Zde si můžete přečíst pár základních hudebních termínů a zajímavostí:
Tón - Zvukový signál s pravidelnou frekvencí. Neplatí tedy, že všechny zvuky jsou tóny.
Stupnice - Řada různých tónů, následujících za sebou vzestupně, nebo sestupně podle určitých pravidel.
Nota - Základní hudební symbol, který představuje značku tónu. Pro její zápis slouží notová osnova.
Posuvky jsou značky pro zvýšení nebo snížení výšky tónů v notovém záznamu. Mezi posuvky patří tzv. křížky, béčka a odrážky.
Křížek - zvyšuje hodnotu daného tónu o jeden půltón. Značí se jako ♯.
Béčko - snižuje hodnotu daného tónu o jeden půltón. Značí se jako ♭.
Odrážka - Ruší předchozí zvýšení či snížení tónu a má tuto značku ♮.
Tónina - Příslušnost tónového materiálu hudební skladby k určité stupnici. Například pokud je skladba v tónině G dur, znamená to, že skladatel použil při tvoření skladby převážně tónu ze stupnice G dur.
Tónika - První stupeň (tón) ve stupnici. K tónice se vztahují základní akordy příslušné tóniny. Hlavní melodie hudební skladby také často tónikou končí.
Hudební takt - Krátký časový úsek hudební skladby, ve kterém se střídají přízvučné a nepřízvučné stejně dlouhé doby. Počet dob a délka základní doby jsou vyznačeny na začátku notové osnovy. Např. 3/4 znamená, že jeden takt má 3 čtvrťové doby. (Můžeme si počítat pr-vní, dru-há, tře-tí)
Taktová čára - Kolmá linka na notové osnově, která odděluje jednotlivé takty. Dvojitá taktová čára se skládá ze dvou tenkých taktových čar nakreslených hned vedle sebe. Rozděluje skladbu na jednotlivé části.
Repetice - Tenká čára a tlustá čára nakreslené blízko sebe, před kterými jsou umístěny dvě tečky nakreslené nad sebou. Část skladby psaná před repeticí se při hraní opakuje.
Notová osnova - Systém složený z pěti hlavních čar (linek) a čtyř mezer určený k zaznamenání notového zápisu.
Akord - Souzvuk alespoň tří různých tónů.
Disonance - Souzvuk dvou a více tónů, které na rozdíl od akordu působí nepříjemně, nicméně v řadě skladeb se disonance objevuje zcela záměrně.
Harmonie - Nauka o akordech a možnostech jejich vzájemnému spojování.
Melodie - Řada několika tónů libovolné výšky, následujících po sobě, které jsou složené tak, aby byla vyjádřena hudební myšlenka.
Rytmus - je časová složka hudby, která spočívá ve střídání různých délek a těžkých (přízvučných) a lehkých dob. Též označení pro part hraný bicími nástroji.
Tempo - Určuje rychlost hudby. Každá skladba má své tempo, které se v notovém záznamu vyznačuje buď příslušným názvem, nebo číslicemi, představujícími počet dobových jednotek (čtvrťových not) za minutu.
Dynamika - Stupňování či odstupňování tónů z hlediska síly, či hlasitosti. V notaci se vyznačuje dynamickými značkami. Například: piano (p) – slabě, mezzoforte (mƒ) – polosilně, forte (ƒ) – silně, fortissimo (ƒƒ) – velmi silně apod.
Komorní tón - Tón "a" (bývá také označován jako komorní a). Podle tohoto tónu se ladí nástroje v orchestru. V roce 1885 byla stanovena jeho frekvence na 435 Hz. V roce 1939 byla změněna na 440 Hz a ve většině orchestrů platí dodnes.
Pro všechny muzikanty a obzvláště kytaristy z řad kačerů jistě nebude problém rozluštit následující šifru. Ostatní nechť vyhledají internetovou pomoc. Možná že někomu při luštění pomůže, když si keš "zahraje" :-)
[EN] For all musicians, and especially guitarists will not be a problem to solve the following cipher. Let others seek help on Internet. It might help someone to „play“ this cache :-)
