Zanikle letiste Holesov/Former airport Holesov Mystery Cache

Tato mysterka vznikla jako vzpomínka na letište, kde jsem absolvoval v roce 1995 své první seskoky a o deset let pozdeji jsem zde jako amatérský pilot také nekolikrát pristál. Jiste nejen já, ale i stovky dalších milovníku letectví a tisíce cestujících zažívá to divné mrazení, které umí vyvolat jen letište, nádraží, prístavy a vubec místa, která voní dálkami a „luftem“ . . .
The cache serves as a memory to the civil and army airport that started its service in 1954 and vanished in 2008 when a development of industrial zone has been planned on its place.

Letište Holešov bylo vybudováno v první polovine padesátých let jako dopravní letište pro Gottwaldov (dnes Zlín). Duvodem pro stavbu letište v Holešove byla skutecnost, že bývalé „Batovo-Zlínské letište“ v Otrokovicích neumožnovalo z ruzných duvodu prestavbu na letište dopravní.

Do Holešova bylo z Otrokovic presunuto Letecké dopravní oddelení firmy Bata (po znárodnení nazývané Svitlet). Toto oddelení bylo organizacne zacleneno do spolecnosti CSA Agrolet, které bylo pozdeji transformované na spolecnost SlovAir. V roce 1956 zde byly vybudovány dve travnaté dráhy a hangár a již v tomto roce využilo služeb letište 21.913 cestujících! V cervnu 1959 byla uvedena do provozu rídící vež a první z moderních hangáru. V techto letech byly nejcasteji videnými civilními letouny Aero Ae-45, Iljušin Il-14 (Avia Av-14) a Let L-200. Místní aeroklub v techto letech pusobil v drevených hangárech dovezených ze zrušeného plachtarského letište Chlum u Bystrice pod Hostýnem. Letadlový park aeroklubu tvorily jen vetrone pocházející z místního, nove vznikajícího aeroklubu a Otrokovického aeroklubu. Otrokovický aeroklub se stehoval do Holešova, protože ve svém puvodním domovišti „prekážel“ rozvoji národního podniku Rudý ríjen (dnes Barum Continental a.s.). Jen obcas se v Holešove objevovaly motorové letouny Jakovlev Jak-11 z jiných aeroklubu, které zde byly používány pro výcvik pilotu – motoráru.

Dokonce i armáda s oblibou využívala toto letište. Krátkodobe se na letišti vyskytovaly jednotky bitevního letectva se svými letouny, tzv. „kombajny“ Iljušin Il-10, které zde nacvicovaly operace z frontových letišt. Nejcastejším vojenským uživatelem byl však Výsadkový pluk zvláštního urcení, který v Holešove sídlil a letište využíval k provádení cvicných výsadku. Vzhledem k tomu, že na letišti nepusobila trvale žádná vojenská letecká jednotka, musel pluk využívat letouny, které sem prilétaly z jiných vojenských letišt. Obvykle se jednalo o letouny Antonov An-2, Iljušin Il-14 (v CSR známé a v licenci vyrábené jako Avia Av-14), ale údajne i legendární DC-3/C-47/Dakota. K úvodním cástem výsadkového výcviku používal pluk nesporne levnejší a pro mnohé poetictejší zpusob vynášení do nebeských výšin. Tuto možnost poskytoval upoutaný balon sovetské výroby DAG-2, jehož kódové oznacení bylo UBVS 640. Vzhledem k tomu, jak se tento elitní útvar zachoval v léte roku 1968 pri Sovetské okupaci (aktivne bránil obsazení kasáren a zvažovalo se i "možne-nemožné" osvobození ceskoslovenských politických predstavitelu v cele s Alexandrem Dubcekem z Moskvy), bylo v následujícím roce "normalizace" rozhodnuto o zrušení a premístení zbytku útvaru do Prostejova, což znamenalo ukoncení vojenského využití letište. Od roku 1969 se zde vojáci vyskytovali jen sporadicky.

V následujících letech byl zámer na letišti vybudovat betonovou pristávací dráhu a odbavovavcí halu, jejíž funkci do této doby zastupoval prístavek hangáru. Z techto zámeru v následujících dvaceti letech opakovane sešlo, a tak až do konce existence letište nebyla zvažovaná výstavba realizována. Sedmdesátá léta byla provázena výstavbou nových hangáru, druhé rídicí veže a dráhových, radarových a navigacne-pristávacích systému. Služba rízení letového provozu dosáhla takových parametru, že se dala smele srovnat s pracovišti na mezinárodních letištích a to vcetne vlastní meteorologické služby. Dopravu i nadále zabezpecoval dopravní oddíl spolecnosti Slov-Air, který byl pozdeji narízením Federálního ministerstva dopravy preveden do struktury CSA. Pravidelne používanými dopravními stroji byly letouny Iljušin Il-14 a Turbolet. Nicméne se v Holešove opakovane objevovaly i proudové letouny Jakovlev Jak-40. Tyto letouny však mely problémy s pohybem na nezpevnených travnatých drahách (riziko nasátí necistot do motoru) a proto byl jejich provoz na lince Praha-Holešov záhy ukoncen.

V následujících letech využilo služeb letište témer 50.000 cestujících rocne. Slov-Air zde vybudoval své výcvikové stredisko a jedno ze svých podnikových letišt, což místní obyvatelé poznali podle témer nepretržite létajících žlutých práškovacích letounu, které zlidovely pod názvem Cmelák. K nepravidelné „malé“ doprave tzv. aerotaxi se používaly letouny Let L-200 Morava. Letecká vnitrostátní doprava byla celorepublikove omezována a v Holešove ustala v letech 1981-1983. Od té doby užíval letište jen Slov-Air a aeroklub, který již mel všechny sportovne-letecké obory tzn. plachtarský, motorárský a parašutistický. Holešovský aeroklub se stal jedním z nejaktivnejších klubu na Morave a jeho clenové získali nekolik medailí z mezinárodních souteží a byli držiteli rady leteckých rekordu. Nejcasteji používanými stroji aeroklubu byly ceskoslovenské letouny typových rad Trenér (motorári) a Blaník (plachtari) a parašutisty oblíbené dvouplošníky Antonov zvané „Andula“ (napr. OK-JID).

Prelom osmdesátých a devadesátých let byl poznamenán snahami Slušovického JZD o dobudování zpevnených (betonových) drah na letišti a také o obnovení letecké dopravy mezi Holešovem a Prahou provozované „družstevním“ Turboletem. Po nekolika provedených letech byly tyto snahy opušteny, stejne jako se vytratily v podstate všechny aktivity Slov-Airu. Tímto Holešov opustil i Slov-Air. Devadesátá léta a zacátek nového století je spojen pouze s provozem aeroklubu, cinností nekolika leteckých opravárenských firem a cinností Meteorologické stanice.

V roce 2008 bylo rozhodnuto o zrušení a zbourání letište a vybudování prumyslové zóny. Zóna mela mestu a blízkému okolí prinést nové pracovní príležitosti, což se zatím v reálu moc neprojevilo. Posledním dnem letište byl 31. brezen 2009, nicméne demolicní práce zapocaly již pred tímto datem. Prumysl se zatím v zóne v podstate neobjevil a více než 200 hektaru plochy se zelená plevelem. Doufejme, že ztráta letište nebyla zbytecná . . . Vlastne ne, nebyla!!! Byl vystaven silnicní prujezd prumyslovou zónou, který by mohl sloužit jako obchvat Holešova ve smeru od Hulínu (Kromeríže) do Fryštáku (Zlína). Bohužel je stále zneprujezdnen dopravní znackou „Zákaz vjezdu“, takže Holešov má asi nejdražší "stezku pro in-line bruslare, bežce a pejskare", stála cca 350.000.000,-Kc. Jedinými faktickými pripomínkami nedávné existence letište je název blízkého sídlište „U letište“ a Meteorologická stanice CHMÚ, jejíž nove vystavenou budovu uvidíte u výchozích souradnic v blízkosti bývalé vjezdové brány na letište.

Vsechny odpovedi jsou dohledatelne s pomoci strycka Googla, staci si porádne precíst zneni otázky, prostudovat listing (možná i vícekrát :-)) a pak už jen správnou kombinaci slov vložit do vyhledávace. Vlastní odlov provádejte s ohledem na to, že je do areálu zakázán vjezd a chození pres prípadné stavenište by asi take nebylo nejbezpecnejší. Keš je predevším pro pesi a cyklo-kacery a prípadná výstavba ji neohrozí. Keška visí na hácku, tak bych prosil, aby byla vytahována s ohledem na použitou technologii upevnení - netahat, ale vyháknout (inteligenta napadne odkud jde na keš pohodlne videt a jak ji svesit - tupoun ji urve a znicí!!!)