HTJ#3 Parnik Mystery Cache

Na úvodních souradnicích keš nehledejte, zhruba tímto místem parník pouze nekolikrát denne projíždí. Mužete jej ale treba z lodky z uctivé vzdálenosti pozorovat - urcite se mu ale neplette do cesty...

Lodní doprava na Hracholuskách

Lodní doprava na vodním díle Hracholusky je zajištována lodí Plzen provozovanou spolecností TRANSKEMP Hracholusky. Vlastne to není žádný parník, ale obycejná motorová lod pro prepravu osob, ale vetšina chataru jí jinak než Parník nerekne...
Lod je madarské výroby (r. 1966) s kapacitou 150 míst a unikátními puvodními motory. Lod vyráží na pravidelné plavby dle jízdního rádu a je možno si objednat i zájezdovou dopravu.

A jak to všechno zacalo?
Úplne prvním rokem plavby na Hracholuskách byl letopocet 1964. Na nové prehradní jezero byla predisponována stará výletní lod Plzen, která až do té doby vozila výletníky na Boleveckém rybníce. Lod s poznávacím znakem PN 20 uvezla 40 pasažéru, mela motor Škoda 30 a vyrobili jí (zrejme po válce) lodenice v Holešovicích. Krome ní se na Hracholusky dostaly dve menší lode Kondor a Hvezda, vyrobené v bývalé Nemecké demokratické republice. Obe uvezly po 15 pasažérech. Hvezda s motorem Wartburg byla zcela nová, Kondor s motorem BMW byl prevzatý ze Secské prehrady. První plavební sezónu všechny tri lode prepravily 2874 osob. Prvním kapitánem na Hracholuskách byl Jaroslav Krivohlavý.
O rok pozdeji již lode prepravily na 1100 osob, ovšem ve stavu byla již pouze dve plavidla (zrejme oba cluny). Plavební sezóna byla zahájena až v polovine cervence a trvala do konce zárí. V letech 1964-65 nebyla lodní doprava patrne nabízena jako linková, šlo zrejme pouze o zájezdy a okružní vyhlídkové jízdy, s ohledem na technické možnosti používaných plavidel.

Jak se Parník narodil
Rok 1966 prinesl dodávku tolik ocekávaného hydrobusu a patrne až tehdy zacíná pravidelná linková doprava Hracholusky – Radost - Butov. Plavební sezóna byla od pocátku kvetna do konce zárí. Pocet prepravených osob stoupnul na 13 000. První verejnou plavbu se krtem lodi prodelal hydrobus Plzen dne 24. cervna.
V roce 1967 jízdní rád nabízel o víkendech 4 páry spoju s jízdní dobou 60 minut na lince Hracholusky – Radost – Butov, spoje byly provázány s nove zavedenými rekreacními bus linkami od Plzne a Nýran. Plánovalo se rovnež vybudování prístavište Cernovice (zrejme dnes Nový most). V pracovní dni nebyla lodní linka obsluhována. Pro linkovou dopravu byl využíván hydrobus Plzen a motorový clun Hvezda byl patrne urcen pro zájezdy. Kam se podel druhý motorový clun a stará lod Plzen není zatím zrejmé.
Dnešní život Parníku
Parník, ac je mu již skoro 50 let, se stále teší dobrému zdraví a výletníkum slouží k plné spokojenosti. Podle posádky jde o zdarilou konstrukci lodi s výbornými plavebními vlastnostmi. Celá lod vcetne interiéru je velmi dobre zachovaná a v ceských pomerech je unikátním svedectvím o technické úrovni lodního stavitelství a designérství ze šedesátých let. Rovnež puvodní madarské motory Csepel již na žádné sesterské lodi nenajdeme, byly vetšinou nahrazeny motory Zetor ci Škoda. V mesících mimo plavební sezónu je lod vytažena na breh v prístavišti u hráze. Svezení Parníkem je nepochybne hezkým zážitkem nejen pro deti.

K vlastní keši
Pro zjištení souradnic uložení keše nemusíte Parníkem nikam jezdit ani jej podrobovat podrobnému zkoumání pri plavbe, ackoliv setkaní s ním na vode a pohoupání se na jeho vlnách je nepochybne príjemným zážitkem. Vše potrebné ke zjištení posledního trícíslí souradnic je v listingu, stací nejen se dívat, ale také videt a mít Trochu Kliku.

V míste uložení keše je špatný signál, zamerováno bylo opakovane v ruzné dny Garminem, ale odchylka byla 7-10 metru, nicméne s použitím hintu by odlov mel být snadný, geoobjekt je skutecne výrazný a necekaný.
Cestou ke keši není nutné vstupovat na soukromé pozemky, chaty v osade lze obejít lesem zezadu ci zboku, nerušte, prosím soukromí chataru.

Podekování
Pri tvorbe listingu bylo cerpáno z webových stránek Spolecnosti pro verejnou dopravu a Hracholuského vodníka.
Fotografie: sbírka M. Klase a M. Legáta
Za použité materiály dekujeme.