Jiráskovo divadlo
Hronov, mesto na rece Metuji v nadmorské výšce 364 m n. m. je vstupní bránou do Chránené krajinné oblasti Broumovsko. Mesto nese jméno po svém zakladateli panu Hronovi z rodu Naceraticu (doložen 1249-1285). První písemná zmínka o Hronove pochází z roku 1359.
Mesto s puvodne textilním prumyslem (Tepna) je v soucasnosti centrem stredního školství. Nejvýznamnejší strojírenský podnik ve meste Wikov MGI a.s. vyrábí mechanické prevodovky.
S prilehlými obcemi (Zbecník, Velký Drevíc, Rokytník, Žabokrky, Malá Cermná) má mesto v soucasné dobe približne 6.700 obyvatel.
Díky slavným rodákum Aloisu Jiráskovi (1851-1930), Josefu Capkovi (1887-1945) a Egonu Hostovskému (1908-1973) bývá Hronov casto nazýván mestem spisovatelu. Mezi významné osobnosti mesta patrí také Jan Antonín Knahl (1825-1901), autor chrámových skladeb a sboru a spisovatelka Helena Capková (1886-1961). V roce 1999 se cestným obcanem Hronova stal dokumentarista, kameraman a režisér prof. Mgr. Jan Špáta (1932-2006), který v Hronove strávil detství.
V Hronove se narodil také významný projektant budov divadel a penežních ústavu Ing. arch. Jindrich Freiwald (1890-1945), který byl znalcem a milovníkem díla Mistra Aloise Jiráska, s nímž byla rodina Freiwaldu spríznena.
Zámer vybudovat v Hronove divadlo se zrodil po oslavách 70. narozenin Aloise Jiráska v roce 1921. Budova byla postavena z iniciativy Družstva pro postavení Jiráskova divadla. V dobe pocátku stavby melo Družstvo na hotovosti pouhých patnáct tisíc korun. Puvodní projekt s muzeem, knihovnou a cítárnou vypracoval místní rodák Ing. arch. Jindrich Freiwald zdarma, což byl nejvetší prínos do zacátku stavby. Dne 26. srpna 1928 se konala slavnost položení základního kamene za úcasti Mistra Aloise Jiráska, který pri poklepu pronesl památná slova, jež jsou vepsaná do celní zdi vestibulu: „A dílo to budiž požehnané…“
Vlastní stavbu zahájila v cervnu 1929 sdružená hronovsko – náchodská firma Veselý, Goldschmied a Hartman, podnikatelé staveb. Arch. Freiwald peclive sledoval postup stavebních prací, shánel materiál a dodavatele za výhodných podmínek. Pri otevrení divadla 28. zárí 1930 napsal do divadelní kroniky oslavné verše. Byl prý i autorem „hronovské hymny“ … že ta naše láska není žádný špás… Z puvodního projektu byla realizována pouze stavba divadelní budovy. Slavnostní otevrení se uskutecnilo 28. zárí 1930 predstavením Jiráskovy Lucerny v provedení Spolku divadelních ochotníku v Hronove.
Jiráskovo divadlo je dnes príkladem neoklasicistní architektury a zároven dominantou hronovského námestí. Na budove je umístena reliéfní pametní deska obetem 1. svetové války od J. Horejce z roku 1932, v prízemí busta Aloise Jiráska a Josefa Capka, provedená F. Bartákem.
Stejný architekt stál také u zrodu hronovské mestské sporitelny. Ta se pro svou výjimecnost dostala na seznam kulturních památek Ceské republiky. Stavba byla sverena spojeným firmám B. Veselý a J. Šustr – hronovským stavitelum. Objekt realizovaný podle plánu spolumajitele firmy Freiwald a Böhm v Praze – Karlíne byl kolaudován a slavnostne predán k užívání 27. listopadu 1937. Široké obloukovité schodište v prucelí zdobí dve polonahé pískovcové plastiky ženy a muže, symbolizující textilní výrobu a strojírenství. Jejich autorem je významný ceský sochar Jaroslav Horejc (1886-1983). V roce 1939 byl ke sporitelne pristaven nájemný dum. Obe budovy tvorí v Husove ulici harmonický celek.
Jindrich Freiwald netrpelive ocekával konec války a návrat svobody. Pri pražském povstání si hned 5. kvetna oblékl dustojnickou uniformu (byl dustojníkem csl. armády) a šel vyjednávat s komandem SS, aby z Prahy odešli a nevraždili naše lidi. Byl zatcen a pri odchodu jednotky SS jej 8.5.1945 na kopci nad krcskou nemocnicí i s jeho pomocníkem zastrelili. Malý pomnícek na levé strane silnice na Benešov pripomíná hrdinný cin tohoto našeho rodáka a surovou vraždu nacistu (cache GC2DCKR). Puvodne byl pohrben již 11.5.1945 na hrbitove v Braníku, ale tak jako Alois Jirásek mel i Jindrich Freiwald prání být uložen v rodné pude hronovského hrbitova. Pohreb byl v dobe 15. Jiráskova Hronova vypraven z budovy divadla a Ing. arch. Freiwald je pochován na legionárském hrbitove.
Od roku 1931 se v Jiráskove divadle každorocne koná mezinárodní prehlídka ochotnického divadla – Jiráskuv Hronov. V prvních rocnících byl celý festival venován oslave Aloise Jiráska a jeho díla. Dodnes se proto v Hronove festivalu ríká „Oslavy“.
Ve II. patre divadla najdeme ješte Jiráskovo muzeum. Je zamereno k historii a národopisu Hronovska a k osobe a dílu Aloise Jiráska. (Vstupenka z muzea platí zároven i pro vstup do Jiráskova rodného domku.)
Budova Jiráskova divadla je v soucasné dobe stavebne propojena s novou prístavbou (realizovanou podle projektu arch. Miloše Skaunice) – Sálem Josefa Capka, kde se porádají další spolecenské akce (plesy, maturitní plesy, divadelní predstavení, koncerty, zamestnanecké vecírky, tanecní pro mládež i dospelé atd.). O tom, jak je prístavba architektonicky silne (ne)vydarená si udelá obrázek každý sám, každopádne uvnitr vypadá mnohem lépe než zvenku. V zatím nevyužité cásti by mely vzniknout kanceláre mestského úradu. Na volné, prozatím oplocené ploše naproti prístavbe mela vyrust nová budova pošty, soucasné nové vedení Ceské pošty však již o stavbu nemá zájem.
S divadlem souvisí i složitý vývoj hronovského mestského znaku. Symbolem mesta Hronova na prelomu 18. a 19. století se stal mariánský sloup, který od roku 1725 zdobí hronovské námestí. Stylizované vyobrazení sloupu se používalo na pecetidle a pozdeji na obecních razítkách. Vlastní pecetní obraz tvorí sousoší, kde nejvýše na sloupu je Panna Maria držící v nárucí Ježíška. Níže po stranách podstavcu jsou znázorneny postavy dvou svetcu – vpravo sv. Václava, vlevo sv. Bedricha, nejníže ve výklenku reliéf sv. Jana Krtitele.
Nekdy po roce 1850 zacal Hronov pecetní obraz používat jako svuj znak až do roku 1925, kdy se jako symbol ve znaku objevila nejprve hronovská zvonice a krátce nato Jiráskuv rodný domek. V roce 1947 se mesto vrátilo k puvodnímu znaku s mariánským sousoším, prestože neodpovídal heraldickým pravidlum.
Stávající mestský znak podle návrhu akad. malíre Jirího Škopka, upravený podle doporucení Komise pro otázky znaku mest pri Archivní správe MV CSR, používá mesto Hronov od roku 1972 s tímto popisem:
„V modrém štíte leží stríbrné divadlo jako symbol známých divadelních festivalu – Jiráskových Hronovu.“ Patrí mezi nejmladší mestské znaky ve východních Cechách jako urcité provizorium, nebot podoba puvodního historického mestského znaku se nedochovala.
Hronov je údajne jediným mestem v CR, v jehož znaku je divadlo.
Keš vznikla namísto archivované GC1AX5H Jiráskovo divadlo WEBKAM by maaaca. Cást listingu byla použita s laskavým svolením jejího autora, kterému tímto dekuji za ochotu a pomoc. Zvláštní dík patrí i El Dunovi za technickou pomoc, design listingu a betatest.