* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
Brody jsou většinou přírodní útvary. Podle norem je pro brodění největší přípustná hloubka vody do jednoho metru. V současnosti bývají brody pro dopravu stavebně upraveny zarovnáním dna, v některých případech jeho zpevněním výdřevou, dlázděním nebo panely.
již ve starém Egyptě, cca 2500 let př.n.l. zaznamenali přechod brodu 
Brod v místních názvech
Slovo brod se také vyskytuje v řadě místních názvů, zvlástě měst. V Českých zemích jsou to například Český Brod, Havlíčkuv Brod, Uherský Brod nebo Železný Brod
Významné brody v Čechách
Na Labi býval významný brod v dnešním Nymburce poblíž soutoku s říčkou Mrlinou. Město je v Hájkově kronice nazýváno Svinibrod, což značí, že zde byla voda tak mělká, že šlo brodit i se stády prasat.
Další významný brod byl u města Poděbrady. Na mapě Regni Bohemia nova et exacta descriptio (Nový a přesný popis Království českého) z roku 1619 se toto město nazývá Podiebrod.
Na Vltavě jsou nejznámější ty pražské z ranného středověku. Velmi významný Roztocký brod, který byl navázán na cestu přes Drahanskou roklinu do Bohnic a dále. K jeho ochraně byly na obou březích Vltavy vybudovány tvrze Levý Hradec a Pravý Hradec
Holešovický brod se nalézal v prostoru dnešní městské části Trója a vedl přes Císařský ostrov. Od Holešovického brodu vedla stará cesta nazývaná od středověku Dlážděnka (dnes ulice Na Dlážděnce). Vedla do Kobylis, na Mělnicko a do Polabí a pak dále až na Moravu.
Bubenský brod vedl v místech dnešního Hlávkova mostu přes ostrov Śtvanice. Brod mĚl vlastní ochranu dvorec Hradistko poblíŽ románské baziliky sv. Petra Na Poříčí.
Nejvýznamnější brod se nacházel přímo pod Pražským hradem, pravděpodobně necelých sto metrů severně od dnešního Karlova mostu. Dokumentuje to i linie vytyčená ulicemi Celetná a Platnéřská vedoucí od Prašné brány a směrující přesně na západ a mířící mezi malostranské mostecké věže.
Na slovácku se nacházejí v jedné obci hned dva ...
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
Dolní Němčí
Podle historických průzkumů vznikla obec Dolní Němčí již ve 13. Století jako kolonie částecně s německým obyvatelstvem, které se však postupně počeštilo a srostlo s místním krajem, ale první písemná zmínka o obci se objevuje v r. 1358.
historická mapa obce
Podle ranné středověké historie v místě, kde se Dolní Nemčí nachází došlo v roce 1116 k velké bitvě mezi českými a uherskými vojsky. Šlo o pravomoc nad krajem zvaným “Lucká provincie” mezi řekami Váhem v horních Uhrách a Olšavou v dolním toku Moravy. Bitvu tehdy vyhrála česká vojska a tím byly dány hranice českého státu na hřebenech Bílých Karpat a provincií jako moravského území. Lucká provincie patřila pánu Borešovi z Oseku, který začal své území kolonizovat a od roku 1255 používal ke kolonizaci i německého obyvatelstva. Střediskem Luckého kraje byla vlčnovská tvrz, do které patřily obce Dolní, Horní a Suché Nemčí, Slavkov, Boršice a Velká nad Veličkou. Před rokem 1278 bylo Boršovo panství zlikvidováno a všechny ostatní obce byly dány do nájmu Brodu. Po rozdělení Boršova panství bylo Němčí několikrát prodáno a konečně v roce 1531 přešla obec trvale pod Jana z Kunovic, pána Ostrohu a Brodu.
Co se týká samotného jména obce, i to prodělalo značný vývoj. Původní název Nyemczie, doložený z roku 1358, se v roce 1592 změnil na Dolní Niemczy a potom v roce 1848 na Unter Niemtchi. Od roku 1872 se dávala přednost jménu Dolněmcí, které přetrvalo až do roku 1925, kdy bylo oficiálne zavedeno nynějsí jméno Dolní Němčí.
současná podoba obce
Brody v Dolním Němčí
první z nich se nachází na horním konci a ten druný na dolním konci vesnice. Aby si ani domorodci nemohli odlov kešky zjednodušit, musí navštívit oba. U každého z nich najdou čísla potřebná pro výpočet finálních souřadnic. Jedná se o jednoduchou multicache se dvěmi stage.
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
stage 1 - horní brod
N: 48°58,096´
E: 17°35,393´
stage 2 - dolní brod
N: 48°58,159´
E: 17°34,343´
pokud se u obou zastavíš, získáš dvě sady čísel: u ST1 - najdeš číslo ABCD a od ST2 - získáš císlo KLMN
měj ale na paměti, že rozmary přírody mohou způsobit, že v jistých dnech nemusí být odlovitelná
finální souřadnice získáš a úkryt kešulky najdeš, dosadíš-li čísla za písmenka
N: 48°5A,LCN´
E: 17°3K,BMD´
* * * * * * * * * * * * * * * * *
l o v u z d a r
:o)