Hydroelektrarna v Podebradech
Kompletní FOTOGALERIE zde ...
Elektrárna v Podebradech byla zbudována na Labi u regulovatelného zdvihacího jezu. Stojí na 67,123 rícním kilometru, mereno od soutoku, jižne od námestí Anežky Ceské a naproti podebradskému zámku. Dnes se již používá údaj merení od ústí reky do more a to je do Podebrad 904,573 km.
Duvodem pro stavbu nového, pohyblivého jezu a vodní elektrárny byly špatné odtokové pomery ve starém recištiLabe v Podebradech, zpusobené malou prutocnou kapacitou rícního koryta, pevným jezem v úžine u zámku, a také nepríznivými smerovými pomery, které byly prícinou castých záplav v prevážné cásti mesta i trvalého podmácení okolních pozemku. Proto Reditelství vodních cest se sídlem ve Vídni v r.1906 poverilo svého raduing. E. Zimmlera, aby osobní pochuzkou místa, navrhl úpravu Labe u Podebrad. V roce
1914 došlo k doplnení tohoto projektu, který zahrnoval úpravu Labe v prilehlé mestské cásti, vcetne nového jezu a dalších objektu. Dalším duvodem bylo splavnení Labe i pri malé vode.
Puvodne teklo Labe v míste plavební komory a
Skupice, a prímo obtékalo zámek. Nový jez, který byl staven na zelené louce, je umísten v levobrežním prukopu koryta Labe a zakládán na poloskalním podloží – slínovcích /opuka/. Vodní elektrárna, situovaná v levém brehu mimo rícní koryto, byla vzhledem k výskytu tekoucích písku ve stavební jáme zakládána na betonových pilírích až 8 m vysokých. Plavební komora byla navržena v puvodním koryte. Od jezu ji delí vzniklý ostrov šírky až 40 m. Na její stavbu navazovalo další vodohospodárské rešení úpravou vyústení cásti Skupice se dvema mosty.
Kompletní FOTOGALERIE zde ...
Architektonickou podobu celého vodního díla vytvoril známý architekt
A. Engel ( tvurce dalších známých staveb, napr. Podolská vodárna v Praze, dejvický kulaták).
Stavba jezu byla zahájena v roce 1914 a skoncila v roce 1916. Stavba elektrárny zacala v roce 1916,a byla ukoncena v roce 1919 a oba objekty byly zprovozneny v následujícím roce. Tím byla umožnena dostavba plavební komory a její uvedení do provozu v roce 1924. Na stavbe celého vodního díla se z velké cásti podíleli italští zajatci, internovaní v zajateckém tábore v Milovicích.
Kompletní FOTOGALERIE zde ...
Vodní elektrárnu si nechala postavit firma ESSO - Elektrárenský svaz stredolabských okresu v Kolíne, která využila nového jezu s príznivým spádem. Vodní elektrárna je prutocná, se spádem
2,70 m. Jsou zde instalovány 4 vertikální Francisovy turbíny vyrobené firmou
Josefa Prokopa synové z Pardubic. Náhon je zakoncen betonovou spirálovou kašnou, hltnost turbíny je
15 m3/s. Pri spádu 2,60 m je výkon 200 kW . Výkon od vertikální turbíny prevádí prevodovka na horizontální synchronní generátor.
Prevodovka, vyrobená firmou Škoda-Plzen, má šípové zuby ( citroen ) a pomer prevodu je i = 5. Synchonní generátor o 250 ot/min, výkon 325 kVA a napetí 3 kV. Na spolecné hrídeli je umísten kompaundní budic, obojí
vyrobeno firmou F. Križík. Pri stavbe elektrárny se zde zkoušela jedna z prvních Kaplanových turbín, vyrobených firmou I.Storek, Brno. ( I.Storek sponzoroval Kaplanuv vývoj turbín ). Po úpravách byla nainstalována v elektrárne Nymburk, kde je provozována do soucasnosti, i tato elektrárna, která je o 4 roky mladší, patrila firme ESSO.
Kompletní FOTOGALERIE zde ...
Budovu podle návrhu podebradského rodáka architekta Engela pozdejší rektor CVUT. Ten v roce 1913 navrhl stavbu v novoklasicistním stylu, u které se silne uplatnily též prvky kubistického tvarosloví. Levobrežní hydroelektrárna, stojící mimo puvodní rícní koryto, se pritom delí na dve budovy – strojovnu a manipulacní budovu, kde byly umísteny rozvadece, transformátor a další potrebná provozní zarízení. Na streše manipulacní budovy je vysoká osmiboká vež, ze které vedlo vedení 15 kV na tri strany a je protiváhou veže podebradského zámku. Budovy mají Engeluv charakteristický rukopis s výraznou tektonikou a dekorem.
Soucasnost
Hydroelektrárna se zdymadlem nadále slouží i po témer sto letech provozu. Soucasným provozovatelem elektrárny je spolecnost 1. elektrárenská s.r.o. Ceské Budejovice, zatímco plavební komoru vlastní státní podnik Povodí Labe. Puvodní most pro peší, zbouraný v 70. letech, nahradila nová lávka pro peší a cyklisty, postavená v roce 2002. Lávka má kruhovou rampu na levém brehu, 13 polí a délku 122 metru. Hlavní pole pres plavební kanál o rozpetí 31 m je cástecne predepjaté. Lávku podpírá ocelové vzperadlo. Lávka slouží nejen lázenským hostum a obyvatelum mesta pri ceste k mestským jezerum, ale spojuje též cyklotrasu c. 0019 (Podebrady – Nymburk) s cyklotrasou c. 24 (Vysoká nad Labem – Melník). Lávka získala ocenení Titul vynikající betonová konstrukce v kategorii Tunely a ostatní inženýrské stavby a Mostní dílo roku 2002 v kategorii I.
Kompletní FOTOGALERIE
zde ...