Hrad Rybnov
Dobu založení Rybnova je možno z písemných pramenu
pomerne presne urcit. Pri prodeji milcanského panství Chvalem
Berkou z Dubé r. 1437 Zikmundovi z Vartenberka se Rybnov
ješte neuvádí. Protože však na Milcanech a
Rybnove zapsal Zikmund veno své manželce Anežce ze
Šternberka a zemrel r. 1438, spadá založení Rybnova do
l. 1437-1438. Poprvé se v pramenech objevuje r. 1440 jako "tvrz
nová Rybnow.
Rybnov se stal centrem velkého vartenberského majetku a teprve
presídlením na Nový Zámek v pol. 16. stol. došlo k jeho
opuštení vrchností, ackoliv pravdepodobne ješte dále
sloužil správním úcelum. Jeho zánik není v písemných pramenech
zachycen.
Lokalita témer zanikla radou intenzivních úprav, probíhajících
zde nejpozdeji od poc. 19. stol. Rybnov byl vystaven na predpolí
pískovcové plošiny uklonené k V v obci Rybnov (dnes soucást
Holan). Západní okraj plošiny spadá strme skalními stenami k
Holanskému rybníku a do dvora usedlosti na S strane. Puvodní
komunikacní schéma není zrejmé.
Nepatrné relikty zdiva dovolují pouze konstatovat, že
stavebník využil místní pískovec, zdený na vápennou maltu.
Dnes neúplné opevnení vymezuje toliko jádro lokality, o které
hypoteticky predpokládáme, že byla dvojdílná, at již
první oddíl ležel JV pred príkopem, nebo S pri pate skalní
steny. V obou prípadech vznikala nutnost vydelit jádro od skalní
plošiny na JV strane. Príkop, široký v horní cásti
6-8 m, se v hloubce asi 6 m zužuje na 5-6 m. Podle
hrubšího sekání skalních sten v horní partii príkopu
predpokládáme, že k jeho prohloubení došlo pozdeji v
souvislosti s úpravou odtoku Holanského rybníka. Starší dno
príkopu tedy pouze rekonstruujeme jako ploše prisekanou
skálu, sloužící soucasne jako odtokový kanál. Obdobná úprava
asi probehla i pri JZ pate skály, kde starší dno zustalo
zachováno. S ohledem na to, že i tudy protékala voda
ješte v dobe porízení indikacní skicy, predpokládáme,
že k prohloubení JV príkopu došlo až nekdy po r.
1840.