Kam s nim? Mystery Cache

Každý z nás je už asi znechucen nepořádkem v jinak krásné české krajině. Není mnoho keší, ke kterým nepůjdete kolem aspoň jedné divoké skládky. Do logů jsem občas napsal, že ta která keš by zasloužila zařadit do série nazvané např. "Divoké skládky". Adepti na ni by jistě byli: vzpomínáte na obě Pozorovatelny Civilní obrany v Ústí n. L., Erömü, dvě cesty ke Žluté ponorce, Gravitaci (pády) v Řetenicích, prvoplánově "skládkovou" keš Klumpárnu na Dlouhé Louce a další? První myšlenku – udělat multinu se stagemi u černých skládek v okolí Teplic – jsem jako morbidní nápad sice okamžitě zavrhl, ale inspirace pro tuto keš to byla.

Historie a současnost

Obvykle se soudí, že v době kamenné lidé žádný problém s odpadky neměli. Dovolil bych si však s tímto názorem polemizovat. Ne všechnu potravu bylo možné sníst, dost se toho zkazilo, shnilo nebo bylo napadeno červy, kosti se všechny zužitkovat nedaly, šlachy a některé jiné zvířecí orgány rovněž ne a spálit se taky nedalo všechno. Látky a kožešiny se časem rozpadávaly, případně vyšly z módy (hádejte, co asi doma říkaly ostatní ženské, když se jedna z nich ukázala ve zbrusu novém kožíšku z rysa nebo dokonce ze šavlozubého tygra???) Ještě že tenkrát panoval matriarchát, protože jinak donutit muže, aby házeli odpadky v jeskyni nebo v chatrči ne kam je zrovna napadne, ale do jámy k tomu účelu vybudované, asi nešlo. (Oni je stejně dál házeli na zem, ale aspoň že tu jámu vykopali...) Nebýt matriarchátu, tak by se lidstvo už tehdy navzájem pozabíjelo, utopilo v odpadcích, vyhynulo na infekční nemoci nebo pomřelo hlady. Oheň v obydlí, hnojiště, kompost, jáma na odpadky (a postel!) jsou geniální vynálezy z počátků lidské civilizace.

Ve starém Řecku a Římě se starali o úklid měst hlavně váleční zajatci a otroci. Existovala již kanalizace a občas se ve městech prováděl „generální úklid". Odpadky se sypaly do jam vykopaných za městy a tak vznikly první skládky. Ve středověku se ale odpadky (včetně lidských výkalů) až do začátku 14. století běžně vyhazovaly z oken na ulici. Ještě větší úmrtnosti na infekční nemoci ve městech snad bránilo pouze to, že lidé pili víc piva než vody. Jestlipak si uvědomujete, že my všichni jsme potomky jenom těch lidí, kteří všechny epidemie (moru, cholery, pravých nešťovic atd.) přežili? Tak s takto pracně získanou imunitou nehazardujme!

První spalovny a řízené skládky byly uvedeny do provozu ve Velké Británii koncem 19. a na počátku 20. století a v kontinentální Evropě o pár let později. Dříve se vše, co hořelo, pálilo a do popelnic se dával jen popel – odtud také slovo "popelář". V současné době je popelnice (resp. kontejner pro běžný svoz netříděného komunálního odpadu) pro každý dům samozřejmostí. Pro sběr využitelných odpadů (papír, sklo, plasty, nápojové kartony apod.) se začaly používat barevné kontejnery. Nebezpečný odpad se musí odvážet do sběrných dvorů zřízených v každém větším městě.

Produkce odpadů v ČR se v posledních dvou letech ustálila  na 24,2 mil. tun za rok. Z toho komunálního odpadu bývá kolem 3,3 mil. tun. Na jednoho obyvatele tak připadá ročně zhruba 315 kg (komunálního) odpadu. ČR a nové státy EU sice zatím produkují přibližně poloviční množství odpadu na 1 obyvatele než "staré" státy EU, ale "dohnat a předehnat" je jistě v jejich silách...  I když podíl recyklovaného odpadu stále stoupá, tak na skládky stále vyvážíme přes 60 % odpadů, přičemž cílem EU je toto číslo snížit do roku 2020 na 50 %. Spalování odpadků – pokud se zachovávají technologické postupy – je dobrá a stále ještě nedoceněná metoda; skoro všichni říkají, že je potřebná a že by se spalovny měly budovat, ale zrovna za vlastními humny je nějak nikdo nechce... 

Existuje řada firem, které se zabývají svozem a přepravou průmyslových a domovních odpadů, provozováním řízených skládek, tříděním odpadů určených k recyklaci, shromažďováním a likvidací nebezpečných odpadů atd. 

Kam patří který odpad?

Aby třídění odpadu bylo k užitku, je třeba vědět, jaký odpad lze recyklovat a do kterých kontejnerů: Vycházíme z grafického označení uvedeného na většině výrobků (písmeno a číslo v trojúhelníku s šipkami) a z nápisů na jednotlivých kontejnerech: 

• Papír: Do kontejnerů na papír je u nás možno vhazovat noviny, časopisy, kancelářský papír, reklamní letáky, knihy, sešity, krabice, lepenku, karton, papírové obaly (např. sáčky), obaly s recyklačním symbolem a kódem PAP, 20, 21 či 22. Do kontejnerů na papír se nehází mokrý, mastný nebo jinak znečištěný papír, uhlový a voskovaný papír, použité pleny a hygienické potřeby a vícevrstvé obaly.

• Sklo: Do kontejnerů na sklo je u nás možno vhazovat nevratné láhve od nápojů, skleněné nádoby, skleněné střepy - tabulové sklo, obaly s recyklačním symbolem a kódem GL, 70, 71, 72. Do kontejnerů na sklo nevhazujeme keramiku, porcelán, autosklo, drátěné sklo a zrcadla, lahvičky od léčiv, žárovky, zářivky a výbojky.

• Plasty: Do kontejnerů na plasty je u nás možno vhazovat stlačené (sešlápnuté) PET láhve od nápojů, kelímky, sáčky (i mikrotenové), fólie, výrobky a obaly z plastů, polystyrén, obaly s recyklačním symbolem a kódem PET, HDPE, LDPE, PP, PS, 1, 2, 4, 5, 6. Do kontejnerů na plasty se neházejí novodurové trubky, guma, molitan, PVC (kód 3), textil z umělých vláken, nádobky od léčiv, vícevrstvé obaly, linolea, pneumatiky, obaly od nebezpečných látek (motorový olej, chemikálie, barvy apod.). V některých městech je do kontejnerů na plasty možné vhazovat i nápojové kartony, což je na popelnici náležitě vyznačeno.  Polyetylénové sáčky nejsou z "igelitu" – Igelit byl obchodní název pro PVC vyráběný firmou IG Farben.

• Nápojové kartony: Obaly nazývané Tetra Pack složené z několika vrstev. Pro sběr nápojových kartonů slouží speciálně upravené popelnice v oranžové barvě, nebo se v některých obcích sbírají společně s plasty. Je to závislé na zavedeném sběrovém systému a na možnostech recyklace. Pokud se sbírají s plasty, pak bývá kontejner označen oranžovou nálepkou "Nápojové kartony".

• Bioodpad: Do bioodpadu patří např. zbytky ovoce, zeleniny, slupky, čajový a kávový odpad; odpad ze zahrady - tráva, listí, větve a uvadlé květiny.

• Nebezpečný odpad: Patří sem např. léky (odevzdávají se v lékárnách), zářivky, výbojky, akumulátory, galvanické články (baterie), ledničky - mrazničky, barvy, lepidla a oleje a obaly od nich.

• Elektrotechnické výrobky: Naprostou většinu vysloužilých elektrotechnických výrobků je možné vrátit zpět prodejci. Součástí prodejen elektrospotřebičů jsou kontejnery na oddělený sběr baterií, světelných zdrojů (zářivek, výbojek) a nově také drobných elektrospotřebičů. Většina prodejců takzvané bílé techniky, tedy kuchyňských elektrospotřebičů jako jsou myčky, ledničky, sporáky apod., nabízí odvoz a likvidaci vysloužilých spotřebičů. Financování systému sběru a recyklace těchto výrobků je zajištěno systémem výběru recyklačních poplatků, které se připočítávají k ceně výrobků nových.

(Převzato z Wikipedie). Další podrobnosti jsou v tomto poučném článku. Důležité je, že máme-li pochybnosti o složení výrobku (chybí symbol), tak je lepší ho vyhodit do běžného kontejneru než jím zatěžovat pracovníky linky třídící plasty.

Jak najít keš

K získání souřadnic finálky musíte jako obvykle vyřešit nějakou úlohu. Zde je:
Jste zaměstnán(a) ve firmě zabývající se likvidací odpadů. Ve vašem rajonu firma provozuje tři řízené skládky (označené A, B, C), do kterých se sváží odpad z pěti měst (1, 2, 3, 4, 5). Znáte kapacitu jednotlivých skládek (kolik tun odpadu která pojme za 1 rok), produkci odpadu z jednotlivých měst (taktéž v tunách za rok) a vzdálenosti v kilometrech mezi jednotlivými skládkami a všemi pěti městy. Dostal(a) jste za úkol stanovit na příští rok takový plán odvozu odpadu z měst na skládky, při kterém bude celkové množství najetých tunokilometrů co nejnižší (např. vyjde, že z  města 2 se na skládku A má odvézt 3150 tun za rok, z města 5 na skládku B 2500 tun atd.). Všechny potřebné údaje jsou uvedeny v tabulce, kterou si stáhnete zde a na mapce (zde). Vytvořil ji Váš nový podřízený. Je však na první pohled jasné, že by Vás s ní šéfové okamžitě vyhodili. Takže ji musíte přepočítat sám/sama (úpravou buněk B5:F7, ostatní jsem zamknul heslem pokus23 ).
Změna zadání 7. 2. 2015: Výsledek (nejmenší součet tunokilometrů vyhovující zadání) dosaďte za číslo ABCDEF,  jehož číslice použijte v níže uvedených (opět vylepšených!) "antibrutálních vzorcích^®":

... a je to!

Poznámky

• Tabulka je v souboru Odpady-tabulka.xls pro Excel nebo Calc a mapka zde. Asi nebude možné ji hned upravovat (hláška, že "je jen ke čtení"), ale bude (asi) třeba si soubor napřed stáhnout a někam uložit a pak teprv upravovat (nemůžu to vyzkoušet v Excelu, protože mám Calc z Open Office. Je to stejné jako ve hře LOGIK u keše It's Brutal #2). Tabulka obsahuje plán svozu, který ale zdaleka není optimální. Vaším úkolem je najít co možná nejlevnější řešení, čili minimalizovat počet tunokilometrů. (Tunokilometr (tkm, t × km) je sice nepěkná zkratka vyjadřující přepravu jedné tuny nákladu na vzdálenost jednoho kilometru, ale dobře vystihuje náklady na dopravu).

• Podobné optimalizační úlohy jsou náplní operačního výzkumu v ekonomii. Ze zadání úlohy vytvoříme soustavu lineárních rovnic o mnoha neznámých a omezovacích podmínkách, která má nekonečně mnoho řešení. Nejlepší řešení se najde např. simplexovou metodou, známou již před 2. světovou válkou. Podrobněji v listingu keše Logistika – aneb Vlk, koza a zelí. 

• Jako obvykle přidávám návod k luštění.

• 7. 2. 2015 jsem keš přemístil a změnil početní zadání. Pařez se rozpadl a bezdomovcům se krabka hodila.

• Literatura:
  - Nováková, B.: Jak třídit odpad; Internet: údaje ČSÚ o odpadech;
  - Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Recyklační symbol [online]. c2012 [citováno 15. 02. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Recykla%C4%8Dn%C3%AD_symbol&oldid=8774828>;
  - Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Třídění odpadu [online]. c2013 [citováno 15. 02. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=T%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_odpadu&oldid=9726639>
  - Vondráček, M.: http://mvek.net/11-obecne/jak-tridit-odpad-a-kudy-se-k-nam-vrati/#plasty
  - vyhledávání Google podle hesel týkajících se odpadů;
  - Neruda, J.: Kam s ním? (fejeton – stojí za stažení a přečtení (už kvůli krásné češtině - povinná četba pro začínající ownery! – je zde :
       http://tenkrat.webnode.cz/news/fejetony/).

GC36BHD – verze 2.2 z 7. 2. 2015