Rozbelesy Traditional Geocache
DarkLord Reviewer: Archivace listingu keše
DarkLord Reviewer
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Cache Vás zavede na zajímavé místo u reky. Cesta je príjemná procházka napríklad pro malé deti nebo pejsky.
Rozbelesy - Rosawitz Vzhledem k poloze na úrodné náplavové pude byl prostor Rozbeles osídlen v podstate kontinuálne od doby bronzové. Cetné archeologické nálezy v polohách Malé a Velké písky, rozkládajících se mezi Rozbelesy a Podmokly (jméno pripomíná ulice Na pískách), dosvedcují prítomnost nekolika kultur, které se zde v predhistorickém období vystrídaly. Stredovekým Rozbelesum bývá nekdy hypoteticky prisuzován význam místa, kde našli útocište obyvatelé povodní zniceného Decína. Rust vsi, jejíž hospodárskou funkcí bylo zásobování decínského hradu a mesta zemedelskými produkty, determinoval rozsáhlý panský majetek, který se rozložil v jejím sousedství (tvrz a poplužní dvur v Podmoklech), a k nemuž byla v 16. století skoupena i cást rozbeleských hospodárství. Rozbelesy (doložené k roku 1352) zustaly velmi malou vesnicí, príslušnou zprvu k Vilsnici a od roku 1579 k Weiheru. V roce 1850 se staly soucástí obce Podmokel a v prvních desetiletích jejího rozvoje plnily funkci kulturního strediska (farní kostel, zpocátku i škola). Stavební a populacní rozvoj Rozbeles podnítila výstavba prístavu (1856 - 1858), který se stal nejstarším labským prístavem, a protože byl vybudován pro zimování lodí, ríká se mu Zimní prístav (k jeho stavbe byl využit Farský ostrov v Labi). S výstavbou Duchcovsko-podmokelské dráhy byl rozbeleský prístav rozšíren a prohlouben (1876 - 1879), aby se mohl napojit na novou trat. Roku 1872 zde vyrostlo prekladište, které se stalo po Ústí n. L. druhým centrem prekládky severoceského hnedého uhlí. Od r. 1879 byla v Rozbelesích také zastávka osobních parníku. Na rece pod prístavem (blízko podmokelského dvora) bylo pozdeji zrízeno koupalište, provozované do tricátých let dvacátého století. S umístením a koncentrací podmokelských prumyslových podniku do prostoru Rozbeles v letech 1890 - 1910 se nekdejší zemedelská vesnice premenila ve ctvrt továren a delnických obytných domu, její kompozicní osou se stala Ústecká ulice. Nekteré starší tovární objekty jsou zajímavými památkami industriální architektury. V dusledku vývoje ve druhé polovine 20. století prakticky zanikla sídelní funkce Rozbeles. Rozširování výrobních podniku (výstavba nových hal Kovohutí, Kabla, Feroxu atd.) dovršilo premenu území v kompaktní prumyslovou zónu. Dominantou Rozbeles zustal barokní chrám sv. Václava se dvema vežemi a s osmibokou lodí, nástupce v renesanci prestaveného puvodního kostela. Výstavba nového chrámu byla zahájena roku 1731 (K. I. Dientzenhofer), ale její dokoncení se datuje až rokem 1783 (J. W. Kosch). Církevnímu životu sloužil kostel do pocátku padesátých let 20. století. Jeho zarízení bylo cástecne zniceno, dílem uloženo v kostele v Belé a na fare v Podmoklech. Budova chrámu se na nekolik desetiletí stala továrním skladištem. U kostela se rozkládal starý farní hrbitov s pohrební síní z roku 1875. Byl to interkonfesijní hrbitov, k nemuž od r. 1891 priléhal i židovský hrbitov. Rozbeleský hrbitov byl zrušen v padesátých letech s rozširováním výrobních provozu. Zustalo dochováno nekolik náhrobníku (nekteré na vnejší strane zdí kostela): nejstarší z pocátku 17.století: náhrobník Elisabethy Kropfové z roku 1831 je zajímavý také tím, že kámen pochází z kostela na Mariánské louce. Vedle chrámu stojí barokní budova bývalé fary s mansardovou strechou a se znakovou aliancí Thun a Hohenzollern-Hechingen v prucelí. Na prelomu 18. a 19. století zde žila skupinka francouzských emigrantu s irským duchovním M. A.Gerhaghdim.
Modernizace prístavu (prevzato z http://www.rvccr.cz/ ) Zkušenosti z katastrofální povodne na Vltave a Labi v roce 2002 ukázaly mimo jiné, že labská vodní cesta není dostatecne vybavena ochrannými prístavy, respektive stávající ochranné prístavy nejsou vybaveny vhodnými zarízeními pro bezpecné vyvázání plavidel za povodní. Realizace kvalitní povodnové ochrany plavidel má zabránit stržení plavidel rícním proudem v prípade povodní, k cemuž v nekterých prípadech došlo. Projekt byl spolufinancován Evropskou unií z Evropského regionálního rozvojového fondu prostrednictvím Operacního programu Infrastruktura, opatrení 2.1.4 Výstavba prístavní infrastruktury a modernizace vodních cest. Cíle projektu: • zajistit ochranu a vyvazování plavidel pri vysokých vodních stavech • zvýšit bezpecnost vlastních plavidel v chráneném prístavu, hlídkujícího personálu na plavidlech a bezpecnost staveb nacházejících se v koryte vodního toku a v jeho bezprostrední blízkosti Popis stavby: V cele bazénu bylo vybudováno 12 ks vysokovodních vyvazovacích pevných dalb v osové vzdálenosti 30 m, které tak vytvorí vyvazovací stání v délce 330 m pro 4 lodní polohy. Pátá byla zrízena zvýšením a zesílením 4 ks stávajících dalb mezi vjezdem do bazénu a prístavní zdí. Spojení dalb s brehem je zajišteno lávkami z úrovne vnitroprístavní komunikace. Na delící hrázi mezi Labem a prístavním bazénem byly zrízeny 3 vázací kruhy (ty modré), jejichž konstrukci tvorí v horní cásti obetonované zaberanené svarence štetovnic. Vázací kruhy jsou privareny k celní desce pripevnené ke štetovnicím v úrovni povrchu hráze. V místech stání byla v rámci úpravy paty svahu vytežena zemina v celkové kubature 6 tis. m3. Takže to byla trocha historie. Souradnice Vás zavedou na výchozí místo, kde mužete zaparkovat auto nebo proste zacít procházku a hledání. Nalezení cache je velmi jednoduché.
Additional Hints
(Decrypt)
mn cífzrarz G
oruvaq yrggre G