I malé děti vědí, že jde o závažnou nemoc - někdy i smrtelnou - a rozpozná se různě, například koktáním. Vyléčí ho, odborně řečeno, tzv. Cubulum Darbuianum: roztírání lívancového těsta po těle; když není po ruce těsto, stačí něco peněz, vylekat léčeného plivnutím, upřeným pohledem a trojitým poklepáním na čelo - tedy pacientovo čelo 
Po završení léčby se uzdraveným preventivně doporučuje místo mluvení zpívat. Jo a ještě maličkost - měli byste bejt zadobře se Smrťákem. Příklad z praxe je možno zhlédnout zde
Pár metrů od keše se nachází trojský morový sloup ze 16. století.
Dříve se myslelo, že jde o sloup viniční:
o morovém hřbitově, který se ve středověku nacházel v roklince nad ním, zhruba v dnešní Schwankově ulici, už nikdo nevěděl. Upomínka na oběti z řad obyvatel Zadního Ovence, pozdější Tróji, tu po staletí polozapomenutá stála až do roku 1948. To bylo rozhodnuto sloup strhnout kvůli rozšiřování silnice. Naštěstí se tuto drobnou památku včas podařilo zachránit duchapřítomným zaměstnancům zoologické zahrady, kteří sloup sami přemístili do zoo. V roce 2002 byl díky Nadaci Quido Schwanka renovován a navrácen zpět (přibližně) na své místo. Pan Quido Schwank byl vnuk trojského velkostatkáře Aloise Svobody; založil nadaci, která z výnosů prostředků, jichž nabyl v restituci, financuje veřejně prospěšné projekty. Komu čest, tomu čest!
V horní části zoologické zahrady se nachází další zachráněný morový sloup, tentokrát holešovický. Má na sobě špatně čitelný text v češtině, němčině a latině a na jednom místě dataci, zřejmě konce morové rány (?): "l.p. 1680 v měsíci září". Víc se mi přečíst a přeložit nepodařilo, ale můžete to při návštěvě zoo zkusit sami, někdo jistě bude úspěšnější. Sloup až do roku 1966 stál "na místě morového hřbitova za vsí Holešovice". Kde přesně, jsem nikde nenašel, zatím pátrám v mapách; hřbitov musel být kvůli řece někde výš, že byl morový, tak (původně) i stranou zástavby a běžných hřbitovů - kdybyste někdo věděl nebo tušil, určitě mi dejte vědět! V roce 1986 byl kvůli nějaké nové stavbě přenesen z Holešovic na své nynější místo.
On ale ten moribundus ve středověku a novověku opravdu řádil. A leckde po světě řádí i dnes. Latinské slovo "moribundus" znamená "smrtelný" a ve středověku se jím označovala jakákoli nemoc, která nemocnému mohla přivodit smrt. Používaná zkrácenina "mor" tedy v dřívějších dobách neznamenala to samé, jak to slovo vnímá moderní lékařství. Dnes je mor přesně popsaná infekční choroba, víme přesně co mor způsobuje, jak se šíří, jak se lze nakazit, jak mu předcházet, jak ho vyléčit, rozlišujeme různé druhy moru. Ne tak učení mužové v dobách předcházejících osvícenství. Proto nalezneme-li ve starých kronikách záznam o epidemii moru a mnohých mrtvých, mohl to skutečně být mor... anebo taky hladomor, tubera, cholera, chřipka, neštovice, úplavice, záškrt, tyfus, příjice...
První prokazatelně morová pandemie vypukla roku 542 n.l. za císaře Justiniána v Malé Asii a Cařihradu, trvala 50 let a zanechala za sebou prý 100 milionů mrtvých. Druhá vlna "černé smrti" - podle charakteristických "černých" skvrn (modřin) - trvala přibližně od roku 1347 do r.1725, kdy byl mor v Evropě zaznamenán naposledy (v našich zemích to byl rok 1716). Třetí morová pandemie v letech 1850 az 1948 zasáhla Asii. Vědci Shibasaburo Kitasato a Alexandre Yersin identifikovali v roce 1894 nezávisle na sobě tyčinkovitou bakterii zodpovědnou za epidemii dýmějového moru, šířícího se v Číně. Doktor Yersin záhy odhalil i spojitost mezi touto bakterií a "černou smrtí"; na jeho počest dostala bakterie jméno Yersinia pestis. obr.5 - Sicilané vykrádáním janovských kupeckých lodí s pomřelou posádkou (nakaženou při mongolském obležení krymské Kaffy, viz odkaz "1347") přispěli k prvotnímu rozšíření nákazy po vlašských knížectvích.
Yersinia pestis postihuje především hlodavce a malé savce, hlavními přenašeči jsou blechy - nejčastěji to je blecha morová a bohužel i blecha lidská. Do organismu se bakterie mohou dostat dýchacími cestami (plicní forma), kontaktem kůže s infikovaným hmyzem (dýmějový mor = hlízová forma), požitím infikovaných potravin (střevní forma) a výjimečně sliznicí. Inkubační doba moru je 1 - 4 dny.
"Téhož roku (1348) dne 17. ledna bylo zatmění měsíce a spojení některých zlověstných planet a z toho spojení a zlého postavení hvězd vznikl neslýchaný mor či nákaza mezi všemi lidmi na celém světě a trval jak v Čechách, tak ve všech částech světa po čtrnáct let po sobě jdoucích, ať již tu či tam, v zemích křesťanských i pohanských, všude. A nikde nebylo útočiště, lidé umírali jak na rovinách, tak na horách i v lesích. Všude se kopaly hluboké a četné jámy každého roku a v nich byla pohřbívána těla zemřelých. Takový mor a tak dlouhý nikdy nebyl po celý rok." - Beneš Krabice z Veitmile, kronikář
Je zvláštní, že mor z Evropy vymizel v době, kdy se nevědělo ani co ho způsobuje, ani jak se bránit. Vezmeme-li v potaz, že se počty mrtvých v pozdějších epidemiích postupně snižovaly, aniž by se jakkoli zlepšovala hygiena, u Evropanů se po staletích zřejmě vyvinula vůči moru jakási imunita. To, že se epidemie moru v Evropě už v 18.století neobjevila, můžeme přičítat jak imunitě, tak počátkům městské hygieny. V průběhu tohoto století v největších městech začaly pomalu vznikat první kanalizace (systémy se tomu většinou moc říkat nedalo), města také najímala uklízeče ulic. Také díky ještě pozdějšímu rozšíření brambor skončily v Evropě hladomory, příčina náhlého přelidňování měst venkovským obyvatelstvem. Nezřídka se totiž stávalo, že zatímco v přelidněném městě umíraly pro šíleně nehygienické poměry stovky lidí denně, vsi v těsné blízkosti zůstaly bez jediného nemocného.
Proti rozšiřování moru se bojovalo vykuřováním pelyňkem, jalovcem, kadidlem, sírou, tabákem, rozhýbáváním "ztuhlého" vzduchu zvoněním na zvony, střelbou z děl, potíráním pokožky octem, flagelantskými průvody (jejich členové se snažili usmířit Boha tím, že se veřejně bičovali), uctíváním určitých světců (především sv. Rocha a sv. Šebastiána), stavením morových sloupů, pouštěním žilou nebo útěkem (viz např. Dekameron), izolací nemocných nebo příchozích z postižených oblastí (v Benátkách podezřelé lodě čekaly na přijetí do přístavu 40 dní = quarantena), zazdíváním oken a dveří u domu nemocných a jelikož jsme v civilizované Evropě, tak samozřejmě i lidskými oběťmi - upalováním čarodějnic, malomocných, kacířů a v největším měřítku Židů, kteří ten "hněv Boží" jistě přivolali nebo otrávili studně. Jako by ten mor nestačil sám o sobě... homo homini lupus.
Ze světa ovšem morová nákaza nikdy nevymizela, jeho výskyt jak u zvířat, tak u lidí je stále sledován. Dnes už ale umíme mor relativně hravě vyléčit antibiotiky a existuje proti němu i očkování (rozumný čin před výletem do exotických krajů).
Pro podrobnější info vás mohu odkázat na články, z nichž jsem hodně čerpal - zde a zde.
This multicache is going to show you a plague column near to the Prague Zoological Garden. It memorializes black death epidemics in 1568, 1582, 1585 and 1599, that affected Prague and former village of Zadní Ovenec, later called Troja. Location of plague cemetery (in the ravine above the column) was over centuries forgotten, the pillar was then considered to be a vineyard column. In 1948 it was decided to pull it down when the road was going to be widened. Luckily, the zoo keepers salvaged the column and removed it to the zoo. In 2002 was the column restored on its original spot. You can also find another plague column removed from Holešovice to the western part of the zoo. Plague was called black death or also in latin „moribundus“ = mortal disease.
You have to visit the Troja column site, find a "stage of stone" (with a white G letter on it) at the given co-ordinates, adjust the final co-ordinates accordingly and then continue to the final geocache nearby.