Reschbachklause, v pozadí hřeben Trojmezné
Černá hora, rozložitá třináctistovka pojmenovaná pravděpodobně podle někdejších hlubokých horských smrčin, v současnosti nabízí výhledy paradoxně z mnoha rozsáhlých pasek. Z holého temene se otevírá pohled do vnitrozemí, na Vltavské cestě se nachází známá Alpská vyhlídka s výhledem na Bavorský les a za vynikající viditelnosti až na hřeben Alp.
Poblíž lesní cesty na jižním svahu Černé hory otevřela Správa NP a CHKO Šumava 22. srpna 2012 novou vyhlídkovou plošinu, jejíž vznik zajistily sponzorské dary dvou pražských společností. Vyhlídka v nadmořské výšce 1260 metrů nabízí pohled především na jižní část NP Bavorský les a dále do Bavorska, tj. na horu Sedmiskalí (Siebenstein Felsen, Siebensteinkopf) dominující výhledu, na údolí potoka Resch (Reschbach) s krásnou nádrží Reschbach klause sloužící kdysi při plavení dřeva, ploché temena Farrenbergu a vyššího Steinfleckbergu či Hoher Filzbergu. Na horizontu jihozápadním směrem je vidět hřebene Trojmezné s Plechým, Vysokým hřebenem a Třístoličníkem. Za velmi jasného počasí jako panuje například při podzimních inverzích či zimních mrazech je možné na horizontu zahlédnout dlouhý hřeben Alp, vzdálený přes 100 kilometrů.
Kromě různých útvarů zemského povrchu je zajímavé pozorovat zdejší lesy. Jste totiž uprostřed oblasti, kterou zasáhlo v posledních desetiletích několik kůrovcových gradací či chcete-li kalamit. Jižní a jihozápadní svahy Černé hory byly v polovině 90. letech vykáceny při tehdejší gradaci, což vedlo k dočasné záchraně lesů nad prameny Vltavy či na samotném temeni hory. Vzniklé paseky byly lesníky zdařile zalesněny výsadbou kombinující jehličnany s listnatými stromy, což můžete vidět především na začátku odbočky k vyhlídce nebo okolo Vltavské cesty. Cílem výsadby je obnovit původní druhové složení zahrnující kromě smrků také jedle, buky a jeřáby.
Siebenstein Felsen neboli Sedmiskalí
Podobný vývoj zřejmě potkal v 90. letech západní svahy Sedmiskalí na české straně. Lesy na bavorské straně tehdy přečkaly, nicméně o 10 let později se již kůrovcové gradaci nevyhnuly. Na německé straně tak uvidíte les, ve kterém vizuálně dominují dosud stojící kmeny suchých stromů (na české straně v okolí vyhlídky suché stromy příliš neuvidíte, lýkožroutem napadené stromy byly obvykle pokáceny a odvezeny, zbyly po nich paseky). Nedaleký hraniční přechod Sedmiskalí vám dává možnost zblízka se kouknout, jaký je tento les skutečně. Po odumření dospělých stromů dostaly šanci malé stromky rostoucí do té doby v podrostu.
Na kůrovcovou gradaci v jižní části NP Bavorský les okolo roku 2005 časově navázal v lednu 2007 orkán Kyrill. Způsobil rozsáhlé polomy a vývraty, často v sousedství zásahových ploch, kde nebyly stromy zvyklé na nárazové větry. Znovu vznikly příhodné podmínky pro další šíření lýkožrouta smrkového na českém území, což vedlo k odumření lesa nad Prameny Vltavy a stále probíhajícího usychání v jejich okolí. Před 6 lety byly živé smrky i v nejbližším okolí vyhlídky.
Vyhlídková plošina
Vyhlídková plošina je vybavena dřevěnými lavicemi a stolem, posloužit tak může nejen pro vyhlídku ale i krátký odpočinek spojený se svačinou. Odhadujeme ale, že v bezvětří horkých letních dní může být posezení uprostřed rozpálené paseky peklem, ale snad takových dní bude málo. Vedle vyhlídky je umístěna naučná tabule popisující životní cyklus a šíření lýkožrouta smrkového. U cesty jihozápadně od vyhlídky je označena probíhající hranice Plzeňského a Jihočeského kraje.
Kudy ke krabičce
Ke kešce i k vyhlídkové plošině vede od Vltavské cesty, červeně značené turistické trasy č. 0250 a cyklotrasy Vltavská č. 1023, široká šotolinová lesní cesta. Začíná na waypointu T1 a velmi pozvolně stoupá do svahů Černé hory, celkové převýšení odbočky je okolo 30 metrů. Cesta je dle našeho názoru sjízdná pro terénní kočárky a při dostatečné sněhové pokrývce bude příjemná pro běžkaře.
K odbočce dojdete z Modravy za zhruba 2 hodiny (8,3 km po červené), z Filipovy Hutě bude cesta trvat o 10 minut déle (8,7 km po žluté a následně po červené). Hodinu a tři čtvrtě půjdete k odbočce podél Černého potoka neboli Teplé Vltavy z Kvildy (7,3 km po modré, pak po červené). Nejkratší cesta je z Bučiny, k odbočce dojdete za hodinu a kousek (4,3 km, po červené), na Bučinu zajíždí v hlavní sezóně autobus.
Cyklisté, pozor: odbočka nepatří na rozdíl od Vltavské cesty mezi značené cyklotrasy a není možné po ní na kole jezdit. Řešením je kolo zamknout u odbočky nebo jej na vyhlídku vést.
Nedoporučujeme z vyhlídky pokračovat na vrchol Černé hory. V terénu žádná jasná cesta nevede, v několika oblastech je riziko pádu odumřelých stromů. Je velmi pravděpodobné, že cesta po takové zkratce by trvale déle než po doporučených cestách, zároveň byste mohli zbytečně rušit zvěř.
Národní park Šumava
Keš je umístěna na území Národního parku Šumava, v části volně přístupné veřejnosti. Při svém pobytu buďte k přírodě ohleduplní: chovejte se tiše, odnášejte si své odpadky, zapomeňte na rozdělávání ohně a v lesích vynechte i kouření. Květiny, stromy a živočichy nechte růst a žít, jsou tu doma a mnoho z nich patří mezi ohrožené. S kolem jezděte jen po silnicích a vyznačených cyklostezkách, kdekoliv jinde sesedněte. Pohybujete-li se mimo značené či zpevněné cesty, jděte tak, aby příroda po vaší návštěvě zůstala stejná i pro další návštěvníky. Respektujte I. zóny národního parku chránící nejcennější a nejstabilnější území s přirozenými ekosystémy a vstupujte do nich jen po vyznačených cestách. Děkujeme!
(kopie listingu)