Po zoologické stránce jsou vydry zástupci kunovitých šelem, které se pred 20 miliony lety prizpusobily vodnímu prostredí naprosto ojedinelým zpusobem. Ve vode jsou ztráty telesného tepla triadvacetkrát vetší než na vzduchu a vetšina vodních savcu se chrání silnou tukovou vrstvou, která však velmi znesnadnuje pohyb na souši. Vydry si zachovaly obratnost a pohyblivost v obou prostredích, protože jejich jedinou izolací je vzduch zachycený v nesmírne husté srsti. Na jednom centimetru plochy tela jim roste až pres 50 000 chlupu, takže celé telo vydry rícní je pokryto 150 až 200 miliony chlupu, vydry morské až 800 miliony. Mikroskopem zjistíme, že na povrchu chlupu jsou nápadné ostré šupiny, které jednotlivé chlupy navzájem pevne spojují a brání úniku vzduchu. Pri opuštení vody se kratší chlupy semknou kolem ridších pesíku a tím celá srst vytvorí nápadné snopce, které usnadnují odkapání vody. Po vytrení tela na snehu ci tráve je vydra za nekolik minut opet suchá
Námluvy vyder jsou spojeny s nescetnými hrami a honickami, odehrávajícími se zejména ve vode, které jsou nezbytné k provokaci ovulace. Po nekolika kopulacích, opet vetšinou ve vode, samice opustí samce a vyhledá si ve svém teritoriu nejskrytejší noru, kterou na konci rozšírí v komurku a tu peclive vystele nanošenou trávou. Doba brezosti trvá 59-63 dnu a samice rodí vetšinou jen 1 až 3 mládata. Ta po narození váží jen 80 – 100 g, mají srostlá vícka a uzavrené vnejší zvukovody. Zpocátku se rídí pouze cichem a hmatem, které je dovedou k matciným strukum. Vydrí mléko obsahuje - shodne s jinými vodními savci - až trojnásobne více tuku než mléko savcu suchozemských. Kojení není zdaleka jedinou cinností vydrí matky. Pred každým kojením samice intenzivne olizuje mládeti konecník a vývody mocové trubice. Bez této masáže se mláde není schopno ani vymocit, ani vykálet. Výkaly i moc matka polyká. Úplné samostatnosti dosahují vydrata približne ve stárí 13 mesícu, kdy matku opouštejí.
Vydra se prizpusobila životu ve vodním prostredí i složením potravy. Požírá vodní hmyz, raky, kraby, ryby, žáby, plazy, ptáky a savce. K zajištení výborného zdravotního stavu stací každodenní úlovek od 0,4 do 0,9 kg. Pri zimním poklesu teploty si musí vydra vynahradit ztrátu tepla vetším úlovkem. Vetší množství potravy potrebují i kojící samice. Maso teplokrevných živocichu – ptáku a savcu – je energeticky vydatnejší a k nasycení ho stací menší množství.Celá životní strategie vyder je založena na schopnosti velmi intenzivne si hrát i v dospelém veku. Je to obrovský evolucní dar, protože hra výrazne usnadnuje ucení a vede k rychlejšímu získávání znalostí nutných pro úspešnou existenci. Vydrí matka si s mládaty hraje nejvydatneji v dobe jejich dospívání, kdy je prostrednictvím her nejen ucí lovit korist, ale vede je k mnoha dalším telesným zdatnostem, které budou ve svém živote potrebovat.
Clovek má k vydre rozporuplný vztah. Vetšina lidí je pri pozorování hrajících si vyder fascinována jejich neobycejnou obratností a elegancí pohybu. Menšina, reprezentovaná rybári, ji však natolik nenávidí, že ji ve jménu tržních mechanizmu na velké cásti jejího areálu zcela vyhubila. Ceská republika se dosud muže chlubit tím, že na urcitých územích se lze pravidelne setkávat s vydrou rícní (Lutra lutra). Ale i v místech, kde by složení vydrích populací mohlo zajistit její existenci, je další prežití vydry vážne ohroženo. Pres všechna zákonná opatrení ji totiž majitelé rybníku stále hubí, a to i temi nejkrutejšími metodami.......
Vydrí ucení však zrejme pro soužití s civilizovaným clovekem nestací. Ac se vydra dožívá veku i pres 15 let, ve strední Evrope jen 15 % populace dosáhne veku vyššího než 3 roky. Ostatní vydry zahynou pod koly automobilu a bohužel i v železech. Zatímco Nemci vidí zpravidla ve vydre oživení revíru a škody, které pusobí, nijak nedramatizují, devadesát procent ceských rybáru chce vydru vyhubit. Je smutné, že v této touze jsme mezi zmínenými státy jednoznacne na prvním míste
Ocichával si na brehu a nahle se nestacil divit.K velke roure z niz tryskala voda skákali vysoko nad hladinu ryby.V tom rybnicku jich bylo moc,dokonce tolik ,ze se Vydrysek bal vlezt do vody.
Vydryskova první vycházka nezkoncila prave stastne,to ze opustil bez dovoleni mamy vydry bezpecnou noru se mu nevyplatilo.Nejprve se ztratil a pak spadl do diry v brehu z niz neumel vylezt ven.chvilemi pískal aby privolal mamu a chvilemi zase odpocíval…..
Cas ubihal,vydratka v nore rostla.po mesíci života se jim otevrela ocka,ale v temnem doupeti toho moc na prohlizeni nebylo.
Vydrysek opet spatril denní svetlo az v mestském byte daleko od domova.Hned se pustil do prozkoumavani té velike nory.
Když rozkvetli bílé palicky devetsilu vydra si pripravila pod brehem dobre ukryté doupe.V temné noci když všechno kolem spalo se vydrí samicce narodila tri mala vydratka.
Vydrysek sel dal s rekou a mesto mu zustalo za ocaskem.
Lesni potok alespon trochu pripomínal domov.Vydracek mel hlad,ale na to aby ulovil nejakou rybu byl priliš maly.
kes najdete na souradnicich :
N 50°30.??? E 014°09.???
preji prijemne lusteni a pohodovy odlov :-)