První písemná zmínka o Javorné pochází z roku 1614. Puvodní název obce pochází z nemeckého Seewiesen - jezerní louky (údolí bylo pokryto loukami a rozsáhlými mocály, travinami a raseliníkem a budilo zdání melkých jezer). Na pocátku 17. stol z toho vzniká ceská odvozenina Zegbis, z kterého se postupne vyvinul Zejbiš tento název se stal v r. 1918 názvem úredním. Ten se v roce 1953 rusí a nahrazuje se názvem novým Javorná na Sumave, podle nejvyssí hory na katastrálním území Javorné.. Puvodní osada nálezela ke Královskému hvozdu, Javorná byla jednou z 8 králováckých rychet, byly zde cetné svobodnické dvory. Pocházela odtud vetšina králováckých vrchních rychtáru a casto bývala jejich sídlem.
Prvním rychtárem byl v r. 1693 zvolen Ondrej Martin Posinger. 1712-1715 byl vrchním rychtárem Jan Filip Gerl a spolu s Ondrejem Antonínem Poschingrem, Janem Jakubem Eisnerem a Jirím Gerlem jsou povazováni za zakladatele barokni kaple sv. Anny na Zejbisi v letech 1698 – 1700, k níz v letech 1718 - 1721 pristavel Gilmetti západní cást s prucelím a vezemi. U tohoto jiz kostela jsou v prucelí dve veze kryté sindelem. Na oltárích jsou obrazy svaté Anny a Nejsvetejší Trojice od W. Stoibra (1870), obraz Kristova krtu pripomíná díla P. Brandla. Lustry v kostele jsou výrobky zdejsích okolnich zaniklých skláren, z nichz nejstarsí vznikly v 15. století. Náhrobní kameny z 18. a 19. století nálezí prevázne významným sklárským rodinám Gerlu, Hafenbrädlu a Adleru. U kostela stojí památný strom- lípa srdcitá, starí 300 let.
J. F. Gerl byl údajne prvním pochovaným v kapli, zemrel 19.8.1718, a za svého zivota venoval kostelu zvon vázící 120 kg.
V roce 1910 cítala obec Javorná s prilehlými samotami 122 domu a 1131 obyvatel. V roce 2001 bylo v Javorné 67 domu a 151 obyvatel. Dnes je Javorná spise rekreacním strediskem s lyzarským areálem. Ubytování zde nabízí nekolik penzionu a rada rekreacních chalup a chat k pronajmutí.
Kes není uvnitr arealu, a opravdu není treba rozebirat zed
