Grossi pregenses
V polovine 14. stoleti pokracovalo pocestovani obyvatelstva v
Ceskych zemich. Papez Inocenc IV naridil, ze sluzebnici Karla IV
jako jeho urednici se mohou zpovídat v cestine. Karel IV se
dobrovolne naucil cesky a i v Zlate bule z roku 1355 doporucuje
kurfirtum, aby sve deti ucili tri jazyky a to nemecky, italsky a
cesky.
Knezi museli byt schopni kazet v cestine i v nemcine v jazykove
smísených oblastech Cech a Moravy. V této dobe oznaceni cech a
Nemec oznacuje zemskou prislusnost. V zemich Koruny ceské zilo
podle pouzivaneho jazyka 60 % Cechu, 22 % Nemcu, 14 % polaku a 4 %
Luzickych Srbu. Cesky zivel posili ve mestech napr. Hradec Kralove,
Lounech, Zatci a naopak nemecky raz si udrzela mesta napr. Kutna
Hora, Jihlava, Ceske Budejovice.
Na prelomu 13. a 14. stoleti byla dokoncena zakladni sit
královských mest. Ve 14. stoleti se nova mesta jiz nezakladala, ale
posiloval se vliv mestanu na chod království. V ramci kralovstvi
existovala dve zvlastni kategorie mest: venna mesta a horni mesta
(Jihlava, Kutna Hora). Vetsina mest zabirala prostor 20ha jez
byl
ohranicen hradbami. Vetsi byla jen kralovska mesta Ceske
Budejovice, Hradec Kralove, Plzen, Brno, Olomouc a Opava.
Velkomesta s rozlohou ohranicenou hradbami nad 50ha byla pouze tri:
Praha, Kutna Hora a Vratislav. Za hradbami se casto nachazela
rozlehla predmesti.
Byla take zajimava penezni soustava, ktera ma velmi jasnou
souvislost s Kutnou Horou, mincovna a stribrne doly.
Mince se zacala razit v roce 1300 a byla ve sve dobe ve stredni
Evrope siroce uzivaným platidlem. 1 gros vazi 3,975gramu. Po celou
dobu razby mela mince v podstate stale stejny obraz lice i rubu.
Licni strana: okolo ceske koruny opis panovníka a napis DEI GRATIA
REX BOEMIE (Z Bozi milosti kral ceský). Rub mince: obraz ceskeho
heraldickeho lva a opis GROSSI PRAGENSES (Grose prazske). Vaclav II
sestavil novy horni zakoník Ius regale montanorum, vcetne mincovni
reforma. Tou se zavadela razba prazskeho grose a zakazoval se obeh
nerazeného stribra.
Parvus (latinsky maly) je drobná stribrna mince o prumeru 15-16
mm, váhy asi 0,5 g a ryzosti stríbra 544/1000. Razen od roku 1300
na zaklade mincovni reformy. Diky existenci parvu se mince mohly
dostat i mezi prosty lid. Prazske grose a drive platne denary byly
pro svoji velkou hodnotu prakticky nedostupne.Lic mince nesl obraz
ceské koruny, rub pak ceského heraldickeho lva. Za vlady Jana
Lucemburskeho a Karla IV. nahradil obraz ceské koruny obraz
sv.Vaclava a za panovani krale Vaclava IV. obraz korunovane hlavy
krale. Razba parvu byla ukoncena roku 1384, kdy jako
„drobne“ mince byla zavedena razba penizu a haleru. Za
1 gros odpovídá 12 parvum
1 hrivna = 24 grosu.
1 prazska hrivna (mincovni reforma Vaclava II) =
253,17gramu.
Od roku 1384.
1 gros = 7 penizku = 14 haleru = 28 obolu.
Pricházis na severnim trziste s kapsami plnymi grosu.
Prodavaji se tu hodiny za 588 parvu, u dalsiho stanku maji za 2
hrivny a 63penizku prekrasne ryte rucicky a jeste na tebe pokrikuje
jeden trhovec s uzasnou nabidkou jemne zlaticke práce za 6664
haleru.
Na vychodnim trzisti je taky moc pekny trh a ty mas v kapse
744,51gramu stribra z trí prazských hriven, které jsi si vydelal.
Nejak se ti to nezda, tak si to jeste jednou prepocitas,
opravdu ta utracena castka je shodná. Uklidnil jsi se a jdes
si vybrat neco do domu, libi se ti krasna malovana truhla, ale tu
se kolem tebe strhne shon a uplne se ti z toho zamota hlava a tak
si radeji prepocitavas penize, v ruce drzis pouhých 277,51 gramu.
Kolik gramu se ti bylo ukradeno z ruky?
Ciferny soucet N=42 E=29
Parkovani doporucuji na parkovisti u hrbitova a cestou odlov
kese Ceska ulice.
Pristup k finalce, nejlepe po poli, vyhnete se tak v lete
koprivam a v zime zajicum a vsemu moznemu i nemoznemu.
Bedna: Suhajici -- Maxovna -- Stellinka -- Karl von Bahnhof
Zdroje:
cs.wikipedia.org/wiki/Pra%C5%BEsk%C3%BD_gro%C5%A1
cs.wikipedia.org/wiki/Parvus
Vondruska Vlastimil, Zivot ve staletich 14.stoleti, lexikon
historie, 1.vyd, Moba, 2011