Uvedomili jste si nekdy, ze vse okolo nás je
ruzne barevné? Vnímáme to jako samozrejmost a nikdy jsme se si
neuvedomili, jaké by to bylo, kdyby byl svet jen cernobílý, nebo
kdybychom o tento vjem prišli. Za tuto krásu sveta
mužeme podekovat našemu zraku.
Zrak je smysl, který umožnuje živocichum vnímat svetlo,
ruzné barvy, tvary. Pro cloveka je to smysl
nejduležitejší, asi 80% všech informací vnímáme
zrakem. Zrak je zameren predevším na vnímání kontrastu,
proto dovoluje videní kontur predmetu, jejich vzdálenost a významne
se podílí na orientaci v prostoru.
Vlastní vnímání svetla je založeno na citlivosti zrakových
pigmentu (napr. rodopsin) na svetlo. Svetlem se zrakové pigmenty
rozkládají, címž zahájí retez chemických reakcí, které vedou k
prevedení signálu na elektrický potenciál, vzruch, který
prenáší informaci do zrakových center mozku. Fotoreceptory
lidského oka jsou citlivé na svetelné vlny v rozsahu 400 –
760 nm. Absolutní práh citlivosti je 10-19 J, což odpovídá
energii jednoho jediného fotonu.
Smyslovým orgánem je oko (oculus), které je složeno z ocní
koule a prídatných orgánu. Vlastní svetlocivná vrstva oka, sítnice,
obsahuje fotoreceptory, vysoce specializované svetlocivé
bunky,tycinky a cípky. Ty jsou zanoreny v pigmentovém epitelu,
který zajištuje jejich výživu a svetelnou izolaci.
Clovek má v každém oku pres 100 miliónu svetlocivých
bunek.
K dokonalosti zrakového vnímání jsou nezbytné cásti oka tvorící
jeho optický systém (rohovka, komorová voda, cocka, sklivec), který
soustreduje paprsky tak, aby jejich ohnisko bylo na sítnici.
Barevné videní
Vnímání barev zajištují cípky. V normálním lidském oku
existují tri druhy cípku, lišící se barevnými pigmenty a
citlivostí k vlnovým délkám, které urcují jednotlivé barvy. Cípky
vnímající cervenou, zelenou a modrou barvu tedy zajištují
vnímání všech barev. Normální videní je trichromatické,
videní barvoslepých lidí je napr. dichromatické (dva druhy cípku).
Málo známým faktem je, že se u nekterých lidí vyskytuje i opak
barvosleposti, tedy ctyri druhy cípku.
Všichni živocichové nevnímají barvy stejne jako clovek.
Trichromatické videní je výsada primátu. Vetšina savcu má
pouze dichromatické videní, jako barvoslepí lidé. Je známým faktem,
že pes je barvoslepý - ale ne úplne, vidí dobre cervenou a
žlutou barvu. Kun nemá cípky citlivé na zelenou barvu. Naproti
tomu ptáci, plazi a ryby mají obvykle tetrachromatické videní, tedy
ctyri druhy cípku. Clovek a ostatní primáti vnímají barvy od modré
po cervenou (tedy svetlo s vlnovou délkou zhruba od 400 do 700
nanometru. U ptáku je citlivost mírne posunuta k modrým barvám.
Hlubinné ryby mají citlivost hlavne na modrou barvu, která proniká
pod morskou hladinu nejhloubeji. Motýli vidí ultrafialové svetlo s
vlnovou délkou kratší než 400 nanometru, ale nevidí
naopak cervenou. Nekterí hadi vidí široké spektrum barev od
ultrafialové až po infracervenou (nad 700 nanometru). Stejne
tak zraková ostrost dravcu a kockovitých šelem je mnohem
vetší, než u cloveka. Jsou ale živocichové, kterí
vnímají jenom svetlo a tmu, nebo jsou úplne slepí.
Zkusme tedy otestovat, jak dobre vidíte barvy. Verím, že
vidíte všichni správne a pro keš si dojdete sem: