Knezna Emma Mystery Cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
„Každá doba byla z hlediska života jiná, ale presto všechna století ceských dejin
spojuje jedna idea – touha lidí žít, chránit své deti a bojovat za vlast“
(z lexikonu historie: Život ve staletích (12. století) historika PhDr. Vlastimila Vondrušky, Csc).
Knežna Emma - Emma Regina - Civitas Melnic
V soucasné dobe je nedostatek verohodných údaju o této z dnešního pohledu evropsky významné osobnosti Knežny Emmy.
Jedinou jistotou jsou její mince, tzv. denáry. Dostupných materiálu o Knežne Emme je poskrovnu, ale spoustu informací lze cerpat ze Sborníku príspevku z konference u príležitosti 1000. výrocí úmrtí knežny Emmy Reginy konané dne 9. listopadu 2006 v Melníku (J. Sláma, D. Treštík, J. Hásková, Z. Petrán, K. Tomková a M. Bravermannová).
O hradu Melník
Je nesporné a uvádí to veškerá známá literatura, že pred hradem Melník bylo vybudováno premyslovské hradište. Zda tomu predcházelo hradište Pšov a zda bylo práve zde, není dosud zcela dokázáno. Pri návšteve Melníka a pohledu od dnešního zámku lze pochopit proc je to pravdepodobné. Relativne vysoký kopec, strategická poloha v oblasti, poblíž reky a soutoku Labe s Vltavou. K tomu pristupuje dríve rozsáhle zalesnení, úrodná puda a to vcetne možnosti využití opuky z okolních lomu.
Takže to byly velmi dobré podmínky pro premenu hradište na stavbu kamenného hradu. To byly základní atributy pro vybudování stredovekého mesta a z historie vyplývající i duležité církevního centra. To samozrejme souvisí s pocátky krestanství (sv. Ludmila). Základním dílem o Melníku té doby je kniha K. Sklenáre Pravek na soutoku. Ve své kapitole „Hrad na bílé skále“ uvádí i fakt, že proti jiným lokalitám má Melník z místa hradu asi v dusledku bohaté stavební cinnosti hodne málo archeologických nálezu. To na druhou stranu dokládá zájem o tuto lokalitu.
I zde pokládá autor radu otázek ohledne vztahu ke zminovaném hradu Pšov. Dispozicne lze dovodit, že hranice bývalého hradu jsou v podstate totožné s obvodem dnešního zámku. Hned vedle se nachází církevní stavba. Pro autenticnost zde vybrané cásti záveru uvedené kapitoly autora: “ Už v samém záveru 10. století se zdejší hrad (jiste už jeho oddelená cást, vnitrní cást v místech dnešního zámku a kostela) stal sídlem knežny Emmy, manželky knížete Boleslava II. a vznikla tu nakrátko dokonce i mincovna (presné místo není známo), která razila její denáry s opisem EMMA REGINA (Emma královna) - MELNIC CIVITAS.
"Je témer jisté, že tak jako na jiných knížecích hradech i zde už stál ve vnitrním hrade vedle knížecího paláce a dalších dvorcu i kostel s knežským domem, jakkoli dochované stavební prvky dnešního chrámu sv. Petra a Pavla prozrazují nejvýše 11. století“.
Vnitrní, sídelní cást rane stredovekého melnického hradu zrejme souhlasila s obvodem dnešního zámku a kostela (cárkovaná cára), vnejší hradisko se príliš nelišilo od plochy stredovekého mesta ve hradbách (plná cára).
Další informace jsou údaje ze Sborníku zjištené pri jednom z posledních výzkumu provádených P. Medunou. Vybrané odstavce z príspevku Melník v casech knežny Emmy:
ENMA REGINA CIVTAS MELNIC – ctyri v kovu denáru vyražená slova jednoznacne spojují královnu ci knežnu Emmu s rane stredovekým Melníkem. Za tím co první dve provokují a inspirují pomerne dlouho duvtip historiku i numismatiku, druhá predstavující výzvu archeologii a historii architektury. Spolecné mají jedno - chudobu pramenu, a jestliže o Emmine živote víme velmi málo muže archeologie dosud predstavit kulisy záveru jejího života v kašírované podobe, podeprené tyckami analogií.
Samotný príchod do Cech musel v Emme vzbudit prinejmenším smíšené pocity. Žena, která ctyri desetiletí svého života prožila v prostredí peclive budované kontinuity antické civilizace jižní a západní Evropy, se ocitla v zemi, která si urputne své místo v Evrope teprve hledala.
Co tedy mohl Emme nabídnout Melník, hrad vzdálený nekolik hodin cesty na sever od Prahy nad soutokem Labe s Vltavou?
Rane stredoveké opevnení bylo zachyceno na 2 místech v hradebním pásmu stredovekého mesta. Ucelený pohled na vývoj starších fortifikací bylo možno získat na jihovýchode. Behem nekolika návazných etap drobných záchranných výzkumu se podarilo zdokumentovat minimálne 3 následné stavební fáze vnitrní cásti hradebního telesa a odpovídajících sídlištních horizontu, priléhající k jednotlivým hradbám. Na základe Kristiánovy legendy o sv. Václavovi, usoudil Kosmas, že Melník byl nejen provincie, ale hrad.
Pudorysné schema vývoje rane a vrcholne stredovekého opevnení - c.p. 149, treba tento pudorys bude východiskem k dalším pruzkumum:
Knežna Emma a její denáry
Pri pokusu o zhodnocení 3 teorií o puvodu knežny Emmy – burgundská, anglosaská a francká se nabízí možnost použití imaginativního zpusobu interpretace pramenu, tzn. snažit se pochopit zkoumanou dobu. I když se objevují hypotézy, že Emma vubec nežila nebo, že se jedná o 2 osoby domnívám se, že jsou to extremní verze, které vetšina fundovaných vedcu odmítá. Casove nejbližším dokumentem je rukopis Gumpoldovy legendy o sv.Václavu, sepsaná z podnetu rímského císare Otty II. mantovským biskupem Gumpoldem kol. r. 980. Knežna Emma nechala zhotovit opis a je na dedikacním liste také vyobrazena a je uvedena jak Hema.
Po bourlivých dobách pri postupné kristianizaci si jako jediná gramotná vrstva spolecnosti církev byla vedoma, že jediným rešením je prosadit náboženství i v nejvyšších a mocných vrstvách státu. A to zde byla knížata. Dle predpokladu byla knežna Emma manželkou Boleslava II., zv. Pobožný (podruhé vdaná). Je to asi anachronismus, byla to doba krutých válek, vražd (Slavníkovci) a dokonce i ve vztahu k blízkým (Jaromír). Církev si byla vedoma, že pro získání moci potrebuje krome jiného i prízen vládcu a legendy. Z tohoto pohledu je pozdejší vyhnání knežny Emmy „epizodou“. I známý kronikár Kosmas (knez) ve své Kronice ceské zminuje o knežne Emme (Hemme).
Citát: Tento preslavný kníže (Boleslav II.) v manželství spojen s Hemmou, jež byla rodem nad jiné ušlechtilejší a což zasluhuje ješte vetší slávy, ušlechtilostí mravu mnohem výtecnejší.
(Esej L. Polanského „ Pre o puvod ceské knežny Emmy“- tato esej na otázku jejího puvodu nemuže dát a kdoví zda nekdy bude vubec možno dát odpoved)
Iluminace z rukopisu Gumpoldovy legendy:
K dokreslení údaju o živote knežny Emmy dále použiji výpis príspevku ze Sborníku od renomovaného badatele D. Treštíka „Ješte ke královne Emme“. Ten zde uvádí ve známost „Franckou teorii“. U Kosmy narážíme na chronologické nesrovnatelnosti a to vzhledem k veku jak knežny Emmy, tak i „jejích“ synu.
Predpokládat lze, že pokud kníže zavrhne svoji 1. ženu, tak tento fakt tehdejší gramotní preláti nebo jiní církevní osoby toto nezaznamenali a u archeologie se údaju težko nedockáme.
D. Treštík: „ Mnohem pravdepodobnejší je, že Boleslav II mel více manželek a že Emma byla jen jednou, zrejme poslední z nich. Roku 1002 uprchli Jaromír a Oldrich pred úklady svého vládnoucího bratra Boleslava III. do ríše k Jindrichovi I spolu se svou matkou".
Kronikár (Gelasius Dobner) sice její jméno neuvádí, témer s jistotou lze ale predpokládat, že šlo o Emmu. Není ale jisté, že se jedná o biologickou nebo jen nevlastní matku obou mladších bratrí. Velmi pravdepodobne prevládl materský instinkt a pud matky - chránit své, byt i nevlastní deti. Francká Emma prukazne razila mince ve stejném provedení jako ceská Emma. V Evrope asi nebylo hodne mincoven a takto zdatných remeslníku, i když jejich príchod na Melník není vyloucen. Francká Emma jako veno obdržela od 1. manžela jako veno hrad Dijon, kde mince tiskla a ty se také našly ve francouzském Fécamp a toto jako náhoda nepripadá. Na její odvahu tisknout mince ve zcela neznámé zemi a to m. j. vzhledem k postavení žen v tehdejší spolecnosti zbývá vysvetlení, že byla královského rodu a proto uvedeno Regina.
Z pramenu D. Treštíka vyplývá, že i v dusledku zapojení do politiky mela problémy (byla vypuzena od dvora, byla opuštena, syn Ludvík se zabil na lovu a byla bez prostredku). Dost možná proto byl dodatecne a úcelove v nekrologiu kláštera St. Denis záznam o její smrti dne 2. listopadu 988. Mohla to být mystifikace?!
Zdá se tedy, že Emma se roku 989 provdala za Boleslava II., jehož manželka, matka Jaromíra a Oldricha bud nedávno zemrela. Když se roku 999 stala vdovou , uchýlila se na své vdovské sídlo Melník, kde také (asi již delší dobu) razila mince, na nichž užívala titulu Regina. Pobývala tu až do roku 1002, chránena pred krutostmi Boleslava III. práve tímto svým dustojenstvím. A hlavne rozsáhlými zahranicními styky. Stála tak stranou krvavých sporu Boleslava s bratry. Na domácím poli ho prece prímo neohrožovala a mohla si zachovávat odstup, protože prece nebyla skutecnou matkou souperících bratrí. Na jare r. 1002 byla i s bratry Boleslavem III. vypovezena. Mezitím se odehrávaly boje mezi panovníky o moc v Evrope.
Emma se však již nevrátila a dle hodnoverných údaju dne 2. listopadu 1006 zemrela. Je podivné, že je uvedeno stejné datum jako v nekrologiu kláštera St. Denis.
Z jednoho príspevku ve Sborníku se z tabulky nálezu denáru vydedukovat logické souvislosti. Za verohodné lze považovat fakt, že G. Skalský odhaduje celkový pocet bežne ražených mincí 100 000 ks, tak celkový pocet nalezených mincí ciní 1 % . Údaj je zkreslen neohlášenými nálezy, malým množstvím v jednotlivých nálezech, množstvím náhodných nálezu (což jsou asi všechny). U nejvetšího nálezu lze videt souvislost, že ve Staré Boleslavi bylo sídlo Boleslavu a místem nálezu jsou nebo byly bažiny, kde neprobíhala stavební cinnost a naopak byly ochranou tehdejšího hradište.
Pro upresnení z publikace M. Beranové Slované: první slovanské mince razil již Boleslav I. v první polovine 10. století. Rozmach však nastal až za vlády Boleslava II. Premyslovské mince se razily krome Vyšehradu i na Melníku. I Slavníkovci zacali razit mince, avšak po jejich vyvraždení nemeli premyslovské mince konkurenci.
Že by byly mince jednou z prícin vyhlazení Slavníkovcu?
Jedná se v podstate o rekapitulaci dílcích postrehu nebo snad i nápadu jak po komplexním zhodnocení dalších nálezu navrhnout zkoumání a provést výzkum ražby mincí v dalších lokalitách. Krome profesionálních institucí AV CR , škol – FF UK, UMPRUM nebo FA CVUT by se zúcastnila regionální muzea. V tomto prípade by mohly být Melník a Brandýs n.L. Z hlediska tohoto pojetí není od veci angažovanost studentu a snad i dobrovolníku.
Prístupy a použití výpocetní techniky je predevším perspektivní pro nástup nových odborníku.
Lze se poucit úslovím:
„V minulosti hledej poucení, žij prítomností a mysli na budoucnost“
K nalezení keše je treba zodpovedet na následující otázky:
1) Kdo byl pravdepodobný manžel Knežny Emmy?
a) rímský císar Otta II. (A=3)
b) Jindrich II. (A=5)
c) kníže Boleslav II. (A= 8)
2. Kolik mela pravdepodobne Knežna Emma synu:
a) 2 syny (B=6)
b) 3 syny (B=9)
c) 4 syny (B=2)
3. Kdy byly raženy první slovanské mince Boleslavem I?
a) druhá polovina 9. století (C=1)
b) první polovina 10. století (C=2)
c) druhá polovina 10 století (C=9)
4. Je známo, kde presne byla mincovna?
a) Ne (D=0)
b) Ano (D=1)
5. Kde byl ucinen velký nález denáru Knežny Emmy?
a) V Praze (E=4)
b) Ve Staré Boleslavi (E=8)
c) V Melníku (E=7)
6. Co se nachází v Melníku na míste bývalého rane a vrcholne stredovekého opevnení?
a) Správa CHKO Kokorínsko (F=5)
b) Základní škola (F=1)
c) Základní umelecká škola (F=3)
Dosad správná císla do následujícího vzorecku, zkontroluj správné souradnice a mužeš vyrazit na kešku!
N 50°CD.EBF
E 14°CA.F(A-C)(B-F)
Pri odlovu bud opatrný, umístení kešky se nachází na frekventovaném míste!
Od 20.10.2014 změna výpočtu a umístění finálky.
Od 17.3.2015 změna uložení keše. Souřadnice zůstávají stejné. Mudloprovoz také stejný.
Additional Hints
(Decrypt)
mryraá