Série keší - Kahan
Tato keš je soucástí série Kahan. Keše jsou umísteny v každé obci Mikroregionu Kahan u míst, které stojí za to videt. Série se skládá z následujících keší :
Kahan 01 - Zastavka - Kaple sv. Jana Krtitele
Kahan 02 - Neslovice - Minigolf
Kahan 03 - Ricany - Koupaliste
Kahan 04 - Ostrovacice - Vyhled
Kahan 05 - Zbysov - Dul a tezni vez SIMSON
Kahan 06 - Pribram Na Morave - kaple sv. Floriana
Kahan 07 - Ujezd - Matova Studanka
Kahan 08 - Popovice - kostel sv. Jana Krtitele
Kahan 09 - Tetcice - Socha sv.Jana
Kahan 10 - Lukovany - kostel sv. Vaclava
Kahan 11 - Zakrany - Kaple sv. Donata
Kahan 12 - Babice - kaple sv. Antonina Paduanskeho
Kahan 13 - Kratochvilka - Obecni Urad
Kahan 14 – BONUS
U každé kešky ze série si nezapomente poznamenat bonusové císlo a písmeno uvedené z venku na krabicce, bude se vám hodit pri odlovu finální bonusové keše
Babice
Nejstarší zpráva je z roku 1228, kdy král Premysl Otakar I. písemne ztvrzuje založení kláštera Cisterciátek v Oslavanech. Do majetku jim venoval i osadu Babice. Malá ves casto menila své pány, až se stala soucástí rosického panství. Od poloviny 16. století byli vlastníky Žerotínové, pozdeji rod Valdštejnu.
Puvodní osada leží v doline, chránena od západu a severu lesem. Teprve pozdeji se rozširuje do svahu ke Zbýšovu a Kratochvilce.
V roce 1805, v dobe napoleonských válek prošli Babicemi voje Francouzu. Na pocest jejich odchodu nechali místní u cesty do Rosic vztycit pametní kríž.
Velký rozmach zažily Babice v polovine 19. století s nálezem uhlí. Obec se rychle rozrustala pristehováváním horníku s rodinami za prací. Nejprve procházela katastrem Dedicná štola, ve které se uhlí kopalo rucne. Severozápadne od Babic byla následne zaražena šachta Ferdinand. Uhlí se z bezmála osmiset metrové jámy težilo až do roku 1955.
Turisty dnes láká do Babic mimo jiné úzkokolejná železnice. Muzeum, které se nachází jen kousek odsud, tady buduje trat smerem do Zastávky. Obcí prochází obe cyklostezky Mikroregionu Kahan a tak je tu v léte videt i spousta cyklistu. K obcerstvení slouží hostinec a kulturní dum na návsi. Ze spolecenského sálu se mohou tešit i príznivci kultury, napríklad pri tradicním folkovém festivalu trampských písní. Rušno je také ve sportovním areálu pod lesem. Když práve nehrají fotbal hráci Sokola, je tu slyšet detský smích z venovního hrište nedaleké materské školy.
Uprostred stojí kaple svatého Antonína Paduánského. Puvodne stávala v obci na návsi dle ústního podání malá zvonice, která mela zdený spodek a drevenou horní cást se zavešeným zvonem. Pred zvonickou stály dve lípy, které zde stojí dodnes. V roce 1863 byla na míste staré zvonicky postavena kaple. Kaple se puvodne honosila dvema zvony, ale za druhé svetové války byly zrekvírovány pro válecné úcely na dela. Dnes je v kapli jen menší zvon vyrobený roku 1943. V roce 1925 musela být zchátralá šindelová strecha veže obnovena. Puvodní cibulovitá vež dostala tvar jehlanu a byla pokryta plechem. Romantický vzhled svatostánku dokresluje zelený park, malý rybník a socha svatého Jana Nepomuckého na okraji návsi.
Keška je ukryta za kaplickou poblíž Pomníku osvobození.
[EN]
The earliest mention of Babice comes from the year 1228, when Czech king Premysl Otakar I. confirmed the founding of a Cistercian cloister in Oslavany. Over time, Babice became part of the Rosice manor. Original farm houses have formed a u-shaped village square, which still holds today. At the turn of the 19th century, the number of inhabitants began to grow following the discovery of black coal. A purely agricultural settlement thus became a village with the largest number of miners and locksmiths in the region. The most notable local sites include a chapel consecrated to St. Anthony of Padua, a cross commemorating the departure of Napoleon’s army and the closed Ferdinand mine.
The Cache is hiden near liberation monument behind the chapel