Dobrodružství kriminalistiky - Trasologie
TRASOLOGIE je obor kriminalistické techniky, který se zabývá vyhledáváním, zajištováním a zkoumáním stop, nejcasteji stop obuvi, ale jedná se také o stopy bosých nohou, pneumatik, cásti lidských tel jako jsou rty, uši, kuže,apod.
V podstate to jsou všechny otisky prostorove ohranicených objektu. Trasologie patrí k základním, tudíž k nejstarším oborum kriminalistiky, dá se mluvit o tom, že první doložitelné veci se datují do zacátku 19. století, spojeny s jedním Francouzem, který jako bývalý trestanec, použil na otisku podrážky princip identifikace obuvi. Základní principy tohoto vedního oboru zustávají stejné a jde vždycky o to, identifikovat objekt, který stopu vytvoril, ale velice se mení použité metody, to znamená, že drív se zacínalo pomocí odpichovátka, pravítka, lupy, a dneska se využívají špickové softwarové produkty grafické analýzy obrazu, to znamená, že ta šance o identifikaci objektu se stále jakoby rozširuje. Setkáváme se s ruznými typy a postupy, bud máme otázky do toho typu, že je zajištená stopa a k tomu se typuje objekt, který stopu vytvoril, nebo máme zajištenou stopu a eventuelní srovnávací materiál a dožadující orgány se ptají, jestli ten srovnávací materiál - pro zjedodušení napr. zajištený pár bot, tu stopu vytvoril. Samozrejme je to ve vazbe toho prokázat, jestli tato konkrétní obuv byla prítomna na míste cinu. Hledají se v podstate sebemenší praskliny, škrábance, rýhy, odloupnutí, které se vyskytují na podešve. Duležitou soucástí zkoumání je i zkoumání opotrebení, ošlapání, apod.
Trasologické stopy vzhledem k jejich pomerne rychlé promenlivosti (predevším v závislosti na pocasí a klimatických podmínkách) a vzhledem k nejcastejším místum výskytu - na zemi, frekventovaných místech, kde muže dojít k rychlému poškození stopy pošlapáním jinými osobami se vyhledávají a zajištují v co možná nejkratší dobe po jejich vzniku. V rámci prvního zásahu na míste cinu je nutné je ochránit pred zmoknutím, snežením nepromokavou prikrývkou, pred znicením nepovolanými osobami ochránit uzáverou místa cinu. Stejne tak bez prodlení se zajištují i predmety, která mají být na základe trasologických stop ztotožneny, zejména predmety (napr. obuv a pneumatiky vozidla), u nichž se dalším používáním rychle mení, popr. zanikají identifikacní znaky (znaky specifické).
Trasologické stopy delíme na :
Stopy bosých a obutých nohou a stopy lidské chuze (lokomoce)
Vznikají kontaktem bosé nohy nebo podešve obuvi s podložkou a to jak za pohybu, tak v klidu. Mohou tedy být vytvoreny pri chuzi, behu, skoku, tedy v prubehu bipedální lokomoce cloveka na ruzných podložkách. Se stopami lidské chuze se setkáváme hlavne v terénu. Chuze je složitý pohyb dolních koncetin, které plní opernou funkci. Délka kroku je u každého jiná, ale u jednotlivce je v podstate stejná. Noha pri chuzi dopadá na patu, poté se dotkne celý spodek podložky a noha se odráží prední cástí chodidla. Lidská chuze je individuální a záleží na délce kroku, dvojkroku, kladení a vzdálenosti chodidel. Existuje však vyjímka v prípade otisku bosé nohy a to, že pokud na stope otisku se nachází papilární linie, stopa se zajištuje jako stopa Daktyloskopická.
Bipedální lokomocí cloveka se rozumí jakékoliv premistování cloveka v prostoru pomocí dolních koncetin. Se stopami lidské lokomoce se lze setkat predevším v terénu, kdy se v trasologické stope odrazí pohyb cloveka - tedy jeho krok. Jeho délka je u ruzných lidí odlišná, ale pro jednotlivce je za urcitých podmínek v podstate stejná. Lidská chuze je charakterizována temito parametry: délkou kroku, kladením chodidel, vzdáleností stop pravé a levé nohy, polohou chodidel k ose chuze. Parametry se merí u vetšího poctu stop (pokud jsou tyto nalezeny), k získání prumerných hodnot, odpovídajících co nejvíce skutecnosti.
Vyhodnocením techto parametru mužeme získat informace:
- a) o vnejší stavbe chodidla pachatele
- b) o výšce pachatele
- c) informace o tíze pachatele, resp. hmotnosti pachatele a jím neseného bremena
- d) informace o mechanických a fyzikálních vlastnostech podložky, na které byla zajištena stopa
Význam techto druhu trasologických stop není v praxi docenován. Tyto stopy mohou být využity jako podklad k vytipování urcité osoby, tj. ke stanovení skupinové príslušnosti nebo k vyloucení konkrétní osoby, príp. obuvi. Vyhledané stopy pešinky lokomoce (chuze, behu, skoku) nutno rádne popsat, zmerit a zadokumentovat.
Stopy obuvi jsou nejcastejším objektem trasologického zkoumání. Zjištuje se v první fázi, zda byla stopa vytvorena pánskou, dámskou, nebo detskou obuví, predevším podle tvaru podešve, tvaru a šíre podpatku apod. Dále se zjištuje druh obuvi, což je možné pouze u obuvi se vzorovanou podešví nebo podpatkem, kdy se zkoumá jejich tvar, rozmery a dezén a na základe informací v elektronické evidenci v katalogu obuvi Trasis lze ze stopy zjistit, o jaký druh podešve jde a na jaký druh svršku se pripevnuje. Pro individuální identifikaci obuvi mají pak význam zejména znaky (zmeny) vzniklé: - opotrebováním - opravami - zmeny vzniklé vklínením ci ulpením cizích premetu na jejím spodku - znaky obuvi vzniklé na podešvi pri výrobe válená (vykrajovaná) podešev -se vyrábí z váleného gumového plátu vykrajováním na strojích. Pri tomto výrobním procesu vznikají na válené podešvi specifické znaky, které jsou obvyklé na okrajích (obvodu) podešve
Stopy dopravních prostredku
Stopy kolových dopravních prostredku se v praxi vyskytují nejcasteji. Zkoumání stop vozidel se provádí zejména k zjištování, identifikaci vozidel, kterých bylo užito k príjezdu na místo cinu, k odvozu odcizených vecí, k úteku z místa cinu, dále napr. k zjištování vozidel úcastnících se dopravní nehody. Pro urcení skupinové príslušnosti vozidla jsou významné tyto znaky: tvar, rozmery, dezén plášte pneumatiky, rozchod a rozvor kol. Tyto znaky zpravidla umožnují urcit druh a typ vozidla. Podle velikosti základního vzorku behounu plášte nebo podle vzdálenosti stále se opakujícího znaku ve stope se urcí o jaký vzor a velikost plášte jde a jaká vozidla jej zpravidla používají. Rozchod kol: (vzdálenost mezi osou levého a pravého kola jedné nápravy) je u ruzných druhu vozidel vetšinou odlišný. Rozmery jsou udávané v technickém popisu, avšak za dobu užívání vozidla vlivem opotrebování dochází ke zmenám a to až o 3-4cm oproti technickému popisu vozidla. Stejne tak muže být rozdílný i rozchod kol prední a zadní nápravy. Rozvor kol: je vzdálenost mezi prední a zadní nápravou vozidla. Velikost rozvoru lze zjistit podle stop vytvorených pri otácení, couvání vozidla, nebo pri prudkém zabrždení, kdy brzdenými nebo zablokovanými koly vznikají brzdné, nebo blokovací stopy.
Ke zjištení rozvoru se zmerí vzdálenost mezi stopami vytvorenými tam, kde se zablokovaná kola uvolnila a zacala se opet otácet. V nekterých prípadech lze provést i individuální identifikaci, pokud se ve stope nacházejí specifické znaky poškození behounu pneumatiky (praskliny, výdute apod.), nebo znaky oprav. Krome samotného identifikacního zkoumání stop kolových vozidel bude neméne duležité zkoumání stop jejich pohybu, zejména ke zjištení smeru pohybu (jízdy), približné rychlosti, brzdení a dalších okolností.
Stopy nekolejových dopravních prostredku
Do této skupiny se radí stopy kolových, pásových vozidel, lyží, saní. Stopy pásových vozidel, lyží a saní se vyhodnocují v praxi jen zrídka a jsou vhodné zpravidla pouze ke skupinové identifikaci, kdy se využije zejména šírka stop, šírka sanic ci skluznic apod.
Stopy chrupu
Zkoumání stop chrupu se provádí pri objasnování majetkových tr. cinu (stopy chrupu na potravinách), ale predevším násilných tr. cinu (stopy chrupu na tele obeti, nebo na tele pachatele). V nekterých prípadech si stopy chrupu na tele vytvorí obet sama, zejména v prípadech jestliže ji pachatel škrtil, nebo rdousil. Kvalita tohoto druhu trasologických stop závisí ve velké míre na intenzite kousnutí a následnému poškození kuže. Pri pusobení malé síly nedochází zpravidla k prokousnutí kuže a stopy kousnutí jsou viditelné po dobu jen asi 30 minut. Pusobením vetší síly dochází ke zhmoždení podkožního vaziva, zarudnutí trvá delší dobu a je doprovázeno pozdeji vznikem znatelného zbarvení kuže- krevního výronu.
Stopy chrupu mohou být využity k individuální identifikaci pachatele, jestliže obsahují individuální znaky:
a) prirozené individuální znaky - tvar zubního oblouku, poloha a opotrebování jednotlivých zubu, velikost mezer mezi zuby, vady, chybející zuby apod.
b) umelé individuální znaky - opravy chrupu, jeho poškození apod.
K identifikaci se využívá tvaru vyvýšenin a prohlubenin, které se na fotografii jeví jako rýhy ruzné intenzity, dále se využívá šírky zubu a mezer mezi nimi. Podle soucasných názoru je nutno pro kategorický kladný nebo záporný záver o totožnosti jedince prokázat objektivní shodu nebo rozdíl 4 zubu u obou ztotožnovaných objektu.
Srovnávací stopy od podezrelých osob se získávají:
- vytvorením experimentální stopy do sádry nebo jiné hmoty
- vytvorení exper. stopy do materiálu shodného s nositelem stopy kousnutí
- zhotovením otisku chrupu a vyhotovením jeho modelu
Jako srovnávacích materiálu se dále využívá:
- popis chrupu - zejména v prípadech pátrání po hledané osobe a pri rekognici
- stomatologické dokumentacní záznamy - se využívají zejména pri identifikaci neznámých mrtvol, ale i pri zjištování totožnosti zadržené osoby, nejsou-li k dispozici jiné identifikacní prostredky
- fotografie obliceje osoby -pouze vhodné fotografie s viditelným stavem zejména frontálních zubu.
Jiné stopy podobného druhu
Jedná se vetšinou o stopy rukavic, odevních svršku, cástí lidského tela nepokrytých papilárními liniemi, stopy po premistování predmetu a další., jejichž zkoumání se provádí vetšinou za úcelem zjištení prítomnosti a cinnosti osoby nebo predmetu na urcitém míste. Nejcasteji se zjištují otisky textilních látek (rukavice, ponožky, kalhoty apod.), stopy vytvorené cástmi tela - kolena, lokty, uši, otisky rtu na sklenicce, stopy po holích, stopy po manipulaci, resp. tažení mrtvoly aj. Tento druh stop nelze zpravidla použít pro individuální identifikaci. Výjimkou jsou stopy po kožených rukavicích, které svou strukturou za urcitých okolností vyhovují provedení individuální identifikace. Rovnež stopy uší jsou velmi vhodné provedení individuální identifikace, nebot tvar ušního boltce je u každého cloveka naprosto individuální. Také otisky rtu jsou vhodné pro provedení individuální identifikace pro svou strukturu „rýhování“.
Vyhledávání a zajištování trasologických stop
Provádí se zpravidla pri ohledání míst cinu v objektech nebo v terénu. Pozornost je treba venovat jak ojedinelým stopám, tak jejich fragmentum, tak souboru stop - pešince lokomoce.
V objektech se vetšinou vyskytují plošné stopy obuvi, zatímco v terénu se nejcasteji vyskytují plastické stopy obuvi, pneumatik aj., což je samozrejme dáno charakterem nosice stopy.
Vyhledávání stop je nutné provádet systematicky již od okamžiku vstupu do prostoru ohledání, vyhledané stopy se vhodne oznací a chrání se pred nepríznivými vlivy pocasí nebo pred pošlapáním. Vzhledem k charakteru tohoto druhu stop nestací s jejich vyhledáváním prímo na míste cinu, ale je potreba je vyhledávat i v širším okolí.
Plošné stopy se nejcasteji vyhledávají pomocí šikmého osvetlení pod úhlem 45°.
Plastické stopy - jejich vyhledávání zpravidla neciní obtíže, rídí se taktickým vyhodnocováním predpokládaného pohybu pachatele na míste cinu a v jeho okolí.
Zpusoby zajištování trasologických stop:
zajištení stopy v originále „ in natura „ - zajistí se celý predmet nebo jeho cást, na které se nachází trasologická stopa. Obvykle se tímto zpusobem zajištují stopy na papírech, tkaninách, skle, dreve apod. U stop zubu na mrtvolách se provádí excise príslušné cásti kuže.
ofotografováním - stopu je nutno fotografovat s priloženým merítkem v rovine se stopou (jinak je nevyhodnotitelná), vhodné je použití stativu, v prípade že stopa není na objektu dobre viditelná je úcelné ji fotografovat pri šikmém osvetlení. Fotografujeme vždy kolmo na stopu.!
sejmutím na daktyloskopickou folii - podobný zpusob jako u daktylky. Vodné je zajištení predevším prašných trasologických stop nebo stop v prachu na hladkých podkladech - sklo, linoleum, papír, dlaždicky, nábytek apod. - zajištují se na cernou, bílou nebo transparentní daktyloskopickou folii
odlitím - po fotografickém zajištení objemové stopy se muže provést její odlití. Provádí se pomocí Alabastrové sádry nebo Lukoprenu (silikonová hmota), které jsou schopny prijmout jemné znaky struktury objektu.
Tak, teorie by stacilo, urcite byste radi uz nejake otazky, a nejlepe tak souradnice. Nuze co s vami, pozor zaciname:
1) Pro urcení skupinové príslušnosti vozidla jsou významné tyto znaky:
- príchod a zázvor A=0
- rozchod a rozvor A=7
- odchod a rozvod A=1
2) K odliti objemove stopy muzeme pouzit:
- lukopren B=4
- neopren B=2
- kulopren B=6
3) Podle soucasných názoru je nutno pro kategorický kladný nebo záporný záver o totožnosti jedince prokázat objektivní shodu nebo rozdíl u obou ztotožnovaných objektu:
- 3 zubu C=2
- 5 zubu C=4
- 4 zubu C=6
FINAL je na dosah:
N 49° 17.(A+C-B) 0 (C-B)
E 16° 58.ABC
Tak a ted jiz preji jenom uspesny lov, a podotykam na zaver, ze toto je ctvrta cache z planovane serie, a dalsi dily budou postupne vychazet.
V soucasnosti mate na vyber:
GC2G2GG DK#1 - Daktyloskopie
GC2G45G DK# 2 - Mechanoskopie
GC2G48R DK# 3 - Rekognice
GC3347D DK# 4 - Trasologie
GC2G48R DK#5 - Krev
GC2G48R DK#6 - OMČ