V roce 1805 prisli poprve na Moravu francouzsti vojaci cisare Napoleona I. aby vychodne od Brna svedli slavnou bitvu nazvanou jednak podle mestecka, leziciho ponekud vychodneji od bojiste, bitvou u Slavkova, anebo podle ucasti tri korunovanych hlav bitvou tri cisaru. Jako v kazde bitve i v teto padlo a bylo raneno velke mnozstvi vojaku vsech valcicich stran. Mrtvi byli pochovavani v hromadnych hrobech, zrizovanych po celem bojisti, ranene odvazeli na vozech do provizornich lazaretu. Takove lazarety byly zrizeny i ve znacne vzdalenosti od bojiste, u samych hranic s Dolnimi Rakousy, v meste Mikulove. Nemocni a raneni rusti a rakousti vojaci lezeli na zamku, Francouzi meli svuj spital v piaristickem gymnaziu. Vinou nevyhovujicich hygienickych podminek ve meste zahy propukla epidemie tyfu, takze i v Mikulove puvodne planovana mirova jednani byla presunuta do vzdalenejsiho Prespurku, dnesni Bratislavy.
Pro vojaky, zemrele v mikulovskych lazaretech byl zrizen hrob, nachazejici se stranou od mesta, po leve strane tehdejsi cesty do Drasenhofenu. Svuj posledni odpocinek zde nalezli nejen vojaci francouzsti, ale zcela urcite i rakousti a rusti. Po ulozeni poslednich zemrelych byl hrob oznacen drevenym krizem, ktery zde stal jeste v relativne nedavne dobe, alespon nekteri z mikulovskych obcanu si jej jeste pamatuji. Kdyz pak kriz, poskozen klimatickymi vlivy, spadl na zem, odnesl jej majitel pozemku, na kterem hrob lezi, do regionalniho muzea. Od te doby pomalu hrob upadal v zapomneni a jen skutecne malokdo o nem vubec vedel, na rozdil od neprilis vzdaleneho hrbitova pruskych vojaku z r.1866.
Zcela zasadni obrat nastal na jare roku 2010, kdy se pri sve navsteve mikulovskeho archivu o hrobu dozvedel obdivovatel doby francouzskeho prvniho cisarstvi Boris Nezbeda, nosici uniformu chirurga I. tridy batalionu gardovych namorniku. Okamzite se rozhodl hrob pietne upravit, jak si zemreli vojaci bezesporu zaslouzi, a ac se to zda neuveritelne, stihl behem neceleho mesice nechat vyhotovit mramorovy podstavec s krizem, ktery s pomoci dalsich „francouzskych vojaku“ Martina Vojtase a Michala Crhaka na hrobe nainstaloval. V dopolednich hodinach v nedeli 16. kvetna 2010 se u hrobu shromazdila pocetna skupina vojaku v uniformach Rakouska, Francie a Vevodstvi varsavskeho a odhalili nove nainstalovany kriz.