a vlastne i celého mesta automobilu sahá do desátého století a jako správný hrad prošel mnoho promenami. Co je ovšem zajímavé že napríklad oproti jiným sídlum prošlo to boleslavské dramatickými zmenami a to hlavne v "názvosloví". Základ pozdejšího hradu položilo za vlády Boleslava II. premyslovské hradište. Až v polovine století trináctého vznikl na jeho míste královský hrad. Protože však v nejbližším okolí vládl rod Markvarticu, kterí sice spravovali hrad z pozice kastelánu, ale ten nikdy nebyl preveden z královského majetku do jejich državy. centrem správy se tak stává nedaleký hrad Michalovice a královská správa se presouvá na reprezentativnejší Bezdez. Boleslavský hrad majestátne upadá. Svoji slávu oprašuje o sto let pozdeji, v majetku pánu z Michalovic. V okolí vyrustá nové mesto a hradu se dostává významných prestaveb. Samotná Boleslav pak získává "slávu" v protihusitských válkách a tak je po obsazení mesta i krátce v držení Lobkowicu. Po skoncení válek je vláda na Boleslaví vrácena Michalovicum a to až do roku 1468 kdy jejich vetev vymírá po meci a majetek pripadá Cimburkum. Jan Tovacovský z Cimburka - mj. vlezdoprdelka nejvyšší komorí krále Vladislava Jagelonského pozdvihuje mesto na nejvýznamnejší centrum Jednoty bratrské a zahajuje i pomerne radikální prestavbu hradu a to o detaily, které dají podklad pozdejšímu vzniku boleslavkého zámku.

Roku 1502 je zpeceten osud Cimburku absencí mužského potomka, stejne jako u Michalovicu, a vudcí rucka nad Boleslavským panstvím patrí od té doby Krajírum z Krajku v podobe Johanky - matky Adama z Cimburka. Ta nechala opet mesto zásadne prestavet a hrad mení v renesancní zámek. Jsou vystavena jihozápadní a východní palácová krídla a prestaveny veže ukoncené vysokými jehlicovitými strechami. Zámek je obehnán parkánem a od mesta oddelen masivním opevnením. Celkové prestavbe pak ješte "prispel" velký požár v roce 1555. Podobu a reprezentativnost zámku dotvorily polokruhové arkády na nádvorí sahající do výše celého východního krídla. A steny pokrylo tehdy velice moderní sgrafito. No a jak už se stalo v Boleslavi zvykem vymrel i rod Krajíru po meci konce pány Karlem a Adamem. Jejich sestry panství neudrželi a byly prinuceni jej prodat. Na zámek se tedy znovu dostávají Lobkowicové. Za vlády Bohuslava Hasištejnského se podarilo mestu vykoupit z poddanství a usilovalo i o koupi zámku. Samotná smlouvy pak byla podepsána až z Evou Hasištejnskou provdanou z Hohenlohe, ale jelikož mesto za zámek nezaplatilo prodává Eva sídlo znovu a to ríšskému maršálkovi Gottfriedu Hendrichovi z Pappenheimu. V té dobe je již zámek využíván spíše pro potreby vojska a tomu odpovídá i jeho stav. Devestaci následne dokoncí vyndrancování mesta Chorvaty roku 1639 a o nekolik let pozdeji i Švédy. Generál Coloredo pak nechá objekt poborit aby jej Švédové úplne neobsadili. V té dobe se teprve dostává do rukou pánu z Chudenic cástka slíbená Eve Hasištejnské a sídlo tak prechází do majetku mesta ovšem už jako pustý hrad. Roku 1748 rozhoduje komise o prestavbe na vojenský objekt. Hrad tak dostává ryze úcelovou podobu, jak z vencí tak zevnitr a mestské písemnosti jej od té doby zminují už jen coby kasárna. Nešetrný zásah do krásy je dodnes patrný predevším na oknech. Na nich je dobre patrno že interiéry byly sníženy a puvodní tri patra nahradila ctyri a velká pravoúhlá okna po vzoru Pražského hradu byla nahrazena ryze funkcními okénky

Nádvorí bylo zavezeno navážkou, zbouráno severní opevnení a zrušen príkop. Naopak dostaveno bylo v místech západních hradeb office krídlo. Kasárna sloužila až do roku 1952 a postupne se v nich vystrídala rakouská vojska, ceská, neslavne i SS pri deportaci židu a nakonec i armáda lidová. Rusové naštestí jeho kouzlo neobjevili a spokojili se s devastací kasáren na Rozvoji. Prameny neuvádejí zda mela absence mužských potomku (jak už je zde zvykem) armádního generála Alexeje Cepicky nejaký vliv na prodej kasáren, tak jako tak precházejí do majetku n.p. Textil a stává se z nich prachobycejný sklad.No a konecne po všech tech peripetiích prechází roku 1972 do majetku ONV, které zde umístuje mestské muzeum a znovu se v pramenech uvádí oznacení: Boleslavský hrad, i když správné pojmenování by melo být zámek.

Toliko o historii hradu. Místa ve kterých se pohybujete mela ovšem také bohatou historii. Tak zajímavou, že by zasloužila vlastní keš. Tak uvidíme... Snad jen tedy pár zajímavostí. Nynejší Ptácká ulice byla kdysi nejmocnejším a nejrušnejším obchodním centrem mesta a pozdeji i tržní "prumyslovou zónou" jak je patrno z dobové fotografie.

Ješte pred tím než byly zasypány koryta reky tvorilo oblast pod hradem nekolik ostruvku vzniklých mezi nekolika rameny Jizery a Klenicí. Na nich vyrustaly významné továrny. Klingerova prádelna(cti "r" s háckem!) (podle toho nese dnes jméno Cesana), sladovna a Ledererova chemicka (pozdeji likérka, dnes Akuma), Goldbergova mýdlárna (dnes Akuma na druhém brehu Klenice), pres Nádražní ulici stávala mestská plynárna a naproti ní býval Hanouskuv sklad dreva a uhlí s parní pilou. Smerem k dodnes zachovalému statku Podhrád (dnes sberný dvur) bývala Hudcova továrna na vonavky (pozdeji Soupek) Ne nadarmo se zdejší oblasti ríkalo Benátky. V místech dnešního Mlýna stával kdysi velký mlýn vodní ( a bylo jich tu nekolik) nesoucí názvy Podstupenský, pozdeji Vankuv, Slavíkuv, Egeruv...(dnes je mírne prestaven :-) a nese název: Boleslavské mlýny) Do ostrovní ríše u Jizery vedla z hradu cesta skrze malou branku dodnes zachovanou ve skále nad Ptáckou ulicí.