Jednoduchá keska v Potstejne zamerená na historii obce a hradu. Dekuji Werkimu za beta-test a Ivanovi za vydatnou pomoc pri tvorbe listingu!
Doufám, ze se dozvíte neco nového a trochu si zalustíte.

Dejiny hradu

Mikulás z Potstejna

První zmínka o Potstejne je z druhé poloviny 12. století, kdy rod Drslavicu vymenil západoceské statky za neobydlené území ve východních Cechách. Historici kladou vznik Potstejna mezi roky 1260 a 1290, kdy byl dobudován kamenný hrad s pevnými hradbami a vládl na nem Procek IV. Tehdy také vznikla vesnicka pozdeji mestecko Potstejn. Pocátkem 14. Století za vlády Jindricha Korutanského byl zavrazden majitel hradu Procek IV. príslusníkem vlivné prazské rodiny Pusu. Jeho syn Mikulás na oplátku zavrazdil Peregrina Puse. Král Jan Lucemburský jej nechal uveznit, coz vyvolalo napetí mezi slechtou a prazskými mestany. Nakonec Mikulás vyvázl jen s pokutou a napomenutím. Mikulás se stal clenem opozicní slechty proti králi Janovi a prepadal a loupil pocestné kupce na obchodní stezce do Polska. Proto se vydal na trestnou výpravu kralevic Karel, syn Jana Lucemburského, který nejprve Mikuláse varoval a poté, co Mikulás neuposlechl, zacal s obléháním hradu. Obléhání bylo pro obe strany nárocné, protoze docházely zdroje jídla a vody na hrade. Obléhání dopadlo nakonec tak, ze útocníci podkopali vez a v jejích troskách Mikulás zahynul. Mikulás nebyl pouze loupezivým rytírem, jak se o nem psalo, ale patril ve své dobe k predním slechticum zeme. Jeho loupezivá cinnost smerovala proti královské moci Jana Lucemburského, kterého se snazil jako clen ceské opozicní slechty poskodit.

Dalsí dejiny hradu

Po smrti Mikuláse z Potstejna byl hrad v rukou královských. Králové jej opakovane zastavovali (pronajímali) ruzným slechticum. V dobe husitských válek patril hrad Putovi z Castolovic který byl prívrzencem krále Zikmunda. V roce 1432 byl hrad celý rok oblezen sirotky, az se nakonec posádka vzdala. Za krále Jirího z Podebrad byl hrad v rukou knízete Jindricha z Minsterberka, který v roce 1495 prodal panství Vilémovi z Pernstejna. Pernstejnové byli mocní slechtici kterí vlastnili velká panství ve východních Cechách a byli dobrí hospodári. V roce 1497 král Vladislav II. postoupil Pernstejnum hrad do dedicné drzby. V dobe Pernstejnu dosáhlo Potstejnské panství nejvetsího rozkvetu a erb Pernstejnu lze spatrit nejen na hrade, ale i na na nekolika dalsích stavbách v Potstejne, v roce 1991 se stal soucástí znaku obce. V roce 1548 byli zadluzení Pernstejnové nuceni hrad prodat. V dalsích letech byli majitelé panství Hrzánové a Zárubové. Za vlády Marie Terezie po neuspesné válce ve Slezsku prodává císarovna za verné sluzby hrad Potstejn a okolní vesnice Brná, Sopotnice, Proruby a Zámel za 70 000 zlatých Janu Ludvíku hrabeti Harbuval-Chamaré.
Hrabe Chamaré jiz nebydlel na hrade, ale na zámku který nechal vystavet v roce 1749. Hrabe Chamaré se domníval, ze po loupezivém Mikulási z Potstejna musel zustat nejaký majetek, v podobe zlatáku zlata ci jiných drahých kovu, které za jeho doby nakradl. O jeho neuspesných pokusech získat poklad i o nábozenské cinnosti ceských bratrí v Modlivém dole, je povídka Aloise Jiráska Poklad. Hrabe Chamaré hledal poklad víc nez 20 let a zdevastoval horní cást hradu. Pri kopání pokladu zjistil velké mnozství podzemních prostor a vznikly legendy o podzemním spojení s rekou Orlicí a s protejsím malým hradem Velesovem. Hrabe Chamaré nasel pouze podkovy, ostruhy a klíce. Rodina Chamaré postavila na hrade kapli Svatých schodu. Po smrti jeho syna prechází potstejnské panství rodu Dobrenských z Dobrenic kterí vlastní Potstejn az do konce II. Svetové války, kdy byl na základe Benesových dekretu konfiskován. Zámek nepodléhal navrácení majetku a pred nekolika lety byl odkoupen soukromníkem, který ho opravuje a porádá nejruznejsí kulturní akce, zámecké sbírky jsou otevreny verejnosti.

Potstejn jako letovisko

V druhé polovine 19. století se zacala rozvíjet zeleznicní doprava. Kdyz byla postavena trat z Prahy do Ceské Trebové zacali jezdit do Potstejna první letní hosté. Jezdili vlakem do Ústí nad Orlicí a odtamtud povozem do 15 km vzdáleného Potstejna. Koncem 19. století, po vybudování trati Hradec Králové – Kysperk, jiz lezel Potstejn prímo na trati. Potstejn navstívili v té dobe slavné osobnosti a v roce 1884 zde strávil dovolenou také pozdejší prezident Masaryk. O slávu Potstejna se zaslouzili napríklad PhDr. Guth-Jarkovský (predseda olympijského výboru), profesor Jarník nebo profesor Kalousek. Potstejn navstevoval také hudební skladatel Bendl a komponoval na vyhlídce zvané Bendlovka nad rekou Orlicí. V Potstejne byly vybudovány koncem 19. století rícní lázne a tenisové kurty. V tomto letovisku si postavil villu profesor Henner, zakladatel nasí neurologie, jezdila tam i jeho sestra, spisovatelka Marie Pujmanová.
Po 2. svetové válce s nástupem komunismu sláva letoviska pohasla. Verní letní hosté do Potstejna jezdili i nadále, ale rícní lázne postupne prestaly fungovat, potstejnský hrad postupne zarustal plevelem a z Potstejna se stala obycejná obec.

Soucasnost Potstejna

Po roce 1989 bylo plánem nového zastupitelstva obnovení obce jako letoviska. Zacaly práce na hrade který byl zbaven prebytecné vegetace, zacaly se opravovat hradby a byla vybudována bezpecná trasa pro prohlídky hradu. I kdyz nasi turisté jezdí více do ciziny nasli si cas na návstevu potstejnského hradu a zámku, který má ted nové majitele, kterí se dobre starají o zámek a celý ho renovují. Ve zrekonstruované zámecké zahrade se dá odlovit velice propracovaná stejnojmenná keska. V zámeckých prostorech se konají ruzné kulturní akce a výstavy. Navstevovány jsou také pátecní salóny, kde prednásejí odborníci z nejruznejsích oboru lidské cinnosti. Návstevníku je tolik ze jim nekdy ani parkoviste nestací. Potstejn opet zije.

Potstejn v literature a umení

V Potstejne se odehrává dej povídky Aloise Jiráska Poklad, autor popisuje období v kterém Hrabe Chamaré hledal v hradních chodbách poklad Mikuláse z Potstejna. Popisuje zde i zivot Ceských bratrí kterí se scházeli k tajným bohosluzbám v Modlivém dole.
V Potstejne se odehrává téz dej rozsáhlého petidílného románu Vladimíra Neffa, kde popisuje zivot majitele zámecku pod hradem na prelomu 19. a 20. století.
Po druhé svetové válce byl v Potstejne podle povídky Marie Pujmanové natocen film Predtucha, v hlavních rolích s Rudolfem Hrusinským a Natasou Tánskou.

Otázky

A - Jak zahynul Mikulás z Potstejna?

• byl popraven (4)
• zemrel prirozenou smrtí (6)
• v satlave (1)
• v troskách veze (9)

B - Který rod postavil na hrade kapli Svatých schodu?

• Habsburkové (6)
• Pernstejnové (4)
• Chamaré (3)
• Dobrenstí z Dobrennic (5)

C - Za panování kterého slechtického rodu dosahuje hrad nejvetsího rozkvetu?

• Chamaré (2)
• Pernstejnové (1)
• Habsburkové (9)
• Drslavicové (3)

D - Kterí majitelé hradu velice poskodili hrad kvuli hledání pokladu?

• Drslavicové (4)
• Chamaré (8)
• Pernstejnové (9)
• Habsburkové (1)

E - Kdo vlastní hrad po rodu Chamaré?

• Rod Dobrenských z Dobrenic (5)
• Pernstejnové (6)
• nikdo (7)
• Chamaré ho vlastní az do konce 2. sv. války (8)

F - Která ceská osobnost zde koncem 19. stoleti strávila dovolenou?

• K. Kramár (7)
• Vavro Srobár (9)
• T.G.M. (2)
• Edvard Benes (4)