Kdyz barometr stoupa... Mystery Cache

Změna umístění finálky 20. 1. 2012
Přidán návod k luštění

 Když barometr stoupá...

Toto staré pravidlo zná snad každý, kdo se aspoň trochu zajímá o počasí. Jenže i toto pravidlo má občas svoje výjimky, které ho (nevím proč) potvrzují. A s jednou takovou výjimkou, která spoluzavinila smrt více než 700 námořníků, bych vás teď rád seznámil.

Bitva u ostrova Helgolandu 28. srpna 1914

Aby zabezpečili své válečné přístavy Wilhemshaven, Jade a Cuxhaven, položili Němci během srpna 1914 kolem Helgolandské zátoky tři minová pole. Protože to ale ohrožovalo plánované britské výsadky na evropské bojiště, vyslala koncem srpna britská admiralita flotilu 5 bitevních křižníků, 8 lehkých křižníků, 33 torpédoborců a 3 ponorek, jejichž úkolem bylo napadnout německé lodi v zátoce. 28. 8. časně ráno zaútočila britská ponorka na německý křižník a později první skupina britských lodí (2 lehké křižníky (dál LK) a 31 torpédoborců – ostatní lodě čekaly v záloze opodál) pod velením komodora Tyrwhitta napadla německé torpédové čluny, které hlídkovaly u minonosek. Počasí na pevnině i na pobřeží bylo nádherné, byl to jeden z posledních letních dnů s jasnou oblohou a dobrou dohledností a navíc tlak vzduchu stoupal. Začala námořní bitva, do které se brzy zapojilo dalších 6 britských LK. Německé velení proto poslalo do bitvy své 3 LK, které měly Brity napadnout čelně, a 1 LK, který měl protivníkovi odříznout cestu zpět (2 další LK tam už byly od dřívějška). Pokud by se na obzoru přece jen objevily britské bitevní křižníky, tak se německé lodě měly prostě stáhnout zpět a britský úder by tak směřoval do prázdna. Rozpoutala se divoká přestřelka, při které byl německý LK Mainz potopen a 1 britský LK poškozen. Síly ale byly zatím celkem vyrovnané a výsledek stále nerozhodný. Jenže v 11:25 požádal Tyrwhitt o pomoc skupinu 3 bitevních křižníků. Tato monstra dlouhá téměř 1/4 kilometru o výtlaku skoro 30000 tun vyzbrojená 8 děly ráže 343 mm + 16 děly 102 mm spolehlivě rozstřílela každou menší loď, která se připletla před jejich děla, na vzdálenost až 20 km. A tak německý LK Ariadne s výtlakem 3100 tun s deseti 105mm kanóny a podobný LK Köln byly rychle potopeny. Němci sice měli v přístavu připraveny k vyplutí 3 bitevní křižníky, ale ty mohly proplout pobřežními mělčinami až za přílivu po 13. hodině, kdy již byli vítězní Britové na cestě domů. 

Bilance střetnutí byla pro Německo neradostná: 712 mrtvých, 149 raněných a 336 zajatých; potopeny 3 lehké křižníky a 1 torpédový člun (V187). Britské ztráty činily 35 mrtvých, 55 zraněných a 1 poškozený lehký křižník.

Řadu z vás jistě napadlo, proč Němci po spatření tak velké přesily protivníka nestáhli své lodě zpět. Času na to měli dost. Byli snad slepí? – Ne, slepí nebyli. Ale – neviděli! I když na pobřeží panovalo krásné letní počasí, tak na moři už bylo kouřmo (viditelnost 1 – 2 km) střídané mlhou (dohlednost do 1 km) a k tomu občas ještě déšť z nízkých mraků. Jakmile se před bitevním křižníkem z tmavé mlhy vynořila nějaká německá loď, tak to měla spočítané...
To, že německé velení s možností špatné viditelnosti na moři při tak hezkém počasí nepočítalo, byla hrubá chyba s tragickými následky.

Něco málo z meteorologie

Jistě jste slyšeli o teplé a studené frontě, o cyklóně a anticyklóně, hřebenu vyššího tlaku nebo o tlakové níži atd. Ne každý však ví, co tyto pojmy přesně znamenají. V nynější době je úroveň meteorologického zpravodajství vysoká (hlavně na ČT1), ale před 100 lety byla meteorologie v plenkách, a až po výprasku u Helgolandu byla vzata na milost i konzervativními německými admirály...

Podle poznatků norské školy neprobíhají změny teploty, vlhkosti a dalších parametrů vzduchu pouze spojitě, ale většinou skokově na místech styku dvou odlišných vzduchových hmot. Tento pás široký jen pár desítek kilometrů se nazývá fronta.  Hlavními typy front jsou teplá a studená fronta (odkaz zde).
–  Teplá fronta vzniká, když teplý vzduch před sebou tlačí vzduch chladnější. Teplý a vlhký vzduch se při tom sune po studeném vzduchu zvolna vzhůru (protože je lehčí), ochlazuje se a vznikají v něm typická oblaka (řasy, pak beránci a stále nižší slohy, ze kterých mírně, ale dlouho prší). Za teplou frontou se pozvolna vyjasňuje a následuje pár dní pěkného počasí. 
–   Pak se ale většinou na západě objeví bouřkové mraky (hlavně v létě) typicky se nahoře rozšiřující do tvaru kovadliny. To se ohlašuje studená fronta. Náhle se zvedne prudký vítr, může přijít velký liják (hrozí bleskové povodně), hromy a blesky, často i kroupy. A pak je zase pár dnů hezky – i když zpočátku chladněji, až následující teplá fronta počasí zase zkazí. A tak stále dokola (jako v letošním létě...). Takto vypadá studená fronta 2. typu, přicházející většinou v létě. Jindy není její nástup tak dramatický, takže mluvíme o 1. typu této fronty. 

Studená a teplá fronta se stýkají v místě nejnižšího tlaku vzduchu ve středu cyklóny. Její příchod charakterizuje pokles tlaku spolu s typickou oblačností teplé fronty následované deštěm. Oblast vysokého tlaku vzduchu se nazývá anticyklóna. Má dva základní typy:
–  První typ tvoří stacionární, teplá anticyklóna. Rozsáhlá oblast vysokého tlaku vzduchu bývá nad Skandinávií nebo nad Střední či Východní Evropou. V zimě je typická jasná obloha, téměř bezvětří a velké noční mrazy. Tento ráz počasí vydrží i několik týdnů. Na horách je ale krásně a přes den teplo, zato v nížinách je mráz a v údolích a v pánevních oblastech mlha způsobená inverzí (známe, což?!). V létě zase všude panuje horké letní počasí s minimem oblačnosti, ideální na dovolenou u vody.
–  Druhý typ anticyklóny se nazývá putující, studená anticyklóna. Rychle postupuje od západu k východu (na severní polokouli) mezi dvěma cyklónami. Vzduch sestupuje z výšky do jejího středu, stlačuje se a rychle ohřívá, čímž se stane teplejším než vzduch pod ním, který se navíc dále ochlazuje vyzařováním tepla i kontaktem s chladnějším zemským povrchem. Teplý vzduch klesající shora dopadá na těžší chladnější a vlhčí vzduch pod sebou a roztéká se na něm do stran (viz žluté šipky na synoptické mapě pod listingem). A máme tu zase inverzi. Vzdušná vlhkost se pod hranicí inverze při ochlazování vzduchu sráží v jemné kapičky, které jsou podstatou mlhy. Vzácný není ani déšť (čili větší kapky). Mlha ovšem může být jen někde (třeba nad mořskou hladinou), zatímco jinde je stále pěkné teplé počasí s jasnou oblohou. A barometr stoupá...  Přesně tohle se v atmosféře odehrálo poblíž ostrova Helgolandu v onom osudném dni 28. 8. 1914.

Jak najít keš

K tomu stačí vyřešit tuto jednoduchou úlohu:
Poškozený křižník se vrací na svou základnu. Podařilo se ho jakžtakž opravit, takže aspoň pluje na vlastní pohon. Ale jeho rychlost neustále klesá. Pozvolna a plynule, kdy každých 5 hodin ztratí 20 % ze své  rychlosti (viz obrázek zde). V okamžiku T₀, kdy ho začínáme sledovat, je jeho rychlost 20 uzlů a do přístavu mu zbývá přesně 300 námořních mil. (1 uzel = 1 námořní míle za hodinu). Za kolik hodin od okamžiku T₀ dopluje do přístavu? Čas zaokrouhlete na AB.C  (C nejsou minuty, ale desetiny hodiny), dosaďte do vylepšených "antibrutálních vzorců^®" a minuty zaokrouhlete na obvyklý tvar XX.XXX ´ :

N 50° (0.0021544 × CBA + 38)´        E 13° (0.0040678 × BAC + 53)´   ... změna!!!

... a je to!

Poznámky

• Uznávám, že to je trochu vyšší matematika, proto jako obvykle přidávám návod k luštění . Nelekněte se pojmů "diferenciální rovnice" nebo "integrál" – uvidíte, že na tom není nic těžkého. Proto taky snižuji obtížnost  za luštění.

• 20. 1. 2012 jsem keš přemístil a změnil vzorce. Máte-li vypočtené souřadnice podle starých vzorců, tak použite korekci N +0.023' a E –0.001'. Doxina je už na nové souřadnice.

• Vím, že u nás píšeme desetinnou čárku, ale zachovávám zvyklost GC, kde se používá tečka.

• Základní souřadnice jsou sice stylově na ostrově, ale keš tam není...

• Literatura: Pejml, K.: Předpovídáme počasí. Praha, SZN 1071;
  Internet: hledejte pod hesly Bitva u Helgolandu, Ariadne, Lion, Meteorologie, Fronta a obrázky týkající se tématu.
  Šillerová, A.: Web SRŠ a VOŠ VHE Vodňany:  http://sas.srs-vodnany.cz/srs/vos3_10/
  Materiály k výuce zeměpisu (autor neznámý): http://www.rade.ic.cz/1rocnik/meteo/meteo.html
  Titulní foto owner.

• Z důvodu utajení prosím nepřikládejte k logu žádné fotografie a nepište, co hezkého či nehezkého jste cestou viděli. Na tyto informace totiž toužebně čekají naši BF-hledači (které tímto zdravím!), aby se nemuseli obtěžovat s výpočty a přišli k hotovému. A taky můžete trochu klackem načechrat sešlapanou trávu na geodálnici. A nejkratší cesta tady určitě nebude nejrychlejší...