ZMENA SOURADNIC: Vzhledem k nadcházející spolecenské akci, konané v blízkosti úkrytu kešky je keš posunuta o kousek dál.
Historie obce
V deskach zemskych se nachazeji nejstarsi pisemne zpravy o zdejsich Hledsebich. Prvni pisemna zminka o obci pochazi z roku 1587. O nejstarsi historii Velke a Male Hledsebe nemame zadne prime zpravy. Veskere doklady o stari zdejsich obci shorely pri pozaru chodskeho hradu Tachova, pod ktery obe Hledsebe patrily az do roku 1606 (Klimentov v te dobe dosud neexistoval). Jak znamo, byval hrad Tachov centrem strazni sluzby pri jihozapadni hranici Cech ( pozdeji pohori Cesky les ). Strezene uzemi koncilo na severu chodskym okruhem, jehoz centrem byl Chodsky Ujezd. K nemu patrily okolni chodske vsi - Zadni Chodov - Trstenice - Drmoul - Mala a Velka Hledsebe. Nedaleko odtud bezela hranice s kynzvartskym ( puvodne tepelskym ) panstvim, kterou tvoril Kosi potok.
Bazinate udoli v miste dnesnich Valu, kudy Kosi potok proteka, se nazyvalo Kynzvartsky pas. To bylo v teto krajine jedine prostupne misto, kterym bylo mozno vstoupit hranicnim lesem ze zapadu Cech. Tudy vedla zemska stezka. Ani pribliznou dobu vzniku obce nezjistime. Usuzujeme na 13.-14. stoleti, kdy stejne jako okoli i samotna Hledsebska plosina dosud tvorila temer neproniknutelny hluboky prales. Skrze nej tehdy vedla sotva znatelna zemska stezka z Cech do nemeckych zemi - z Plzne smerem na Cheb a dal na zapad. Cim hloubeji se proc
hazelo do tmaveho hvozdu, tim nebezpecneji bylo uvnitr. Byla to zprvu divoka zver, ale od pradavna i loupeznici, kteri prepadavali kupecke karavany. Povest o puvodu nazvu obce potvrzuje, jak nebezpecna krajina byla. Obec postupne vznikala kolem krizovatky na historicke ceste (stezce) do Cech. Nazev obce je zrejme odvozen z volani ,, Hled si sebe", kterym se kupci navzajem varovali pred loupezniky. Vesnice puvodne patrila do chodskych prihranicnich straznich osad.
V roce 1627 se stal jejim novym vlastnikem rod kynzvartskych panu Metternichu, ktery zalozil cast obce - Klimentov. Klimentov ( Klemensdorf) je jedina obec v Cechach tohoto jmena. Obec vznikla roku 1784 a byla pojmenovana podle knizete Klimenta Metternicha.
Povest o zalozeni Velke Hledsebe
V nejstarsich dobach ( v miste puvodni obce Alte Schanz, vznikle az po tricetilete valce ) zde existoval Kynzvartsky pas (prusmyk) jako jeden z mala pruchodu z Chebska do Cech. Tudy vedla zemska stezka, ktera puvodne sledovala tok Stareho potoka (Altbach) pritekajiciho od Stare Vody. Misto bylo pokryto hustym lesem. V nem se skryvali loupeznici a na stezce prepadali kupce. Kdyz se chteli kupci dostat se svym zbozim od Chebu do Plzne, museli prochazet temito nebezpecnymi misty a proto ke sve ochrane najimali a s sebou brali zkusene a s krajem dobre obeznamene straze. Ony varovne povely komandyra - ,,Gibt acht!" ( Dej pozor!) a ,, Seht euch fur! ( Sich dich fur - Hled si sebe!) se tykaly najimanych strazi.
Pozdeji byly prevzaty jako nazvy pro samotu Pozorku ( Gibacht ) a Hledsebi ( Sichdichfur ). Na miste u dnesni krizovatky ve Velke Hledsebi stavala puvodne na okraji pralesa krcma, jejiz majitel se spojil s loupeznickou chaskou, ktera prepadavala cestujici a spolecne se delila o lup.
Jednou prijizdel od Plane po silnici do Kynzvartru dvema konmi tazeny kocar, v nemz jela hrabenka se sluzebnou. Po stranne kraceli dva ozbrojeni myslivci jako osobni straz. Prichazela noc,kdyz kocar dorazil ke krcme ,, Sichdichfur" ( Hledsebe). Kun ztratil podkovu a kulhal. Bylo nutno ho znovu okovat. Kocar zastavil a hrabenka pozadala o prespani. Hospodsky jim nocleh poskytl. Hrabenku se sluzebnou ubytoval nahore v podkrovni svetnicce, kociho a myslivce ve staji. Dama brzy usnula, kdyz tu nahle se ozvalo lehke klepani na dvere. Sluzebna poznala hlas kociho a vpustila ho dovnitr. Koci septal, ze chtel dat koni napit a s vedrem sel pro vodu. Nahle spatril skrze pootevrene dvere plizit se z lesa nekolik muzu, kteri se zastavili u studny. Jak vyrozumel, hovorili s hospodskym o tom, ze prepadnou hrabenku. Kdyz zmizeli loupeznici ve dverich, skryl se ve staji, vzbudil myslivce a sdelil co slysel. Bylo rychle rozhodnuto, ze Bruno, ktery zna cestu do Kynzvartu, vyrazi na kynzvartsky zamek pro pomoc. Druhy myslivec bude branit hrabenku do doby nez pomoc dojde. S uzasem vyslechla hrabenka kociho, ale neztratila odvahu a hned se pripravila na obranu. Dvere byly zataraseny nabytkem. Jedine okno hlidal m
yslivec s kusi, hrabenka se ozbrojila dykou. Kdyz prisla pulnoc, ozvalo se zaklepani na dvere. Protoze nikdo neotviral, jakasi pevna ruka se pokousela otevrit dvere. Zaroven se objevil stin v okne. Myslivec prilozil samostril, sklo v okne cinklo a postava zmizela. Mezitim se pokousel hospodsky a loupeznicka celadka sekerami rozstipat dvere, ktere se zacaly houpat a povolovat. Najednou bylo slyset konsky dusot, potom vravu boje a pratelske hlasy volaly dovnitr, ze loupeznici jsou premozeni. Byly odstraneny zatarasy a vstoupil Bruno s velitelem jezdcu. Obema hrabenka vrele dekovala a stejne tak hrdinnym obrancum. Rano vyrazil pruvod a v nem ve stredu spoutani loupeznici a s podlym hospodskym, na ktere cekala v Kynzvarte mucidla. Loupeznicky senk Sichdichfur byl rozbit a pochytanou celadku cekal trest smrti. Hrabenka podarovala hrdinneho obrance - sveho verneho sluzebnika tak, ze si mohl postavit na miste krcmy vlastni domek, a to pry dalo popud k zalozeni vesnice v techto mistech. Potud nemecka povest.
Pramen:,, Velka Hledsebe", autor: Buchtele Zdenek, Svandrlik Richard
DODRZUJTE PROSIM tema kesky "LOUPEZNICKE POKLADY" - TRADE POUZE BIZU-SPERKY, MINCE A DALSI POKLADY.