Skip to content

High voltage cache Mystery Cache

This cache has been archived.

Ajlan1001: Vzhledem k tomu, že se keš objevila na finálkových serverech a téměř nikdo ji neluští, došli jsme k závěru, že je zbytečná. Archivujeme ji stejně, jako téměř všech dalších 43 krabiček, kterým jsme věnovali mnoho svého času a úsilí. Vážení kačeři, choďte si na tradičky když potřebujete body více než zážitky.
Pavla a Pavel

More
Hidden : 10/3/2011
Difficulty:
4.5 out of 5
Terrain:
5 out of 5

Size: Size:   small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Výroba elektrické energie

Elektrická energie se získává v elektrárnách premenou z jiných forem energie:
Uhelná (tepelná) elektrárna má alternátory pohánené parními turbínami. Potrebná energie se získává spalováním uhlí nebo jiných paliv (oleje, plynu). Ohrátá voda se mení v páru o vysokém tlaku a teplote (10 MPa, 500°C) a její vnitrní energie se mení na mechanickou energii rotoru turbíny. Turbína je spojena s rotorem alternátoru, v nemž se mechanická energie mení na elektrickou.
Jaderná elektrárna – pára zde získává vnitrní energii premenou jaderné energie. V jaderném reaktoru probíhá proces štepení atomu jaderného paliva (uranu 235) a pritom se uvolnuje znacná energie.
Vodní elektrárna využívá energii vodního toku.
V CR je podíl uhelných elektráren asi 70%, jaderných elektráren približne 27% a vodních elektráren 3% produkce elektrické energie.
Alternativní zdroje elektrické energie u nás: vetrné a fotovoltaické („slunecní“) elektrárny.

Mapa elektráren


eme1

***


Základní princip fungování uhelné elektrárny

Základní princip fungování uhelné elektrárny je založen na premene energie tepelné na mechanickou a mechanické na elektrickou. Teplo uvolnené v kotli ohrívá vodu procházející trubkami uvnitr kotle a mení ji v páru. Pára proudí do turbíny, jejím lopatkám predá svou pohybovou energii a roztocí ji. Vzhledem k tomu, že je turbína pevne spojena s generátorem, roztácí se i ten a premenuje mechanickou energii na elektrinu. V elektrárenském generátoru rotuje magnet (elektromagnet), vinutí, v nemž se indukuje napetí a proud, je umísteno na statoru okolo nej. Celé soustrojí se otácí rychlostí 3000 otácek za minutu. Pára vycházející z turbíny je vedena do kondenzátoru, kde zkondenzuje, tj. z plynu se stane opet kapalina. Z kondenzátoru je voda vedena zpet do kotle, kde celý cyklus zacíná znovu. Pára vyrobená v kotli nemusí být využita pouze k výrobe elektriny, muže sloužit i k vytápení prilehlých obcí a mest.
Fyzikálním jevem, na nemž je ve vetšine typu elektráren založena výroba elektrického proudu, je elektromagnetická indukce. Podle Faradayova zákona o elektromagnetické indukci se na koncích smycky, která se otácí v magnetickém poli, indukuje strídavé elektrické napetí. Uzavreme-li obvod, prochází smyckou strídavý elektrický proud. Platí, že cím rychleji vodicem v magnetickém poli pohybujeme, tím je indukované napetí vetší.
Vetšina uhelných elektráren je usporádána do tzv. výrobních bloku. Elektrárenský výrobní blok znamená samostatnou jednotku skládající se z kotle, turbíny a príslušenství, z generátoru, odlucovacu popílku, chladicí veže, blokového transformátoru a v novejší dobe také z odsirovacího zarízení. Zarízením, které muže být spolecné nekolika blokum, je zauhlování, vodní hospodárství (privadece, cerpadla a chemická úprava vody), komín, pomocná zarízení k odberu popílku a odsirování.

Jak funguje elektrárna - model

eme2

***


Prenos elektrické energie

Alternátory v elektrárnách obvykle pracují se jmenovitým napetím pouze nekolika tisíc voltu. Pri výkonech stovek MW pak z alternátoru tece proud v rádu desítek tisíc ampéru. Vedení pro takové proudy musí však mít extrémne velké prurezy vodicu a musí být schopno mechanicky odolávat pusobení znacných magnetických sil. Na cinném odporu takového vedení pak vznikají úbytky napetí, prímo úmerné protékajícímu elektrickému proudu, které by pri delších vedeních predstavovaly podstatné ztráty prenášeného výkonu, úmerné druhé mocnine proudu. Pro prenos na velké vzdálenosti je proto výhodnejší použít vyšší napetí, kdy pro prenesení stejného výkonu postací úmerne menší proud. Krome omezení ztrát je pak i realizace dálkových vedení nesrovnatelne jednodušší i levnejší.
Napetí alternátoru se zvyšuje pomocí transformátoru, umístených zpravidla prímo v areálu elektrárny, na vyšší prenosové napetí. Za prenosová napetí se obvykle považují hodnoty nad 110 kV a ve svete jsou provozována i vedení s napetím nad 1 MV. Na výstupu z prenosové soustavy jsou zarazeny snižující transformátory, dodávající elektrinu do distribucní síte, na napetích napr. 22 kV.
Prenosovou soustavu tvorí predevším soustava dlouhých nadzemních vedení velmi vysokého napetí. Dále pak kabely, transformátory, odpojovace, vypínace, bleskojistky, kompenzacní prvky a systémy rízení a regulace síte. Cílem rízení síte je udržení konstantních standardních parametru dodávané energie (predevším dodržení jmenovité frekvence, což je v Evrope 50 Hz, a jmenovitého napetí) a samozrejme neprerušená dodávka energie ke spotrebiteli.
Elektrická energie je výjimecná tím, že je v celé síti nutné zajistit rovnováhu mezi její okamžitou výrobou a spotrebou. Elektrickou energii totiž nelze nijak skladovat (náhradou skladu jsou záložní elektrárny). Kvuli energetické efektivite soustavy je navíc potrebné udržet nízký fázový posuv mezi napetím a proudem, což vyžaduje zarazení zvláštních kompenzacních prvku dodávajících tzv. kompenzacní výkon.
V blízké budoucnosti se ocekává výraznejší rozvoj využití stejnosmerných soustav, které eliminují kapacitní ztráty, a pro stejný prenášený výkon zabírají vedení menší prostor. Ve vzdálenejší budoucnosti by se pri prenosu elektrické energie mohla uplatnit supravodivá vedení.

eme3

***

Elektrárna Melník

Elektrárna Melník je ze všech velkých tepelných elektráren nejblíže Praze - leží približne trináct kilometru pod soutokem Labe a Vltavy. Skládala se puvodne ze trí technologických celku EME I, EME II,EME III, vybudovaných postupne v rozmezí koncu šedesátých a sedmdesátých let jako komplex kondenzacních elektráren spalujících hnedé uhlí dopravované vlaky ze severoceských  a západoceských dolu. V soucasnosti je blok EME III svým výkonem 500 MW nejvetší výrobní jednotkou uhelných elektráren u nás.
Elektrárna Melník zajištuje krome výroby elektriny i dodávku tepla. Obe komodity vyrábí ve spolecném, tzv. kombinovaném cyklu, což vede k podstatne vyššímu využití paliva a tím k energetickým úsporám s pozitivním vlivem na životní prostredí.

Elektrárna Melník - další informace

eme4

***


K vlastní keši

C C F H H E A A D C H A G
C C F H H E A A D F E D C

Finále:
N: DD1+22
° MM1+21.0RR1+403'
E: DD2° MM2+16.0RR2+267'

Ke zdolání finále doporucujeme z bezpecnostních duvodu použít lezecké jistící vybavení. Rovnež lze doporucit ochranné kožené rukavice a staré oblecení, u nehož nevadí poškození ci zašpinení.

Nevkládejte prosím k logu fotografie!

***


Pocet návštevníku:                                        NETWAY                                                                                                                       
                                                     
http://pocitadlo.netway.cz/



Additional Hints (Decrypt)

yhfgrav: 3/4 - uyrqnav: anuber

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)