Tramvaj c.ABC Mystery Cache

Když jablonecké tramvaje v roce 1900 zahajovaly svuj provoz, v sousedním Liberci již jezdily tri roky. A v podstate od úplných prvopocátku se datují i snahy propojení obou tramvajových sítí, protože oba provozy využívaly metrový rozchod kolejnic. Snahy však vetšinou koncily žádostí o koncesi, at již u ministerstva železnic ve Vídni, nebo pozdeji v Praze ci krátce v Dráždanech. Hlavním duvodem pro zamítavá stanoviska byla vždy existence soubežné železnicní trati. Teprve po druhé svetové válce dostalo tramvajové spojení obou mest svoji šanci, a to zejména díky projektu elektrifikace dopravy. V tomto období byl velký nedostatek jak nafty, tak i napríklad pneumatik, a elektrická trakce mela zelenou. O projekt propojení se zajímaly zejména Jablonecké elektrické dráhy a z Jablonce byla také výstavba tramvajové trate do Liberce zahájena. V roce 1948 bylo jablonecké spolecnosti od CSD predáno provozování autobusové dopravy mezi obema mesty výmenou za linku do Železného Brodu a k 1.1.1949 došlo ke sloucení obou podniku v novou firmu s predlouhým názvem: „Dopravní komunální podnik mest Liberce a Jablonce nad Nisou se sídlem v Liberci“. Výstavba nové trate probíhala zpocátku brigádnickou formou, pozdeji na ni byly sjednány práce stavebních firem.

Nejdríve zacaly jezdit tramvaje z výhybny v Pražské ulici k Brandlu (pres nove vystavenou ulici Budovatelu), ale to jen jako návoz zamestnancu k místním firmám. V roce 1953 vyjely až do Prosece a o rok pozdeji do Vratislavic ke kostelu, kde se prestupovalo ješte na autobus. Liberec se však stavel k výstavbe trate pomerne laxne. Dlouho nebylo rozhodnutou, kudy bude pokracovat trasa z Vratislavic, protože v Liberci pripravovali projekt trolejbusové dopravy do Ruprechtic a Pavlovic. Teprve zásah kraje Liberecany donutil venovat se tramvaji, a tak byla celá trasa uvedena do pravidelného provozu s cestujícími k 1.1.1955. Polovinu souprav na novou linku c. 11 vypravoval Jablonec a druhou polovinu Liberec, a to i po rozdelení obou spolecností v roce 1960.

Po roce 1965, kdy byla tramvajová doprava ve meste Jablonci zrušena, podnik usiloval i o likvidaci provozu do Liberce a chtel je nahradit autobusy. Dokonce odmítal svou cást trate predat Liberci, který zacal pripravovat rozsáhlou rekonstrukci. Od 1.1.1970 provozoval mezimestské tramvaje již jen liberecký podnik, i když mel v jablonecké vozovne pronajaté dve koleje pro odstavování vozu. V roce 1972 byla od Liberce linka zkrácena do Prosece, o rok pozdeji nahradily tramvaje z duvodu rekonstrukce autobusy v celé délce. V roce 1976 byl zahájen provoz po rekonstruované trati, ale již s novými vozy T3. V Jablonci však již tramvaje nejezdily do Pražské ulice, ale linka byla ukoncena na nové smycce v Pasírské. Tramvajové spojení je do dnešních dnu prubežne modernizováno a na rozdíl od mestské trati v Liberci, jsou zde provozovány tramvaje na puvodním rozchodu kolejí – 1000 mm. Tramvajová trat je tak poslední svého druhu v Ceské republice, a navíc její charakter – jednokolejka s výhybnami – stále pripomíná již neexistující malodrážní provozy mnoha mest. Stojí za to si udelat výlet a touto tramvají se svézt.
O Jabloneckých tramvajích zde :-)

Vznik Liberecké ulice souvisel s budováním tzv. Krkonošské silnice, která spojovala Liberec a Jablonec s Trutnovem. Po slavnostním výkopu 19. dubna 1847 v Liberci byla stavba dovedena o tri roky pozdeji do Jablonce.

Prostor vymezený ulicemi Hrbitovní, Polní, Liberecká, Budovatelu, Vodní a U Nisy byl v 70. letech minulého století urcen pro rozsáhlou bytovou výstavbu. Již predtím, v 50. letech, byly kvuli trase liberecké tramvaje propojeny ulice Liberecká s Budovatelu. Celé vybrané místo zacalo postupne menit svoji tvár, mizely zde celé bloky domu i ulice. Tak zanikla napr. puvodní ulice Na Vršku, kterou nahradila okružní komunikace stejného názvu. Ta vede kolem panelových domu stejnojmenného sídlište.

Na protejší strane rozdelil areál nové ZŠ ulici P. Bezruce, prerušena byla též Nemocnicní ulice. Výstavba nové MŠ ukoncila existenci rozsáhlého zahradnictví, patrícího kdysi Josefu Marschnerovi z rohového domu c. p. 2752, Hrbitovní 12. V Liberecké ulici, na míste domu c. p. 75/32, stál puvodne hostinec „Strelnice , pozdeji tzv. „Stará strelnice , jehož vlastníkem byl hostinský Josef Schmidt. Sídlo zde mel „C. k. privilegovaný strelecký sbor jablonecký , a to až do roku 1871, kdy byla vybudována nová strelnice. Dum c. p. 1580, Liberecká 42, s nápadným, jakoby továrním komínem, býval pekárnou Adolfa Diwoka. V adresári z roku 1939 mužeme zjistit, že byl jedním ze 46 (!) jabloneckých pekaru. V souvislosti s výstavbou sídlište byl odstrelen i rohový dum c. p. 811, Liberecká 39 – Budovatelu 45 (dríve Obcanská), jehož odstranení bylo pripravováno již po roce 1945. Vynikl tak architektonicky zajímavý dum Liberecká c. p. 2268/37.

Na zacátku bývalé ulice Na Vršku zmizel také dum c. p. 1296/3 postavený v romantickém stylu. Zlikvidována byla i benzinová pumpa pana Nováka. Hodnotná socha Panny Marie Karlovské z Vodní ulice byla restaurována a premístena ke kostelu sv. Anny. Dominantou celého prostoru se pak stala vlnovka panelových domu zvaných dle oznacení „Abeceda . Vzhled i využití popsaného prostoru se tedy zcela zmenil. Zda k lepšímu nebo horšímu, to mohou ctenári posuzovat i podle fotografií.