Žlutické zajímavosti
První písemná zmínka o Žluticích pochází z roku 1186, kdy mely být majetkem kladrubského kláštera. V první polovine 13. století získal Žlutice Boreš z Oseka-Rýzmburka, Rýzmburkum pak patrily do roku 1415. Od tohoto rodu pochází znamení hrábí v mestském znaku. V období Karla IV. již mely Žlutice organizovanou mestskou správu, která vydávala listiny a knihy. Žlutice a okolí byly opakovane svedky nekolika šarvátek. Nejvýznamnejší ale bylo stretnutí husitu vedených Janem Žižkou z Trocnova se svými protivníky na vrchu Vladar v roce 1421. V roce 1426 se Žlutic zmocnil vojevudce Jakoubek z Vresovic. Žlutice se staly stredem a také jeho sídlem odkud vládl nad témer celým Loketských krajem. K obrane mesta postavil Jakoubek dva hrady – Nevdek a Mazanec. V roce 1537 prodaly Vresovcové Žlutice pánum z Plavna. Období rozkvetu doznívalo za vlády Lobkovicu z Hasištejna a Kokorovcu z Kokorova. Po tricetileté válce dochází k postupné germanizaci. Význam Žlutic stoupl poté, co se staly sídlem soudního a politického okresu (1850–1948). V letech 1938–1945 v dusledku mnichovské dohody pripadlo pohranicí i se Žluticemi Nemecku. V únoru 1945 se mesto stalo tercem náletu britského letectva, který však nezpusobil vetší škody. Rozvoj mesta stagnoval až do 60. let. V roce 1968 byla ukoncena výstavba vodní nádrže. Panelová sídlište se stavela v 70. a 80. letech.
Zastávka c.1: Zámecký areál
V druhé polovine 17. století prestaveli Kokorovci z Kokorova puvodne mestský hrad na barokní zámek s rozsáhlou zahradou. Ten byl až do roku 1732 používán místní vrchností. Avšak veškerá sláva zámku byla ukoncena úderem blesku a následným velkým požárem v roce 1761. Samotný zámek již nebyl nikdy opraven a jako vzpomínky zustaly pouze zámecká zed (puvodní brána na zahrade byla roku 1955 stržena), Zámecká brána a kaple sv. Václava (c.p.261). Dne 9.5.1973 byl s velkou slávou v areálu bývalé zámecké zahrady otevren amfiteátr, pozdeji autocamping a restaurace. V soucasné dobe je autocamping prázdný a amfiteátr se využívá ciste sporadicky.
Souradnice: N 50° 05,510; E 013° 09,699
Spocítejte kamenné nosy na zámecké bráne. Získáte A.
Zastávka c.2: Kancionál
Žlutický kancionál z roku 1558 je vzácný pergamenový foliant (o rozmerech 63 x 40 x 13 cm a váze 28 kg) obsahující na 471 foliích ceské utrakvilistické liturgické texty ke mši svaté i další zpevy s notami a pozoruhodnou malírskou výzdobou. Kancionál v písmomalírské dílne Jan Táborského z Klokotské Hory. Iluminace jsou dílem významného malíre Fabiána Pulére z Ústí nad Labem. Zejména 16 miniatur v iniciálách a arabesky jsou vysoce hodnoceny. Do roku 1977 byl kancionál umísten v mestském muzeu, kde je nyní uložena jeho faksimile. Originál je uložen v Památníku národního písemnictví v Praze. V roce 2010 byla vydána poštovní známka v nominacní hodnote 10Kc s motivem z tohoto zpevníku.
Souradnice: N 50° 05,525; E 013° 09,731
Spocítejte zdobení (výstupky) na mríži malého sklepního okénka. Ciferným souctem poté získáte B.
Zastávka c.3: Sloup Nejsvetejší Trojice
Barokní sloup Nejsvetejší Trojice ve Žluticích je jeden z nejkrásnejších památníku v Cechách z let 1701 - 1704. Jeho autorem je žlutický sochar a kameník Osvald Josef Wenda. U paty sloupu, rámované kuželovitou balustrádou, jsou osazeny plastiky ceských zemských patronu - sv. Václava, sv. Ludmily a sv. Vojtecha. Nad trojbokou základnou a dvojicemi andílku se tycí vysoký jehlanec s reliéfne znázornenými oblaky, andílky a hlavami andílku. Na vrcholu je sousoší Nejsvetejší Trojice.
Souradnice: N 50° 05,507; E 013° 09,749
Ciferný soucet poctu celých kamenných sloupku okolo sloupu. Získáte C.
Zastávka c.4: Pomník obetem 1. svetové války
Monumentální stupnovitý pomník zdený ze štípaného kamene s kamenným krížem na vrcholu pochází z roku 1929, kdy jej dle svého návrhu postavil akademický sochar Willibald Russ z Krásna za spolupráce žlutického stavitele Leopolda Kiesswettera. Ve stredu pomníku je umístena velká obdélná nika s náznakem kríže s vysokou plastikou Ukrižovaného Krista. Pod rameny kríže jsou vloženy dve pametní cerné nápisové desky se jmény obetí 1. sv. války vcetne zmizelých osob s roky úmrtí ci zmizení. Puvodne byl pomník vetknut do ohradní zdi kostela. V nedávné dobe byl pomník zrenovován a na operné zdi pred pomníkem byly osazeny nové pametní desky s ceským a nemeckým textem.
Souradnice: N 50° 05,383; E 013° 09,829
Na vrcholu pomníku jsou uvedené letopocty X - Y.
D = Y - X.
Zastávka c. 5: Hladov – ul. Podebradova, areál ZŠ a bývalého archívu
V místech dnešního areálu ZŠ se v minulosti nacházel hrbitov zvaný Hladov, k jehož vysvecení došlo v roce 1614. K rozširování hrbitova nejvíce prispívaly morové epidemie v letech 1582, 1597-1603 a 1633. Soucástí hrbitova byli postupem casu kostely a kaple, které podlehli ruzným neštestím (dobytí mesta vojsk, požár po úderu blesku atd.). Dle scítání z roku 1934 se zde nacházely hroby celkem 935 rodin. Dne 10.3.1954 byl schválen návrh na zrušení hrbitova v zájmu stavby nové školy. Vetšina pomníku byla odvezena mimo Žlutice, jiné byly ponechány na puvodních místech a zavezeny ornicí (odkryto v 90.letech pri opravách školního bazénu a okolní zelene). Jako poslední byl v roce 1968 zbourán kostel Všech svatých.
Souradnice: N 50° 05,273; E 013° 09,610
Soucet císel na dvou nejbližších poulicních lampách. Ze získaného císla udelejte ciferný soucet. Získáte E.
Další zajímavosti nejen o meste se dozvíte na http://www.zluticko.estranky.cz/. A pokud Vás zajímá mnohem víc, doporucujeme návštevu místního muzea. Otevírací dobu a kontakty najdete zde.
Výpocet finálových souradnic:
N 50° 0(B-1),(C-E)(D-A)(E-1)
E 013° 0E, (A+(B-1))(A+D)(C-D)