Na uvodnich souradnicich kes nehledejte, nachazi se zde jen Mahlerova ulice.
Autori jsou uvadeni podle abecedy, takze si vlastni cestu peclive naplanujte. Kdyz si prectete listing, lehce z nej zjistite, ze ktere ulice vyrazite na finalku.
Tato keska vas seznami s hudebnimi mistry po skladatele a zpevaky, kteri zili ve meste Jihlava. Behem naseho putovani po Jihlave se podivame do ulic, ktere jsou po techto hudebnicich pojmenovany nebo primo k domum, kde mistni umelci zili a tvorili. Tudiz mozna zjistite, kdo se to skryva pod nazvem te a te ulice.
Prestoze je to mestska kes, ceka vas celkem dlouha prochazka cca 8 km. Odhadovano od prvni stage k posledni.
JAN LADISLAV DUSIK
(12. února 1760, Cáslav – 20. brezna 1812, Saint-Germain-en-Laye)
V letech 1772 – 1773 studoval na jihlavském gymnáziu.
studoval v Jihlave pod vedenim Ladislava Spinara, od nehoz pry prevzal jmeno Ladislav.
Dusíkova tvorba je témer výhradne klavírní, stylove vycházející z klasicismu Haydnova a Mozartova. Cast jeho skladeb (klavírní sonáty a nekteré koncerty) vsak nese jiz znaky romantismu. Svymi postupy v harmonii a rytmice predbehl svou dobu nejméne o 20 let a stal se predchudcem romantických klavírních skladatelu jako byli Chopin, Liszt, Schumann ci Mendelssohn. Byl také první skladatelem, který predepisoval pouziti pedálu.
Ke kesi:
N 49° 24.254 E 015° 34.015
Z vychozich souradnic vejdete do ulice a jdete max do zatacky ke garazim. V ulici zjistete pocet lamp. Toto cislo se rovna A. (Pocitejte pouze lampy v ulici, lampy na krizovatkach ignorujte.)
FERDINAND HELLER
(21. cervna 1824 Vlasim - 9. cervna 1912 Msene-lazne)
byl ceský hudební skladatel, sbormistr a hudební pedagog. Frantisek Skroup mu nabizel misto v opere, ale nakonec se nedohodli. Místo toho odjel Heller do Jihlavy, kde ziskal misto poducitele. Propagoval zde ceskou hudbu, organizoval zpev. Spoluzakládal a rídil pevecký sbor Hlahol. Spolu s Karlem Linkem slozil salonní tanec Ceská beseda. S Bedrichem Smetanou zalozil a pozdeji samostatne vedl hudební ústav. Jeho tvorba vychází z ceských lidových písní.
Ke kesi:
N 49° 24.327 E 015° 34.170
Zjistete pocet podlazi v rade rodinnych domku, zacinejte prizemim. Od tohoto cisla odecti cislo jedna a vysledek si zapis jako B.
Odtud je nejvyhodnejsi vydat se na finalku.
GUSTAV MAHLER
(7. cervence 1860, Kalište - 18. kvetna 1911, Víden)
Sve mladi prozil v Jihlave, v domech Znojemská 4 a 6. V Jihlave v r. 1878 maturoval.
byl hudební skladatel, narozený v zidovské, nemecky hovorící rodine na Vysocine v obci na cesko-moravském pomezí v tehdejsím Rakouském císarství. Byl rovnez vynikajícím dirigentem. Mahler je spolecne se svým ucitelem Antonem Brucknerem povazován za nejvetsího rakouského symfonika.
Do jisté míry lze Mahlera povazovat téz za ceského skladatele, jak vzhledem k místu narození, tak pro jeho inspiraci ceskou lidovou hudbou. Je tak nekdy charakterizován i v odborné cizojazycné literature s výjimkou nemecké.
Dne 7.7.2010 byl oficiálne otevren park Gustava Mahlera a odhalen jeho pomnik u prilezitosti 150. leteho vyroci narozeni skladatele.
Ke kesi:
N 49° 23.627 E 015° 35.486
Na pametni desce jsou dva letopocty ve tvaru 18YZ - 18UV. Pismeno C se rovna rozdilu dvojcifernych cisel UV a YZ
BEDRICH SMETANA
(2. brezna 1824 Litomyšl – 12. kvetna 1884 Praha)
V letech 1835 – 36 studoval neúspešne na jihlavském gymnáziu.
Svým dílem se Smetana zaradil mezi nejvýznacnejsí skladatele období novoromantismu. Prodaná nevesta byla provedena na svetové výstave ve Vídni roku 1892 s úspechem, který mu posmrtne zajistil svetovou slávu. Libuse se hrála pri slavnostním otevrení Národního divadla v roce 1881. Smetana je po právu nazýván zakladatelem ceské národní hudby. Jeho hudba je prostoupena duchem národních písní a tancu tak prirozene, jak se to nepodarilo zádnému z jeho predchudcu (a z následovníku snad jen Dvorákovi).
Ke kesi:
N 49° 23.622 E 015° 35.408
Pujdeme se podivat na dum, ve kterem Smetana v Jihlave bydlel. D = pocet pismen na patem radku od shora.
JAN VACLAV ANTONIN STAMIC
(19.6.1717 Nemecký Brod – 27.3.1757 Mannheim)
V letech 1728 – 34 studoval na jihlavském gymnáziu.
vynikající ceský skladatel a houslista svetového významu. Díky svému novátorskému prístupu predesel dobu a stal se spolutvurcem nove vznikajího klasicistního hudebního slohu. Barvitost jeho hudby, svezí a odvázné nápady obdivoval i Wolfgang Amadeus Mozart. Byl povazován téz za nejlepsího dirigenta své doby. Zpocátku se proslavil prevázne jako houslový virtuóz. Zalozil tzv. "mannheimskou skolu", z níz vysli dalsí významní skladatelé klasicismu.
Ke kesi:
N 49° 25.065 E 015° 35.427
Na uvedenych souradnicich hledej lampu s cernymi cisly 6000. Na ni je bily stitek s dvojcifernym cislem E1. E je cislo na miste desitek .
VACLAV JAN KRTITEL TOMASEK
(17. dubna 1774, Skutec – 3. dubna 1850, Praha)
Od r. 1787 vokalista u jihlavského rádu minoritu a studentem zdejšího gymnázia.
byl ceský hudební skladatel a pedagog v dobe národního obrození. Otec, Jakub Tomásek, byl zchudlý pláteník a tkadlec a vesnický amatérský muzikant. Matka Katerina roz. Habalová pocházela ze Skutce, z tkalcovské rodiny. O základní vzdelání Václava se zaslouzili jeho bratri. Václav Jan se narodil ve východoceské Skutci, tehdy okresním meste, v historickém roubeném dome, který dosud stojí v nynejsí Tomáskove ulici a je soucástí Skutecského mestského muzea. Hudební vzdelání získával Václav nejdríve od sbormistra a varhaníka Pavla Josefa Wolfa v Chrudimi. Jako chlapec mel krásný alt a zpíval proto také v jihlavském klástere minoritu, kde byl jeho talent objeven a mohl studovat na jihlavskem gymnaziu.
Ke kesi:
N 49° 23.650 E 015° 35.267
F = pocet pismen O na desce se sedmi radky.
Kontrolni soucet vsech indícií: 40.
Vypocet finalky:
N 49° (E-B)(C-F).(D-E)(2*A)(D+A)
E 015° (A+B)(C-F).(D-A-E)(D)(D-D)
Dbejte zvysene opatrnosti pri odlovu kese. Jdete ke kesi odtokovym kanalkem. Kes je nyní klasická filmovka. Prosim vsechny aby ji peclive zacvakli. Dekuji a preji prijemnou zabavu pri lovu.
Pocatecni obsah kese:
TB, auticko, vojacek, privesek na klice, rolnicka, mince, logblok a tuzka.
Zdroje:
http://www.jihlava.cz/
http://www.czechmusic.net/
http://cs.wikipedia.org
kniha Jihlava - Dejiny moravskych mest