A teď, teď už se pohodlně usaďte k počítači a nechte klidně luštit taky děti, když se jim bude chtít. Ale nebude to jednoduché a nenáročné k vyluštění i k odlovu. Pro prvních šest lovců zanechali trpaslíci na místě kvalitní trpasličí sečnou zbraň.
„Ježíš, to je dlouhý, kdo to má číst? Na to se vykašlem...“
úplně to slyším. Ujišťuji vás, že knihy Markuse Heitze o trpaslících, kterými je to celé inspirováno, mají čtyři díly, každý zhruba s 550 stránkami. Ještě pořád se vám zdají ty dva odstavečky dlouhé? Ale když je pečlivě přečtete, najdete vstup do trpaslicky historicky cenného místa, kde se trpaslíci schovali před skřety. Nezapomeňte, že byli na útěku, podmínky pro schování byly strašlivé – myslete na svůj lidský nedokonalý zrak a nedokonalý oděv, který jen těžko nahradí kroužkovou zbroj. Myslete na vlastní bezpečí. Poklad je skutečně dobře schovaný. Značky NEJSOU na každém rohu a cíl je zřetelně označen. Přímo v trpasličím domečku se chovejte tiše. Hned nad vámi jsou skřeti. Když vás uslyší, poklad ukradnou. Od pokladu neodcházejte nejkratší cestou!!! Tam byste spadli do spárů skřetům a prozradili trpasličí úkryt. Jděte buď zpět, což je nejbezpečnější, nebo ještě podle značek (EXIT) dál. Tam mají trpaslíci označen východ, kde při troše opatrnosti nebezpečí nehrozí. Bude ale ještě potřeba vaše dostatečná fyzická síla pro zdolání poslední překážky před výstupem. Mějte zrak i sluch napnutý.
Takže ještě jednou: pohodlně se usaďte a čtěte...
„Skřeti!“ ozval se Binardil a všichni trpaslíci se dali na útěk směrem ke starým štolám. Binardil se otočil a podíval se: „Je jich jenom 31…,“ prohlásil zklamaně, „nemohli bychom s nimi bojovat? Je nás dost.“. „To je víc než 2 na každého,“ zamyslel se Tungdil, „což je víc, než v současné době dokážeme zvládnout. Jsme jenom 4, ani v 8 bychom to nezvládli. Je to 31 skřetů, Binardile!“. „Já jsem schopná zvládnout tak 0 skřetů, už jsme 7 měsíců na pochodu,“ povzdechla si Goda. „Kdyby jen to,“ ozvala se Balyndis, „ale 28 trpasličích mil denně mě taky docela unavuje“. Všichni 4 trpaslíci se po krátké pauze vydali dál, ke štolám už to bylo blízko – 0 trpasličích mil. Prodírali se hustým porostem a překračovali kameny. Pomalu se stmívalo. „Mám pocit že už neujdu ani 23 kroků.“ stěžovala si udýchaná Goda. „Odpočineme si.“ rozhodl Tungdil. Trpaslíci si našli místo v nedalekém mlází a usedli k posledním zásobám jídla. „Poslední chleba z původních 21.“ povzdechl si Binardil a rozdělil ho na díly. Když se trpaslíci nasytili, ulehli ke krátkému spánku. Netušili, že všech 31 skřetů se blíží. 0 trpaslíků se vzbudilo, když byli skřeti míli od nich. Až 1 – Binardil - vycítil pach skřetů a vzbudil ostatní. A to skřeti smrdí opravdu hodně. Skřeti se svojím IQ 0 naštěstí neobjevili trpasličí úkryt, a ti se mohli v klidu odplížit. 4 trpaslíci se rychle zvedli k úniku. Nemohli jít ve 2, to se nevešli. Ale tech 31 skřetů za zády jim dodávalo rychlost. Naštěstí jen 0 skřetů se vešlo do chodby. Trpaslíci se plížili dlouho a nebylo to nic jednoduchého. Plížit se ve zbroji ze železa s kroužkovou košilí, přilbou a ještě obouruční sekerou na zádech není nic lehkého. Vždyť to všechno dohromady váží přes 29 kilogramu! Když se slunce dostalo do zenitu, byli trpaslíci od skřetů dostatečně daleko. Našli si úkryt mezi nedalekými balvany a odpočívali. Goda seděla opřená o Binardila a oddechovala, Tungdil se díval někam do prázdna a Balyndis kontrolovala zásoby. „Z 21 chlebu nám zbyly jen drobty, z 23 jablek máme přesně 0, ale máme ještě tak 16 kousků sušeného masa.“ Binardil se zamyslel: „Ale 0 kousku skřetího masa.“. „Nesnědla bych ani 1 skřetí maso.“ Ozvala se Goda. Tundgil se otočil „Měl jsem 1 skřetí maso a doporučoval bych ho jíst jen v případě nejvyšší nouze.“ Já bych ho chtěl ochutnat,“ ozval se Binardil zasněně, „víte kolik by jich bylo z 31?“. Goda se rozesmála: „Ze skřetů uděláš 0 kousků masa, protože nejsme schopni bojovat“. „Když sníme 1 z kousků masa každý den, máme ještě chvíli na skřetí maso čas,“ ozval se Tungdil ze svého stanoviště na balvanu. „Já bych to viděla optimisticky,“ namítla Balyndis, „1 kousek masa na den je docela dost.“. „A jenom 31 skřetů,“ prohlásil nadšeně Binardil, „a 0 jich přežije…“. Mezitím 31 skřetů objevilo ztracenou stopu. Za necelých 17 minut už věděli, kdy tu trpaslíci byli, přece jenom neměli dohromady ani IQ 31.
A všech 31 skřetů se vydalo po stopě unavených trpaslíků. Trpaslíci, rokující o zbytku svých zásob (především o 21 snědených trpasličích chlebech s 21 mrtvými veverkami a 21 kousky sýra), si ničeho nevšimli. Ani když 17i členné hejno havranů urychleně odletělo z nedalekého křoví. Zásoby o celkovém množství 0 je dostaly natolik do šoku, že se přestali soustředit. Jen Tungdil měl podezření a sledoval obzor. Sledoval louku, nad kterou se vlnil teplý vzduch, když uviděl víc jak 4 siluety. Ani 2 trpaslíci už se neotočili, když Tungdil upozornil ostatní, že 31 skřetů představuje ne0 (nenulový) výskyt nebezpečí. Byl však tak unaven, že si 31 skřetů mohlo poslechnout debatu o 21 trpasličích chlebech. „Skřeti!“ zakřičela Goda a už držela v ruce svou sekeru, připravená se bránit, stejně jako její druhové. „Já si jich beru 29.“ ozval se nadšeně Binardil. „Dnes zabijeme 0 skřetů…“ řekl Tungdil ponurým hlasem a dal se na ústup. Ostatní ho následovali. „Tak alespoň 1, hlavně ne 0,“ skuhral Binardil, ale také se vydal ke štolám, které byly nedaleko. Skřeti si sedli a čekali, měli času dost – 17 hodin do soumraku, však si můžou odpočinout. Trpaslíci mezitím běželi listnatým lesem a pak potokem. „ Ani 21 z 31 jich nezbylo, já nikoho nezabil. 0 mrtvých, já bych jich 4 nebo alespoň 2 zvládl.“. Tungdil se i přes složitou situaci pousmál: „My víme, že bys jich zvládl i 31, ale pak bys mel 0 (nulovou) sílu.“. Trpaslíci kráčeli proti proudu potoka, až došli na kraj bývalého trpasličího území. Balyndis se smutně rozhlížela: „Pamatuji si, když to bylo království s 16 vstupy a mnoha věžemi a teď…“. Prošli klenutými otvory. 0 (nulová) stráž. Teď ale neměli čas se tím zabývat, Goda ihned začala hledat vchod do postranní chodby. „Nebyla jsem tu víc jak 29 let,“ stěžovala si, ale nakonec vchod našla. „Hmm, jenom 21 loktů, sem se skřeti nevejdou“ pousmál se Tundgil. „Zvláštní“ poznamenala Goda: „23 minut do soumraku a nic se neděje.“. Trpaslíci se vydali do chodby. Prolézali pořád dál do nitra hory, lezli po kovových žebřících do dalších pater, minuli odbočku, až dolezli na správné místo. Tam se usadili. „Vím, že porazíme 0 skřetů, hlavně nesmí získat To co neseme s sebou. Navrhuji, abychom To zde nechali a obětovali se. Skřeti jsou moc velcí a nevejdou se sem,“ zvážil Tungdil. Všichni trpaslíci souhlasili. Naposledy si prohlédli 23 loktů vysokou místnost, naposledy prošli 21 loktu vysokou chodbou. „Zvládneme to“, povzbuzoval ostatní Binardil... „já si jich vezmu 29“. „Já to nedám,“ ozvala se Goda, „Zabiju jich tak 0.“. 4 trpaslíci odložili vše, co nepotřebovali, vzali si sekery do rukou a s bojovým pokřikem vyrazili na skřety. Ve 2 hodiny dalšího rána byl slyšet poslední trpasličí výkřik… Kolik přežilo trpaslíků? Nevíme, ale skřetů přežilo 31.
