Rozhledny Vychodniho Slovacka #3 - Korytná Multi-cache

Rozhledna stojí v blízkosti vrcholu kopce Obecnice, v dolní části pod rozhlednou, směrem k obci Korytná se pod rozhlednou nachází přírodní památka Nové louky. Je zde zachována původní karpatská teplomilná luční květena, včetně vzácných a ohrožených druhů. Z významných druhů lze najdeme prstnatce májového, prstnatce bezového, pětiprstku žežulník či hlavinku horskou. Dále se také zde vyskytuje vstavač mužský, vstavač kukačka, medovník meduňkolistý, kosatec trávolistý a vzácný druh vrby, vrba rozmarýnolistá. V mokřadech často rostou pcháč potoční, máta dlouholistá, žluťucha lesklá.

Název obce Korytná je podle pověsti odvozen od koryta pro napájení dobytka.Leží ve výšce 340 m n.m. v krásném údolí čili „korytě“ na pravém břehu potoka Korytnice, který pramení v lese Kadlečková ve výšce 525 m n. m. a po necelých šesti kilometrech toku ústí před Nivnicí do říčky Bystřičky. Katastr obce zaujímá kromě široké kotliny Korytnice ještě sousední údolí potoka Lubná a hřeben mezi nimi.

Korytná je historicky nejmladší z obcí Východního Slovácka. Podle některých pramenů byla pravděpodobně založena v r. 1270 avšak první zmínka o ní pochází až z roku 1331, kdy obec i sousední hospodářství Volenov odkoupilo město Uherský Brod. V roce 1357 Uherskému Brodu toto držení potvrdil markrabě moravský. Z jiných materiálů vyplývá, že v roce 1359 třetinu Korytné odkoupili společně se sousedním Stráním bratři Petr a Franěk z Kunovic. Krom toho z listin daných v roce 1381 vyplývá, že tu Ctibor z Lipova vlastnil dvůr se sedmi lány. Většina pozemků a majetků v Korytné však zůstala součástí uherskobrodského panství a později velkostatku, a to až do zániku patrimoniálního zřízení v roce 1848.

Stejně jako všechny obce na moravsko-uherském pomezí musela i Korytná v průběhu staletí projít mnoha těžkými zkouškami. K těm nejhorším patřilo vyplenění obce Bočkajovci v květnu 1605. Uhři znovu obec vyplenili a dokonce vypálili i se dvorem opět roku 1663. Potom přišly nájezdy Rákocziho vojsk v letech 1704 a 1705. Aby toho nebylo málo, byla Korytná těžce poničena při průchodu francouzských vojsk v roce 1805 a potom ještě při průchodu pruských vojsk v roce 1866. V témže roce a podobně předtím již v roce 1863 zahubila mnoho obyvatel epidemie cholery.

Poslední z velkých katastrof se udála v roce 1895, kdy za velkého požáru vyhořelo 21 korytňanských usedlostí. Není proto divu, že se v obci nezachovaly žádné historické stavby a jiné památky. Korytná byla navíc naprosto chudá zemědělská a hlavně pastevecká obec. Vždyť ještě v roce 1880 zde nebyl usazen žádný řemeslník. Většina lidí se živila pastevectvím, zemědělstvím a hodně jich odcházelo na sezónní práce, například na žně, do bohatších oblastí, hlavně do Rakouska. V zimě pracovali chlapi v panských lesích. Po roce 1900 část obyvatel Korytné získala práci v továrnách v Uherském Brodě, ve sklárně v nedaleké obci Květná a také v místním vápencovém lomu.

V těsné blízkosti rozhledny (cca 60 metrů jihozápadně) se nachází pozůstatky vojenské pozorovatelny, kterou zde za 2. světové války zřídil německý Wehrmacht. Pozorovatelna byla dřevěná, s betonovým základem. U rozhledny byla také ubikace pro sloužící vojáky, dnes zde můžeme vidět také už jenom její základy, cihly byly po válce místními obyvateli rozebrány a použity. Podle pamětníka, se kterým owner hovořil, zde sloužili Sudetští Němci, kterým - podle vyprávění - velení německé armády "až zase tak nedůvěřovalo", a tak je umísťovalo právě na taková nedůležitá místa. Zajímavostí - opět z vyprávění, bez záruky pravdivosti a možnosti ověření - je to, že tito Němci mluvili česky a často ochotně pomáhali místním občanům sbírat v přilehlých lesích klestí - na rozdíl od partyzánů, kteří se na konci války v oblasti objevili a - dle vyprávění - "spíše místním lidem škodili, než pomáhali" .

O keši