Pribeh hrusky Mystery Cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Na úvodních souradnicích keš nehledejte,zde najdete starou hrušku,která je památným stromem.Keš se nachází o nekolik desítek metru jinde, proto zbytecne nehledejte u stromu.V keši není tužka.
Tato hrušen obecná s obvodem kmene 365 cm a výškou 13 m roste více než 300 let na hranici obcí Slavkov a Horní Nemcí (okres Uherské Hradište, Zlínský kraj). V roce 2009 byla vyhlášena památným stromem a ve finále ankety Strom roku 2011 skoncila na druhem miste.
Príbeh hrušky
Pocúvajte, ludé!
Su hruška v Horním poli. Nasadili mna tu kdysi velice dávno vaši predci do meze, co byla hranica mezi dedinama Slavkov a Hornemcí. Ale kdy to presne bylo, to vám nereknu. To víte, su už velice stará a pamet mne už místama vynechává.
Ale cula sem, že dedácek Hajných, co by vcíl meli skoro sto roku, vykládali, že ím ešte za kluka pradedácek povidali, že sem už za jejích mladi byla velice veliká. Dneskaj mám okolo kmena 365 centimetrú, zrovna jak dní v roku, a na výšku byste mne namerili celých 13 metru.
Tož myslím už pamatuju vjec jak tri sta roku, možná aj štyri sta. Ale porád sa mne tu na svete lúbí. To když tak na mna zjara posvítí slúnecko a chvílama sprchne májový déštík, to sa mne lístecky tetelijú samú slastú. A ešte, když si mne ptácata sednú do koruny a spívajú, až by si hrdélka rozdrapili, to su štastná nade všecko.
Co vám mám povidat. Co já jsem šecko za ty roky zažila, to ani k víre néni. Šak sa to šecko ani takto na verejnosti vykládat nehodí. Treba jak Anicka sa tu pod mojú korunú scházala s Franckem. Aj svátecní fertúšek si mosela odpásat, aby jí ho Francek nepokrcíl.
A decek co sa tady hrávalo, koléj generací!
Ale byly aj horší case. Za války, jak už ke konci postupovala fronta pres ty naše horenky belokarpatské, tady pod moju korunu moseli chlapi z oboch dedin zakopat Nemcom tank. A ti potom z neho strílali na Hornemcí, jak tam došli ruští vojáci. Fronta prešla a tank tu ostál. Šak sa v nem kluciska neco nahráli! Až potom sa po kúskoch odvézl do starého železa, kde podle mna stejne šecky také zgarby, z kerých sa strílá, patrijú. Neverili byste, jak mna to bolelo, dyž sa mne strela zaryla do kmena. Šak ích tam mám nekolik zarostených ešte do dnešního dna.
A jednú, tak pred 80 rokama, do mna uderíl blesk. Urazíl mne silnú haluzu a myslela sem si, že už je se mnú nacisto konec. Ale nebýl, dobrí ludé mne pomohli. Ranu cisto zarezali, natreli kravincem a šecko sa zahójilo.
Až totkaj! Slavkovjané si zmysleli, že tu udelajú porádnú cestu, aby bylo kady vozit drevo z hájú. A jak došli ti páni, co to vymerovali a já sem najednú stála mezi týma kolíkama, tož mne tuhla míza v žilách. Ale dobrí ludé mne zaséj pomohli. Napred ochranári z Hornemcí a ze Slavkova a na jejich orodovaní aj pantáté z úradú. Dalo ím to šeckým starání velice moc, co ti sa sem ke mne najezdili!
Ale dobre to dopadlo. Silnicka mosela udelat okolo mna oblúcek a já sa možu radovat ze života veselo dál. A kdyby enom to! Oni mne ošetrili staré rany a vyhlásili mna pamatným stromem! To už mne aj trošku stúpla sláva do koruny.
A po vetre posílám zprávy druhým starým stromom, aby sa nebály, že ludé sú hodní a neublížijú nám.
Vyprávení starého stromu vyslechla a zapsala Vlasta Ondrová.
Budu ráda když vložíte foto hrušky at vidíme jak se mení její tvár v ruzných rocních obdobích.
Zdroj: (visit link)
Additional Hints
(Decrypt)
05417-2