HTJ#4 Bezdruzicka lokalka Mystery Cache

Na výchozích souradnicích keš nehledejte, stojíte pouze pred budovou železnicní stanice Pnovany, kde si dnes ani nekoupíte jízdenku... Tu vám v lokálce prodá vlakvedoucí nebo, pokud máte dost drobných, mužete použít prodejní automat.

Tak jako mají Stredoceši svuj Posázavský Pacifik, pro Plzenáky je srdecní záležitostí romantická železnicní trat z Pnovan do Bezdružic. Tato malebná lokálka se vine krajinou plnou historických i prírodních zajímavostí (a mnoha zajímavých keší) pres prehradu Hracholusky až k minerálním pramenum Konstantinolázenska.
Místní železnicní trat Pnovany – Bezdružice byla dobudována po dvou letech stavby v roce 1901, je dlouhá 24 km a v jízdních rádech CD je vedena pod císlem 177. Nejvetší stoupání je 26 promile a minimální polomer oblouku 190 metru, maximální tratová rychlost je 60 km/h. Vcetne koncových stanic je na trati celkem deset zastávek, z toho pet s kolejovým rozvetvením. Nachází se na ní 32 železnicních prejezdu, z nichž jen dva jsou zabezpeceny svetelným zabezpecovacím zarízením, a jeden je trvale uzavren mechanickými závorami, které jsou již jen málokde k videní.
Nejvyšším místem na trati je koncová stanice Bezdružice ve výšce 575 m..n., nejnižším je naopak most pres údolí Mže ve výšce 391 m.n.m. Jízdní doba motorových vlaku je 41-43 minuty.

a zvu tě na projížďku po Bezdružické lokálce. Jsem motorový vůz CD řady 810 a jezdím tu několikrát denně. Rád tě svezu při tvém lovu keše Bezdružická lokálka a taky ti poradím, jak získat ty správné souřadnice. Mám celkem 55 míst k sezení, z toho 50 je uvnitř vozu v pěti oddílech a pět sklopných sedaček je ve vstupním prostoru. Tak už na nic nečekej a posaď se tak, abys dobře viděl po směru jízdy doprava. Neboj se, nepojedeš se mnou sám – cestou přistoupí celkem 50 cestujících. Budou to číslice, které při naší společné cestě objevíš v okolí trati nebo které jsou přiřazeny ke správné odpovědi na otázku, pečlivě je usazuj na sedačky od přední části vozu po řadách zleva doprava – určitě ti nemusím říkat, že ti na závěr prozradí souřadnice pokladu…
... a hlavně si ještě doma vytiskni dostatečně velkou pomůcku pro luštění

Dobrá – první tři cestující nastoupí hned na nádraží v Pňovanech, které leží na elektrifikované trati Plzeň-Cheb a bylo postaveno již v roce 1872, tehdejší název však byl Neuhof – Nový Dvůr.

S01: N 49° 47.286' E 013° 05.351' - Já zpravidla svoji každodenní cestu začínám z druhého nástupiště a při nastupování určitě snadno zjistíš z mého čísla, jaké jsem řady – stačí si poznamenat první tři číslice a hned je ve voze usadit na svá místa… Tak výborně, první tři kamarádi už s tebou jsou ve voze a můžeme vyrazit.
POZOR!V poslední době za mne občas na trať vyjíždějí i moji kamarádi Regionova a moderní Žralok. Jejich řada - číslo je samozřejmě jiné. Pokud tě sveze Regionova, odečti od její řady ve tvaru XXX číslo 4, pokud žralok, odečti 34. Tímto způsobem zjistíš správné cestující také.

Hned za poslední výhybkou přejíždíme železniční přejezd – shodou okolností zrovna ten se starými zamčenými mechanickými závorami – a blížíme se k
S02: N 49° 47.177' E 013° 05.001' takovému patníku, kterému se říká hektometrovník a je na něm číslo ve tvaru x,x – a další dva cestující přistupují a usedají na svá místa.

Táhlým obloukem sjíždíme do údolí Mže, pres kterou se klene ve výšce 47 metru starobylý 210 metru dlouhý železný most, pred nímž je na souradnicích
S03: N 49° 47.122' E 013° 04.496' tzv. rychlostník – bílá tabule s cerným císlem ve tvaru XX. Nezapomen si vychutnat pohled z mostu na skalnaté údolí reky, ale pozor – blíží se konec mostu

S04: N 49° 47.226' E 013° 04.402' a hned za ním je další železnicní znacka – tzv. skloník s trojmístným cerným císlem, nad nímž je dvoumístné cervené ve tvaru XX, tyto císlice jsou dalšími cestujícími.

S05: Trat nyní zacíná prudce stoupat a opouštet údolí reky a dostává se do polí, kde je nekolik prejezdu – spocítej všechny mezi koncem mostu a zastávkou Blahousty (samozrejme jde i o lesní cesty - duležité je oznacení dopravní znackou) a získáš dalšího cestujícího X.

S06: N 49° 47.852', E 013° 04.422' Nádražní budova v Blahoustech je typizovanou stavbou s prístreškem pro cestující, vedle níž jsou torza puvodních drevených suchých záchodku. Blahousty byly až do zavedení elektriny v roce 1955 poslední zastávkou na trati, kde se svítilo petrolejovými lampami. V blízkosti zastávky stojí
vodojem – X=55
vysílac mobilního operátora – X=50
požární vež na sušení hadic – X=42

Z Blahoust vede trat mezi poli s výhledy do krajiny, a tak bude snadné zjistit, že z
S07: N 49° 48.135', E 013° 04.003' je po pravé strane videt
posed – X=5
vysílac mobilního operátora – X=3
soliterní strom – X=1

Pred zastávkou Trpisty se trat kríží se silnicí a od prejezdu na
S08: N 49° 48.862', E 013° 03.008' je po pravé strane trati vlevo od silnice videt
zemedelské silo – X=8
zastávka autobusu se zdenou cekárnou – X=6
kaplicka – X=4

Krátce po projetí prejezdu zastavujeme v zastávce Trpísty na
S09: N 49° 48.932', E 013 02.813', kde vedle stejné budovy, jako je v Blahoustech, je 20 metru hluboká studna, která v minulosti sloužila k doplnování vody pro parní lokomotivy. Nás ale zajímá císlo X na cedulce na výhybce pred stanicní budovou, které posadíme na další volné místo v motorácku.

Za Trpisty se trat vrací do lesa, kde je nejmladší zastávka trati Lomnicka, která se nachází ve stoupání 20 promile a byla zrízena teprve s nástupem motorové trakce na trat, parní lokomotivy mely v tomto stoupání problém s rozjezdem. Za zastávkou je na
S10: N 49° 49.326', E 013° 00.736' za 10,0 km trati železnicní prejezd c. XXX, jehož císlice rády pristoupí do našeho vlácku (císlo prejezdu je patrné z obou stran, takže je možné je zkontrolovat pri zpátecní ceste).

Po chvíli zastavujeme v zastávce Cebiv, která je východištem výletu do okolní krajiny a dodnes se odsud nákladními vlaky odváží drevo z okolních lesu. Z Cebiví trat vede opet mezi poli a na souradnicích
S11: N 49° 50.106', E 012° 58.313' ji kríží vedení vysokého napetí, pocet viditelných sloupu po pravé strane trati je další cestující X.

S12: V tomto míste projíždí vlácek otevrenou krajinou, a tak urcite snadno zjistíme sklon trati a podle toho získáme hodnotu dalšího cestujícího. Pokud trat
klesá – X=4
vede približne po rovine – X=2
stoupá – X=0

Dále trat vede údolím rícky Hadovky, ze které v prípade potreby také dobíraly z viaduktu parní lokomotivy vodu, a Bretislavského potoka pres zastávky Strahov a Bretislav do Kokašic.
Velkým obloukem, kterým se trat otocí témer o 180°, se blížíme k prejezdu, pred ním je na
S13: N 49° 52.661', E 012° 57.492' tzv. prejezdník – návestidlo, které informuje strojvedoucího, zda je zabezpecovací zarízení blížícího se prejezdu v cinnosti. Na jeho sloupku spocítáme bílé odrazky a tím zjistíme hodnotu dalšího cestujícího X, kterého posadíme na následující volné místo ve vlácku, a spolecne se blížíme k

S14: N 49° 52.831', E 012° 57.488' – železnicnímu prejezdu. Zde se otevírá pohled na celý oblouk, který trat tvorí, a pekný výhled do krajiny. Po pravé strane trati je pri prujezdu celým obloukem videt
kupolovitý kopec se zríceninou hradu – X=1
kupolovitý kopec s rozhlednou – X=3
zalesnený kupolovitý kopec – X=5

S15: N 49° 52.946', E 012° 57.858' Zastavujeme v zastávce Kokašice, která byla puvodne budována pro Konstantinovy Lázne a také v minulosti nesla jejich jméno. Zrejme i z tohoto duvodu byla vybudována s nadstandardním vybavením a my behem krátkého pobytu vlácku urcite stacíme spocítat osvetlovací lampy na nástupišti a získat tak dalšího cestujícího X.

Krátce po odjezdu ze zastávky vjíždíme do Konstantinových Lázní a z
S16: N 49° 53.083', E 012° 58.439' vidíme výstavný bílý dum se dvema vežickami s dvouslovným jménem, spoctením písmenek v každém slove získáme další dva cestující X a X. U tohoto domu puvodne zastavovaly vlaky až do vybudování
S17: N 49° 53.090', E 012° 58.527' zastávky Konstantinovy Lázne, která získala soucasnou podobu v roce 1962. Spocítáním všech oken v celé fasáde budovy zastávky na stene u nástupište získáme hodnotu dalšího cestujícího X.

Naše cesta se pomalu chýlí ke konci, a tak zbývá zjistit, co se nachází pred vjezdem do konecné stanice Bezdružice na
S18: N 49° 54.105', E 12° 58.408'. Pokud je zde hned u trati
mechanické návestidlo – X=2
lichobežníková tabulka – X=4
svetelné návestidlo – X=6

S19: N 49° 54.185', E 12° 58.180' Po zastavení vlácku vystoupíme a využijeme dobu do odjezdu zpet prohlídkou nádraží a jeho okolí. Z nástupište pred nádražní budovou je zhruba severozápadním smerem videt puvodní výtopna a pred ní jakýsi šedý predmet s černo-žlutými pruhy a „sloním“ chobotem. Úkolem je zjistit (a nebojte se zeptat treba strojvedoucího), k cemu toto zarízení sloužilo – pokud to je
dobová primitivní sprcha strojvedoucích s koupací kádí – X=3
vodní jeráb k doplnování vody do parních lokomotiv – X=4
násypka na doplnování uhlí do parních lokomotiv – X=5

Od nádražní budovy smerem k Pnovanum je nákladová rampa s bývalým skladištem, které místní nadšenci pretvárejí na muzeum Bezdružické lokálky, nás ale bude zajímat na souradnicích
S20: N 49° 54.186', E 12° 58.161' informacní tabule s popisem a historií zdejší lokálky. Z textu lze mimo mnoha dalších zajímavostí zjistit maximální stoupání trati v hodnote XX a vlevo od tabule si mužeme prohlédnout
S21: dnes již historický motorový vůz rady XXX, který po této trati mnoho let jezdil, a spolecne s temito peti cestujícími nastoupíme zpet do Kryštofa, samozrejme tak, abychom meli výhled opet na pravou stranu, a za malou chvilku opet vlácek zastavuje

S22: N 49° 53.092', E 012° 58.530' v Konstantinových Lázních, kde se otvírá tentokrát pohled na vilovou ctvrt se strechami v barvách
modrá, cervená, hnedá – X=0
cervená, zelená, hnedá – X=1
cervená, modrá, zelená – X=2

Behem chvilky prejíždíme pres známý prejezd
S23: N 49° 52.831', E 012° 57.488', kde se tentokráte rozhlédneme do krajiny na opacnou stranu a uvidíme
moderní hotel s minigolfem – X=2
kostelík na kopci – X=4
vetrnou elektrárnu – X=6

S24: N 49° 52.386', E 12° 58.059' Další zastávkou, která byla vybudována až po nástupu motorové trakce na trat, je Bretislav. Tato zastávka leží v km XX,X (jak nám prozradí již známý hektometrovník po pravé strane trati proti nástupišti) ve spádu kolem 25 promile. V minulosti se zde nakládal cedicový šterk, dopravovaný z kamenolomu na Hradištském vrchu spádovou lanovkou, asi 300 metru za zastávkou lze z vlaku pozorovat zbytky nakládací rampy.

S25: Z Bretislavi vede trat zarostlým údolím Celivského potoka a kríží ji nekolik lesních cest. Spoctením oznacených železnicních prejezdu mezi Bretislaví a Strahovem získáme dalšího cestujícího – liché císlo X.

S26: N 49° 51.091', E 12° 58.737' Zastávka Strahov je významným turistickým východištem pro výlety ke Studánce lásky nebo na zríceniny hradu Švamberk a Gutštejn (kde jsou též pekné keše), na nástupišti vedle stanicní budovy smerem k Pnovanum je skupina stromu, z nichž první smerem ke stojícímu vlácku a také nejvetší je X opadavý – hodnota dalšího cestujícího je rovna poctu písmen v prvním slove názvu tohoto stromu.

S27: N 49° 49.870', E 12° 58.898' Prijíždíme do zastávky Cebiv, kde je jedno z mála svetelných návestidel na trati – jedná se o tvz. „krycí“ návestidlo, kterým je povolována další jízda vlaku pouze v prípade, že svetelné zabezpecovací zarízení na blízkém prejezdu je v cinnosti. Pocet bílých pruhu na tomto návestidle je další cestující X.

Po rozsvícení zelené na návestidle opouštíme Cebiv a vlácek vjíždí do lesu kolem dnes prevážne chatarské a chalupárské vesnicky Lomnicky, kde ceká na
S28: N 49° 49.332', E 13° 0.844' kousek vpravo od trati na príjezd vlácku
ježibaba s lopatou, na níž sedí Jeníček – X=2
rusalky u jezírka - X=5
vodník na vrbe s ježibabou – X=7
Postavicce zamáváme na pozdrav a brzy vyjíždíme opet do polí, kde z
S29: N 49° 49.003', E 13° 01.719' mužeme pozorovat šikmo vpravo
vež kostela X=10
kopec se zríceninou hradu – X=12
rozsáhlý kamenolom – X=22

S30: N 49° 48.880', E 13° 02.991' Za zastávkou Trpísty se vlácek blíží k jednomu z nejneprehlednejších a nejnebezpecnejších prejezdu na trati – rychlost jízdy je tu snížena na pouhých 10 km/h a trat zde zatácí doprava, a tak urcite nebude težké zjistit, jakou rychlost ve tvaru XX povoluje rychlostník umístený hned za prejezdem.

Z polí opet vjíždíme do lesa, v nemž na
S31: N 49° 47.942', E 13° 04.393' vidíme
seník s krmelcem – X=1
úly – X=3
luxusní chatu – X=5

S32: N 49° 47.853', E 013° 04.416' Pri krátkém zastavení v Blahoustech spocítáme drevené sloupy ve tvaru „A“ viditelné z okna vlácku vedle trati =X (jeden ze sloupů byl zřejmě upraven - v případě pochybností zvyšte o jednu, výsledkem je sudé číslo) a ve vagonku již zbývají poslední dve místa. Cestující se už urcite seznámili a možná nekterí již naznacují, kde hledat poklad….

Ale nic se nemá uspechat, a tak necháme pristoupit i poslední dve císlice. Opet se blížíme k železnicnímu mostu
S33: N 49° 47.231', E 013° 04.392', kde krome vyhlídky na prehradní jezero spatríme nekolik cedulí s cerveným bleskem. Spocítáme pouze ty, které jsou na moste a získáme tak predposledního cestujícího X.

Vlácek nás veze už jen posledních pár set metru, zdolává záverecné stoupání do Pnovan
S34: N 49° 47.289' E 013° 05.345', kde nás ceká poslední, padesátý cestující – toto poslední císlo X je rovno poctu návestidel s cerveno-bílými pruhu umístenými na konci stanice smerem ke Stríbru. Tak - a jsme kompletní...

Dekuji za príjemnou spolecnost pri mé každodenní ceste z Pnovan do Bezdružic a verím, že všichni cestující, které jsme cestou nechali pristoupit, ti ochotne prozradí, kde hledat poklad…
Souradnice pokladu Krištofa Haranta:
N: 49° NN.NNN'
E: 013° EE.EEE'
Kontrolní soucet všech padesáti cestujících (tedy jednotlivých císlic) je 170.