PIVOVARY BRNĚNSKA IV - Klášterní pivovar Brno-Královo Pole
Vážení přátelé piva a geocachingu, připravili jsme pro vás pokračování série kešek spojených s pivovarnictvím, tentokrát se budeme věnovat pivovarům Brněnska. Jednotlivá zastavení budeme vytvářet postupně, jak se nám bude dařit získat informace o příslušných pivovarech.
Podrobné informace k historii piva naleznete například zde:
• Dějinný vývoj pivovarnictví
• Pivo, Wikipedie — Otevřená encyklopedie
Klasterni pivovar Brno-Kralovo Pole
Historie byvaleho hospodarskeho dvora, jehoz soucasti byval i pivovar, byl temer po celou dobu sve existence pevne svazan s dejinami kartuzianskeho klastera.
Zakladaci listina zdejsiho kartuzianskeho klastera byla sepsana dne 13. srpna roku 1375 v Brne. Radovi bratri obdrzeli od moravskeho markrabete areal v Kralove Poli. Byvale markrabeci sidlo bylo nasledne zcela prestaveno.
Mapa Kralova pole, III. vojenske mapovani - Frantisko-josefske, 1876-1878 (Morava a Slezsko), meritko 1 : 25 000.
V dobe stavovskeho povstani ve 20.letech 17.stoleti byl Kartuziansky klaster Nejsvetejsi Trojice znacne poskozen, ale domohl se od vitezne strany financni satisfakce. Na zaklade tohoto odskodneni bylo rozsireno zdejsi hospodarske zazemi.
Zamer zridit pivovar pri klastere v Kralove Poli je poprve dolozen v liste prevora kartuzianskeho klastera Jana Vogeliuse cisari roku 1621. Pravo varit pivo pro potreby klastera bylo mnichum udeleno dne 7. 1. 1623 cisarem Ferdinandem II. Roku 1627 bylo toto privilegium znovu potvrzeno, navic byl povolen prodej vyrobeneho piva obcim. Povoleni vybudovani pivovaru vyvolalo ze strany mesta radu sporu, zejmena pro poruseni prava miloveho a prava varecneho. Nicmene spory skoncily vzdy ve prospech kartuzianskeho klastera. Puvodni, nejstarsi klasterni pivovar staval kdesi jizni casti arealu vlastniho klastera.
Cerveny puntik ukazuje misto, kde se nachazel puvodni pivovar kartuzianskeho klastera Nejsvetejsi trojice v Brne - Nove Vsi.
Budovy noveho pivovaru byly vystaveny v zapadnim kridle dvora naproti konventu a mely zpocatku dvoukridly pudorys, pozdeji v ramci barokni prestavby se areal rozrostl do ctyrkridleho obdelnikoveho uzavreneho tvaru. Reformy cisare Josefa II prinesly pro mnohe klastery na uzemi rakouske monarchie smrtici ranu. Tak tomu bylo i u kartuzianskeho klastera v Kralove Poli, ktery byl v roce 1784 zrusen. Po zaniku klastera prevzal majetek do spravy nabozensky fond. Ten jeho budovy pouze udrzoval, zadne vetsi stavebni zasahy nebyly realizovany.
P. Martin Aretius, Kartuziansky klaster v Kralove Poli, pocatek 18. stoleti, Sbirka Muzea mesta Brna, inv. c. 2196.
Tehoz roku byl zpracovan projekt pro prebudovani arealu klastera na ustav pro sirotky. K tomu bylo provedeno jeho komplexni zamereni. Na planech byly zakresleny jednotlive prostory podle sveho dosavadniho ucelu, v ulicnim baroknim kridle proti hospodarskemu dvoru byl umisten funkcni pivovar. Pres vypracovani projektu na prestavbu klastera na sirotcinec byly jeho budovy jiz v zari 1784 urceny na kasarny.
Areal byvaleho klasterniho hospodarskeho dvora mel nasledne oddeleny historicky vyvoj. V roce 1826 koupil kralovopolske panstvi statkar Josef Schindler, pivovar byl v jeho vlastnictvi do jeho smrti v roce 1831. Cele hospodarstvi se pote dostalo do majetku rodu Schoenburg-Hartenstein.
V roce 1831 byl vypracovan strucny popis nemovitosti, nachazejicich se v ramci hospodarstvi. Je zde podrobny popis jednotlivych budov, pivovar a sladovna jsou popsany nasledovne:
"Pivovar c. 15d v Kralove Poli lezi ve velkem zameckem dvore, jizne se nachazi maly zamecky dvur, severne vycep a obytny dum lokalu. Cela delka pivovaru je 58 ? sahu, sklada se ze tri dilu, kde stredni, 12 1/2 sahu dlouhy, je 2 patra vysoky. Proti tomu stoji oddil 23 sahu dlouhy, prizemni. Severni prizemni budova obsahuje pri 2 patra vysokem traktu malou klenutou predsin, kterou probiha pruchod ze zameckeho dvora do pivovarskeho dvora. Dale se zde naleza komora. Ta je dlouha 21 sahu a siroka 6 ? sahu, obsahuje dvojite zaklenuti na vyzdenych pilirich, je opatrena cihelnou dlazbou. Na prave dlouhe strane komory je pod dvornim traktem zaklenuty sklep 20 sahu dlouhy a 3 sahy siroky, ktery ve sve stredni casti s komorou souvisi. Ma cihelnou dlazbu a uziva se jako skladiste. Nad komorou je napul uzavrene oddeleni se slamenym stropem, pak ze spojenych tramu, rozdeleny do dvou oddilu sypky. Krov je s palenou krytinou. Na leve strane chodby se naleza vstup do strojovny a kotelny, proti zameckemu dvoru umistene, kde se naleza parni stroj o dvou konskych silach, vedle je parni kotel a vysoky komin. Za strojovnou lezi proti pivovarskemu dvoru velka klenuta komora, obsahujici zelezny srotovaci stroj. Nad tim je 2 patra vysoka budova, ktera dale jeste obsahuje klenutou komoru a klenuty pokoj. Za schodistem tohoto traktu budovy lezi za pokojem susarna sladu, rozdelena do 3 etazi, v dolni etazi jsou umisteny zelezne vetraky. Nahore vedle susarny se naleza "Localitacten" se dvema etazemi, dale pudni prostor, pristupny drevenym schodistem, ktery se uziva jako sypka. Pudni prostor zakryva krov s palenou krytinou."
V 18. stoleti byl prumerny rocni vystav piva 910 sudu. Druha polovina 19.stoleti prinesla nejen v pivovarnictvi obrovsky rozvoj prumyslovych technologii. Byla to doba znacneho ubytku pivovarskych provozu po celem Rakousku-Uhersku. Drobne pivovarky (casto panske ci cirkevni) nestacily rychlemu rozvoji v pivovarskem prumyslu, jejich technologicka zarizeni pokulhavala proti nove vzniklym modernim pivovarum. Tak tomu bylo i v Brne a jeho okoli. Vznikly velke prumyslove pivovary v centru mesta - Brauneruv, Novopramen, Moravia, naopak zanikly male pivovary v okoli - Lisen, Reckovice, Chrlice, Brnenske Ivanovice.
Pivovar byl v roce 1873 zrusen a budovy premeneny na sladovnu (mj. pribylo treti patro), ktera byla vzapeti pronajata brnenskemu pivovaru "Moravia". V roce 1891 byl zrizen ve sladovne (kterou tehdy vlastnil S. Morgenstern) soukromy telefon, jako prvni v Kralove Poli. K roku 1905 byla sladovna ve vlastnictvi knizete A. Schoenburg-Hartensteina, pronajata a.s. Moravia. Tato spolecnost podnik provozovala v najmu spolecne s Prvnim brnenskym akciovym pivovarem a sladovnou. V roce 1925 bylo ve sladovne zamestnano 30 lidi. Jeste v roce 1942 byl areal odstavene sladovny v majetku Akciove spolecnosti Moravia.
Ve 20. stoleti zustal areal v drzeni dosavadnich majitelu knizat Schonburg-Hartenstein. Pro jejich nemeckou prislusnost jim byl na zaklade Benesovych dekretu v roce 1945 konfiskovan veskery majetek. Uvolnene budovy dvora pripadly statu a ten je posleze propujcil do uzivani Vysoke skole zemedelske v Brne.
V zaveru 80.let 20. stoleti skola objekty dvora prestala vyuzivat a jejich dosavadni vlastnik - mestska cast Kralovo Pole - je po roce 1990 pronajala drobnym uzivatelum na kancelare, dilny a sklady (sladovna) a obchodni prostory. Toto vyuziti trvalo az do pocatku adaptace celeho arealu pro potreby Vysokeho uceni technickeho v Brne.
 |
 |
| Vlevo budova byvaleho pivovaru, pozdeji sladovny v dobe prestavby v unoru 2006, v pravo stav v roce 2009. |
V listopadu 2007 zde vzniklo Kulturni centrum Stary Pivovar jako multifunkcni centrum se zamerenim na nekomercni kulturu a jeji podporu a take na podporu umelcu mlade generace. V pozoruhodne zrekonstruovanem prostoru puvodniho pivovaru se nachazi galerie, klub a multimedialni sal. Pod arealem se nachazeji take rozsahle sklepni prostory.
Narys vychodni a zapadniho pruceli traktu byvaleho pivovaru
Narys severniho a jizniho pruceli traktu byvaleho pivovaru. Rezy jednotlivymi objekty.
Kodera, Marek: Klasterni pivovar Brno-Kralovo Pole
http://www.pivovary.info/view.php?cisloclanku=2009100018
Majitele: 1827 - 1872
• Josef Schindler
• Alexandr knize Schonburk - Hartenstein
Vystav piva v hl:
• 1871 - 8 646 hl
Prameny:
[1] Anger, Miroslav: Pivovary na uzemi dnesniho Brna, in Pivin, Klub sberatelu pivovarskych suvenyru Praha, c. 1, 2000.
[2] Holub, Petr - Merta, David - Sadilek, Jaroslav: Pivovary v bývalém kartuziánském klášteře a velkostatku v Králově Poli, in Archeologia technica 16.
[3] Likovsky, Zbynek: Pivovary Moravy a rakouskeho Slezska 1869 - 1900, Vyzkumny ustav pivovarsky a sladarsky, a.s., Praha 2000.
[4] Katalog pivnich etiket do roku 1948, CDrom.
[5] http://www.pivovary.info/
[6] http://www.pivety.com/
Na uvodnich souradnich kes nehledejte, ty vas zavedou do budovy byvaleho pivovaru v Kralove Poli. Pro ziskani souradnic je potreba si odskocit kousek vedle, na Stage 1 pred vstup do kostela Nejsvetejsi trojice v Králove Poli a zde zjistit nasledujici tri jednoduche indicie
- A = Pocet lamp na celni stene u vstupu do kostela.
- B = Pocet sloupu u vstupu do kostela.
- CDEF = Letopocet vyryty na podstavci sloupu na pravo od vstupu do kostela.
Jiz treti premisteni kese a proto jsme opet provedli dalsi korekci souradnic. I tentokrat uz ale nechavame puvodni vzorec beze zmeny, jen k vyslednym souradnicim nezapomente neco pricit ;-)
Kes mozna pujde ven trosku ztuha, takze nozik se zrejme bude hodit.
N 49° 13.(D-A)(F)(B+C) +19
E 016° 35.(E)(A+D)(E) -9
Vzhledem k pomerne velkemu vyskytu mudlu v oblasti finalnich souradnic behem dne, planujte odlov na brzke ranni hodiny, pozdni vecerni hodiny.
