Tak tohle by mohly být s troškou fantazie Blíževedly, nebýt velikého požáru v roce 1784, kdy zde byla většina dřevěných staveb zničena. Při návštěvě Blíževedel zjistíte jistou podobnost obou malých měst. Na snímku je kresba městečka Kuřívody, kde byly dřevěné stavby zachované ještě v 1. polovině 20. století. Blíževedly byly na stejné obchodní cestě do Lužice jako Rašovice, a stejně jako Rašovice je morové rány neminuly. Pokud k epidemiím moru připočítáme veliké požáry, a demolice a úpravy ve 20. století, byly na tom podstatně hůř, protože se jednalo o místo mnohem významnější a obec větší. Místo není tak romantické, i tady však najdete zákoutí, která stojí za návštěvu a poznání.
Ale vrátíme se k morovým ranám. Po 2. Světové válce odešli obyvatelé německé národnosti, stará zástavba chátrala, nebo byla necitelně modernizována. Na historické návsi se postavily řadové domky, které naštěstí už poměrně dobře do ostatní zástavby zapadají. Chátral i cenný kostel a jediná dochovaná roubená stavba, barokní sýpka s roubeným patrem a vyřezávanou pavlačí zůstala bez údržby, na některých mapách již je uvedena jako ruina. Na mapách naopak ještě najdete zaniklou kapli a zděný dům vedle samoobsluhy, který byl zbořený poměrně nedávno. Zdá se, že na začátku 21. století jsou morové rány překonané, i když život v poměrně nepříznivých klimatických, a v současné době i hospodářských podmínkách určitě není snadný. K historii najdete údaje již na jiných keších, proto zde je uvedeno pouze stručně to, co se týkalo pohrom, které městečko potkaly. Teď nakoukneme, jak se žije v obci, která na rozdíl od Rašovic má velikou zemědělskou provozovnu a není využitá převážně k rekreaci.
Stage 1 N 50°36.617 E 014°23.852
Tady se podíváme na stavbu novou, hezky vymyšlenou a volně přístupnou. Potěšte se hezkým výhledem. Také zde máte vysvětlení, proč současné děti nelezou po stromech a nepořádají knoflíkové války. Pro nejmenší je tu i zástupce z říše hmyzu.
A = počet párů nohou znázorněného živočicha.
Stage 2 N 50°36 570 E 014°23.916
Jste na „hlavní“ ulici městečka, s opraveným kostelem a nejhezčími zděnými stavbami. Předpokládá se, že Blíževedly měly původně trojúhelné veliké náměstí podobně jako Kravaře , předpokládá se také, že zde byla dřevěná podloubí, jaká vidíte na kresbě Kuřívod. Po zničujících požárech a demolicích nevyužitých domů se dochovala ve zbytku jediná roubená stavba, kterou odtud uvidíte vlevo za kostelem.Jedná se o barokní sýpku, která měla být přestěhovaná do Kravař, k Vísecké rychtě. Záměrem Okresního vlastivědného muzea v České Lípě tenkrát bylo hlavně zachování sýpky, která chátrala bez využití v sousedství vepřínů zemědělského družstva. Zdobená pavlač byla demontována. Později byl záměr pro náročnost odložen na neurčito. Stavba zůstala nadále bez využití, v majetku zemědělského družstva. Bez údržby se střecha a roubená část stavby prakticky zřítily. Prostě morová rána druhé poloviny 20. století.
Na přiložené fotografii je sýpka ještě s dochovanou pavlačí.
V současné době má objekt soukromého vlastníka a postupně se s využitím dochovaných trámů opravuje. Podívejte se, a prosím jen zvenku, jak pokračuje stavba a zjistěte
B = počet oken ve zděném přízemí sýpky směrem k silnici.
Stage 3 N50°36.413 E 014°23. 954
Dne 6. června 1859 vypukl poslední veliký požár, během tří hodin bylo zničeno kolem 80. domů, fara, škola. Po tomto druhém velikém požáru byly stavěny už všechny nové domy z kamene. Jak naší předkové dovedli s kamenem zacházet, se můžete podívat na stavbě malé stodoly a zjistit přitom
C = počet dvířek k podávání zemědělských plodin v horní části štítu stavby směrem do uličky.
Stodoly byly místem, kam se svážela úroda obilí, v tomto kraji byl však v 18. a 19. století zřejmě nejcennější plodinou chmel. Konkrétně je zničení úrody chmele uvedeno již ve zprávě o požáru z roku 1784. Dá se proto předpokládat, že dvířka v horní části stodoly sloužila k podávání žoků s chmelem.
Stage 4, 5 N 50°36.506 E 014°23 826
K vlastní morové epidemii. Nejvíce zde mor zuřil v roce 1680, kdy v nejhorším měsíci, v prosinci zemřelo 105 lidí. Jako upomínka na mor v roce 1713 byl roku 1714 uprostřed obce postavený morový sloup Nejsvětější Trojice. Součástí sloupu je také socha Sv. Jáchyma / Joachim/.
D = počet knoflíků na horním dílu oděvu tohoto světce. Sloup je nejcennější památka v obci, tak si zde zjistěte ještě
E = pilířky, na kterých je upevněn řetěz kolem sloupu. Další epidemie moru vypukla v roce 1730. Morový hřbitov byl podle zápisů západně od „starého domu“, jak byl také nazýván hrad Hřídelík.
Stage 6 N 50°36.499 E 014°23.804
Zemědělské městečko mělo na návsi i kovárnu. Kovárny nechyběly v ;žádné vesnici, dochovaly se však jen ojediněle. Nejdůležitější byla asi práce podkováře, který se zabýval výrobou podkov a jejich přizpůsobováním na kopyta koní nebo paznehty ostatních tažných zvířat. Podkova měla v průměrných podmínkách vydržet 4 až 6 neděl, z toho je zřejmé, o jak významné řemeslo se jednalo. Podkovy chránily kopyta na tvrdých cestách a zajišťovaly, aby se kůň v tahu nesmekal. Navíc bývali v dřívějších dobách kováři i ranhojiči a zvěrolékaři, takže s jejich řemeslem je spojeno mnoho zvyků a pověr. Do dnešní doby se zachovala pověra, že nalezené podkovy přinášejí štěstí. U kováren býval krytý přístřešek pro práci kováře i pro tažná zvířata. Tento přístřešek je u blíževedelské kovárny součástí stavby v podobě podloubí.
Na uvedených souřadnicích najdete stavbu s F oblouky podloubí.
Poznali jste vesnici ze všech stran a zbývá jen najít malý poklad, určený jen pro vás, snad i štěstí přinese. Jděte na:
N 50°3 (PÁRY NOHOU). (POČET KNOFLÍKU) 0 (2 * OBLOUKY U KOVÁRNY)
E 014°2 (OKNA NA SÝPCE). (POČET PODÁVACÍCH DVÍŘEK) (PILIŘKY - 10)(OKNA NA SÝPCE)
Tak nestačí??
Pokud Vám vychází v součtu nasbíraných indicií sudé číslo, raději si některé údaje před cestou za finálkou ještě překontrolujte.
Dobrá rada nakonec – i když vám to mapa nabídne, za šipkou jděte až už budete blízko cíle.
Používejte místní komunikace, a to i ty, které na některých mapách zatím nenajdete.
Pro kola nebo kočárek je konec cesty taky problematický, i když cesta je jinak i pro menší děti zajímavá.
Zvažte krátkodobou úschovu poblíž (těch vozidel, ne dětí!).
Po kontrole keše v květnu 2017 upravuji rady na cestu k finálce:
Kopřivy a roští, vím. Na začátku tu bývala stezka vedoucí kolmo ke keši, ale zarostla. Pokud chcete jít trochu rozumnou cestou, obočte zhruba na souřadnicích N 50 3A. DA (B+D) a E 14 2B. C(D+D) (F+C). Vede odtud šikmo přes bývalou louku vzrostlou trávou, zatím ne kopřivami, zarostlá polní cesta.