Hradec Králové byl poprvé moderneji opevnen již Švédy v dobe tricetileté války. Strategický význam získalo mesto za vlády Marie Terezie, ale nebylo rádne opevneno, takže jej v letech 1741, 1744 a 1762 obsadila pruská vojska. Výstavba plnohodnotné bastionové pevnosti zacala v roce 1766, a to podle podobných principu, jako byly pozdeji použity u pevností Josefov a Terezín. Po dokoncení první fáze výstavby se opevnení skládalo z hradby s osmi bastiony (velké petiúhelníkové bašty). Pred ne byly predsunuty další prvky, predevším velké trojúhelníkové raveliny, z nichž dva byly vysunuty až za Orlici a Labe a nepravidelná opevnení na soutoku obou rek. Vzhledem k možnosti zaplavit celé predpolí pevnosti nebylo na rozdíl od Josefova nutné budovat nákladné podzemní chodby.
Puvodne byly pevnostní valy jen ze zeminy, ale od roku 1779 byly postupne obezdeny silnými cihlovými zdmi. Aby byla prohloubena obrana a tím prodloužen cas, nutný k dobytí pevnosti, byly na vnejší strane príkopu postaveny další objekty a do predpolí vysunuty tri lunety. Po dokoncení výstavby na konci 18. století se jednalo o skutecne moderní a kvalitní pevnost, s níž se na území Cech a Moravy mohla srovnávat pouze pevnost Olomouc a samozrejme obe nejnovejší jednorázove vybudované pevnosti – Josefov a Terezín. Naopak kvalita ostatních velkých pevností jako byla Praha, Brno ci Cheb za Hradcem Králové zaostávala, nemluve o menších bastionových pevnostech, které byly pro svou zastaralost postupne rušeny (napríklad Plzen, Opava, Jihlava nebo Uherské Hradište).
Zjednodušený plán pevnosti s vyznacením nepatrných zbytku opevnení, které se dochovaly. Vpravo dole jsou obe cástecne dochované lunety – Pajkrova a Pivovarská flošna, vlevo je Pražská flošna, z níž nezbylo nic.
Za napoleonských válek se o hradeckou pevnost nebojovalo a podstatnou roli nesehrála ani v prusko-rakouské válce. Jelikož se vztahy se sousedy, tedy s Pruskem (pozdeji s Nemeckým císarstvím) zlepšovaly, pozbyla pevnost významu a v roce 1884 bylo zapocato s demolicemi. Od roku 1893 probíhalo bourání pevnostních zarízení a to s dukladností jinde nevídanou. Cihlové konstrukce byly rozebrány, zemní valy zplanýrovány a príkopy zasypány, takže zustaly jen nepatrné, náhodne rozmístené zlomky zdených staveb. Nebyla zachránena žádná brána nebo úseky opevnení v parcích mimo mestské centrum, jak tomu bylo zvykem v jiných mestech. Jedinými vetšími prvky opevnení, které prežily, jsou kasematové objekty ve dvou lunetách (Pajkrova flošna a Pivovarská flošna). Mimo to se dochovala cást nábrežních zdí, nekolik velkých budov uvnitr pevnosti a dve prachárny.
Dnešní stav kasematového objektu „Pivovarské flošny“. V popredí jsou sloupy puvodní brány.
LUNETA XXXIX (Pivovarská flošna) byl velký predsunutý prvek pevnosti, jehož hlavní soucástí byl zalomený zemní val, chránený príkopem. Na valech mohla být rozmístena dela a pechota s puškami. Za valy byl postaven masivní kasematový objekt se strílnami a stropem pokrytým silnou vrstvou zeminy, který sloužil jako úkryt pro posádku, zásoby a strelivo a v prípade dobytí valu mohl sloužit jako poslední bod obrany. Dobytí lunety bylo v prípade regulérního útoku na pevnost neodvratné, ale neprítele by to stálo cenný cas i strelivo a tím by se prodloužila doba obléhání. Dnes zbyl z lunety práve jen zmínený kasematový objekt o rozmeru zhruba 25 x 25 metru, zatímco valy a príkopy zmizely beze stopy. Objekt je opuštený a je ve špatném stavu, stejne jako kasematový objekt sousední Lunety XL („Pajkrova flošna“).
Souradnice STAGE 1 a zároven heslo pro další návod zjistíte z odpovedí na nekolik otázek, týkajících se pevnosti. Soucet všech zjištených císel Vám také identifikuje hint, který máte použít u finálky. V textu listingu odpovedi nenajdete, príslušníci rádu Jedi mohou použít Sílu, spiritisté se mohou zeptat duchu (doporucuji projektanta pevnosti Václava Pavlovského z Rosenfeldu), ostatním zbývá Google a Mapy.cz (na merení vzdálenosti). Všechna vyluštená císla jsou jednociferná.
Císlo A: pevnostní dela byla v 19. století použita jen v jednom konfliktu, kdy strílela na pruské vojáky. Poslední cifra letopoctu, ve kterém se to stalo, je císlo A.
Císlo B: aby se neprátelští vojáci nedostali pres príkop po hrázích (batardeau), byl uprostred každé z nich postaven kamenný kužel, zvaný „panenka“ (mademoiselle). Pocet „panenek“, které se v Hradci Králové dochovaly do dnešních dnu, je císlo B.
Císlo C: hlavním prvkem, který prohluboval obranu a zároven chránil úsek mezi bastiony, byl „ravelin“. Raveliny nebyly napojeny hradbu a mely pudorys trojúhelníku (prípadne se zalomenou šíjí, to jest cástí, privrácenou k hlavním hradbám) Pocet ravelinu hradecké pevnosti je císlo C.
Císlo D: mezi ulicemi Komenského a Jana Koziny se dochovala obrovská budova pechotních kasáren. Kolik metru ciní približne délka budovy? První cifra délky v metrech je císlo D.
Císlo E: duležitost hradecké pevnosti ponekud poklesla po dokoncení pevnosti Josefov. Kolik kilometru ciní vzdálenost od Pivovarské flošny k jižnímu úseku josefovských hradeb? Výsledek je dvouciferný, první cifra je císlo E.
Výpocet STAGE 1:
N = 50° 12 . [(B*C) + (A*D*E) + 191] '
E = 015° 50 . [(A+B+C+D)*10 + E + 392] '
Jak máte na STAGE 1 zjistit indicie F a G a jak je použijete pro výpocet finálních souradnic, se dozvíte tak, že na této adrese použijete jako HESLO vyluštená císla A, B, C, D a E (zadávejte postupne a bez mezer). Návod si mužete vytisknout nebo stáhnout do mobilu (nouzove funguje i vyfocení mobilem).
TÉMATEM TÉTO CACHE JE ZDEVASTOVANÁ PAMÁTKA. OKOLÍ JE NEMÉNĚ ZDEVASTOVANÉ. JÁ Z TOHO RADOST NEMÁM. POKUD VÁM TO VADÍ, HLEDEJTE JINDE. DÍKY HINTU BYSTE MĚLI BÝT SCHOPNI KEŠ NAJÍT BEZ NĚJAKÉHO KONTAKTU S MÍSTNÍMI POZŮSTATKY CIVILIZACE.