MG09 - JAROSLAV KOTÁSEK - RATÍŠKOVICE
Jaroslav Kotásek (foto) se narodil 31. 7. 1917 v dome cp. 72.
Protože byl i se svými sourozenci cástecným sirotkem (otec
zemrel r. 1920 na následky zranení z I. sv. války), hned po
skoncení základní školy nastoupil jako horník v Batových
závodech. Po odvedení nastoupil vojenskou službu u
ženijního pluku v Kromeríži, ale po 15. breznu 1939 byli
všichni novácci z vojenské služby propušteni.
Hned po zrízení protektorátu se zapojil do ilegálního
protifašistického hnutí. Byl také ve styku s bývalým
starostou mesta Hodonína Jaroslavem Dobrovolským a ucitelem
Františkem Šelepou z Rohatce, kapitánem ruských legií
– tito byli nacisty zatceni a popraveni. Protože byl
vyucen šoférem, dopravoval casto naše vlastence na
polské hranice k úteku. Pred vánocními svátky v r. 1939 se mimo
domov zdržoval celý týden a po svém návratu se už
nevrátil k rodine, ale skrýval se u svého souseda Jana
Podéšte cp. 71, velitele ratíškovických hasicu. Jeho
nové doklady znely na jméno Jan Kotek – Holíc. 31. prosince
tohoto roku odešel z domu úplne a pres Slovensko se dostal
do Madarska a pak do Jugoslávie. Odtud poslal své rodine lístek a
pak se už neozval. Jeho matka byla nekolikrát vyslýchána
gestapem v Uh. Hradišti a pak odvezena do tábora ve
Svatoboricích - presto svého syna ani jeho kamarády nikdy
nezradila. O svém synovi po celou válku nemela žádné zprávy a
když se neohlásil ani po kvetnu 1945, zacala po nem pátrat a
jeho osud jí vylícili až jeho kamarádi (viz. Operace Spelter
Lenka).
Porucík parašutista Jan Navrda jí sdelil následující:
Jaroslav Kotásek se dostal až do výcvikového tábora v Anglii.
Z italského letište byl pozdeji nasazen do skupiny, která
seskocila v kvetnu 1944 na ceskomoravské vysocine, kde byl pri
seskoku zranen. Protože parašutistum byla urcenými
osobami odmítnuta pomoc, po 32 km dlouhé ceste se dostali do Bonova
u Mysliboric. Nekolik dní se skrývali v rolnické usedlosti a pak
presídlili na hájenku Ostrý. Tam je schovával hajný Vitouš,
který byl pred válkou služebne jako hajný ve státním lese u
Ratíškovic a z této doby Jaroslava Kotáska znal. Odtud
chteli navázat spojení s Anglií, ale jejich vysílacka byla slabá.
Otec hajného jim proto tajne privezl vysílacku, kterou zakopali pri
svém seskoku u Mohelna. Navázali pak styk s okolními partyzány a
denne vysílali do Londýna zprávy o nacistech v naší zemi.
Jejich skupina mela znacku „naše lesy“. V cervnu
byli z Anglie varováni, že jsou vyzrazeni a vyzváni ke zmene
stanovište. Protože cekali na nové obcanské legitimace,
opozdili se ve svém presunu. Osoba, která mela tyto doklady
zajistit, byla v Brne zrazena a zatcena. V noci 16. 6. 1944 byla
hájenka obklícena a pri nerovném boji s esesmany byl Jaroslav
strelen zezadu do hlavy a padl. Jeho dvema kamarádum se podarilo
uprchnout, po ruzném ukrývání se dostali do Nové Ríše a tam
vydrželi s ostatními partyzány v cinnosti až do
osvobození. Telo Jaroslava Kotáska zustalo v rukou Nemcu. Dva
clenové rodiny, která je ukrývala, byla ihned zatceni a stati v
Praze na Pankráci. Ostatní byli odvezeni do Mauthausenu, kde
zemreli v plynových komorách.
28. ríjna 1945 byla za Jaroslava Kotáska sloužena v
naší obci mše svatá a pak byla na jeho rodném dome
slavnostne odhalena pametní deska (cp. 72 na rohu ul. Baráky a
Radová, po pozdejší demolici byla deska umístena v aule
základní školy). Ministerstvem Národní obrany mu byl in
memoriam udelen „Ceskoslovenský válecný kríž
1939“, který byl odevzdán jeho matce. Dne 17. cervence 1948
byl jako parašutista z diversních akcí in memoriam
povýšen do hodnosti porucíka pechoty v záloze s úcinností od
1. dubna 1944. V roce 1945 byl také postaven v blízkosti hájenky
Ostrý – Mysliborice památník padlým
parašutistum.
|