„Nynější dědina Hrabová vznikla asi v době, kdy se osady, tzv. Lhoty zakládaly, totiž v 11. až 12. století. Její původní název zněl Lhota (Lhuota). Lhoty povstaly tím, že pán dal kus lesa k vykácení a užívání a za to určitou dobu - lhuotu - obyvatelé byli od roboty a desátků osvobozeni. Poněvadž osad téhož jména i na hejtmanství zábřežském bylo několik, tu za účelem přesného označení nazývána Lhota Habrová. Habr, místním názvem slova hrab či hrabek, proto lid neříkal Habrová nýbrž Hrabová, kterýž název i úředně později přijat. Název ten povstal od samého habrového lesa, který ji obklopoval. Názvosloví Lhota, jako slovo sevšeobecnělé za účelem zkrácení se během času zamlčovalo, konečně naň zapomenuto a užíváno jen přívlastku Hrabová.“ – tolik zdroj oficiálních stránek obce http://hrabova.zabrezsko.cz/o-obci
Co však stojí za vidění, je evangelický kostel, který je výraznou dominantou obce. O jeho výstavbu se postaral vikář Rudolf Šedý.
Ten přichází v roce 1924 do Hrabové, kde rok předtím vznikl nový sbor Českobratrské církve evangelické. Říkalo se mu „apoštol severní Moravy“. V této službě se stal také stavitelem chrámů. V pamětech pana vikáře Šedého stojí tato slova: „Z proroka Agea (1,4) jsme vyrozuměli, že stánek Hospodinův nemá být svou úpravou horší našich příbytků.“ A tak v Hrabové začali stavět dům Boží. K jeho stavbě si nevybrali nikoho menšího než uznávaného architekta Oldřicha Lisku; pan vikář Šedý věděl, že podle jeho projektů byly postaveny pozoruhodné evangelické kostely v Hradci Králové a v Pečkách. V Hrabové byl během devíti let vybudován ojedinělý monumentální kostel ve stylu purismu. Slavnostní bohoslužby k jeho otevření se konaly 15. Října 1933 za přítomnosti synodního seniora Josefa Součka, synodního kurátora Ferdinanda Kavky a mnoha dalších hostů. Hrabovští a jejich kostel přestáli těžké časy německého záboru, přechod fronty, dočkali se konce války a po nesnadných letech další nesvobody je dnes jako tehdy jejich vyznáním, že „Ježíš Kristus včera i dnes, tentýž jest i navěky“.
Kostel v Hrabové má jednu zvláštnost: hvězdárnu. Za doby pana vikáře Šedého zde opravdu pozorovali hvězdy. Dalekohled je nyní k vidění ve vybudované expozici historie obce v suterénu budovy. Uvažuje se i o jeho restaurování a opětovném umístění do věže. (zdroj Evangelický měsíčník Český bratr, č.10, ročník 87/2011)
Obecní muzeum v Hrabové je pro návštěvníky přes zimu zavřené a na jaře zájemci na dveřích najdou kontakt na správce, který jim expozici zpřístupní.
