Hrbitovy v Líšni
Od založení kostela se kolem neho rozkládal hrbitov. Tím, že byl kostel dvakrát prodlužován, se pak ocitla zrejme vetšina hrobu pod ním.
Od 16. stol. na nem byli pohrbíváni i brnenští protestanti. Jak dokládají písemné prameny a vyobrazení z 18. stol., byl kostel se hrbitovem obehnán zdí, která byla zbourána po zrušení hrbitova. Vedle kostela se také nacházela ješte kostnice. Problémy s nedostatkem místa na tomto hrbitove muselo vyvolat zvetšení kostela již za Bority z Budce a následne rostoucí pocet obyvatel v 18. stol. Proto pak byly cineny kroky ke zrízení hrbitova nového.
Nový hrbitov byl založen v roce 1782, uprostred obce. Pozemek na nej venovala obec a také byla odpovedna za jeho údržbu. Ve druhé Pametní knize farní se uvádí odlišný rok 1827 s tím, že hrbitov byl založen roku 1817. Chaos v datech prý zpusobilo francouzské vojsko, které zcela preházelo farní archiv (zkažené a sotva citelné dokumenty). Nakonec i o tom tam existují zápisy.
První pohrby se konaly v roce 1790. Stejne jako puvodní „hrbitov za branou byl i tento pred branou košer." O branách se bežne hovorí ješte v prubehu 18. i 19. stol., což dokumentuje jejich bežné povedomí. V té dobe fungovaly pravdepodobne oba hrbitovy soucasne.
V roce 1836 byl nový hrbitov rozširován, farár Václav Toner k tomu venoval ze svého majetku kus pole. V roce 1853 došlo k dalšímu rozširování, kdy tentýž farár prikoupil pozemky od farníku.
Z hrobu v té dobe nebyly vybírány žádné poplatky a všechny náklady spocívaly na farním úrade.
V roce 1872, 1883 a 1896 byl hrbitov opet rozširován a také bylo upravováno okolí. Pri té príležitosti zámecký zahradník Rudolf Liehm vysázel kaštanovou alej. V roce 1887 je totiž hrbitov velmi zanedbán. Farár jmenoval hrobare, který se podílel na správe hrbitova a obec jej platila. Musely být nove vymereny rady hrobu, opravena ohrada a hrbitov byl rozdelen do trí cástí - pro dospelé, velké a malé deti a místo pro jinoverce a sebevrahy. Celý areál byl osázen lipami a jasany a hroby byly opatreny železnými císly.
V roce 1894 byla postavena nová kaple, kde býval na márách do pohrbu uložen nebožtík a na Dušicky bývala sloužena mše svatá. V kapli byla také provedena v roce 1901 pitva Františka Beneše za úcasti vyšetrovacího soudce z Brna. O této zajímavé situaci se zminuje více zdroju, možná i proto, že se jednalo o významnejší záležitost.
V roce 1926 byla pristavena kostnice, zakoupen pozemek na cestu a dve sousední pole k jeho zvetšení. V roce 1929 bylo požádáno o jeho další zvetšení. Radní jej chteli zvetšit o 14 m k východu, do míst, kde dnes stojí obchod, a ohradit jej novou zdí. Rozšírení nebylo povoleno se zduvodnením, že hrbitov se již nyní nachází v zastavené cásti pouhých 13 m od nejbližšího stavení. Okresní hejtmanství doporucilo vybudování hrbitova nového. Ze trí variant zvítezila lokalita Lepiny, kde šla prístupová cesta alejí smerem do Podolí. K dohodám a založení nového hrbitova však pro vysoké poplatky za merici a z prírustku hodnoty nedošlo.
V roce 1945 se stala situace zcela kritickou a znova byla nastolena otázka zrízení nového hrbitova. Starý hrbitov byl zatím rozšíren o jednu radu hrobu - o jedno pole. Následovaly hádky a peripetie spojené se získáváním dalšího místa k rozšírení hrbitova, majitelé pozemku si stežovali, že prijdou o prístupovou cestu, do hry se pak zapojil Ústrední národní výbor v Brne a varoval, že pokud to Líšen nevyreší, budou muset být její obcané pohrbíváni na Ústredním hrbitove v Brne. Po vážném varování zvolil Národní výbor v Líšni hrbitovní komisi, která mela vyhledat príhodné místo pro nový hrbitov a postarat se o další.
Nakonec bylo vybráno tretí, již pred válkou uvažované místo Na dlouhém kusu, smerem do Ochozi. Komise zjistila, že pozemek je vhodný, ale proti hrbitovu se postavili obyvatelé prilehlých ulic. Aby jim bylo vyhoveno, posunula se poloha hrbitova ješte severneji. Plány stály tehdy 40 000 Kc, byl navržen velmi krásný hrbitov s mnoha terasami, alejemi a urnovými háji, ale zjistilo se, že by na vlastní hroby zbylo velmi málo místa a projekt byl proto prepracován.
Prišel rok 1948 a na stavbe hrbitova zacalo pracovat velmi mnoho brigádníku, které nikdo nerídil, a tak co jedni privezli, druzí zase odvezli. Ubehlo dalších 10 let do roku 1958 a hrbitov nebyl stále dokoncen! Presto se již kvuli kritickému nedostatku místa na hrbitove starém zacalo od srpna 1958 ukládat první mrtvé.
V roce 1923 zrídil stolar Vincenc Hanzl první soukromý koncesovaný pohrební ústav v Líšni. Pred tím si každý vybavoval pohreb sám, resp. jeho rodina, která musela sama všechno zajistit. Pohreb se obycejne konal z domu nebožtíka (tak tomu bylo ješte v šedesátých letech), odkud byl prenesen do kostela a odtud na hrbitov. Pan Hanzl zarídil vše potrebné, mel k dispozici dva pohrební vozy, jeden cerný pro ženaté, druhý bílý pro svobodné. Také rakve byly stále na sklade a nemuselo se cekat na jejich výrobu. Svoji firmu provozoval až do roku 1950, kdy mu byla znárodnena a prevzata Pohrebním ústavem zemského hlavního mesta Brna, filiálka Líšen, a pan Hanzl zustal zamestnancem.
Je škoda, že se o „Starém" hrbitovu nezachovala žádná dokumentace, protože nekteré náhrobky byly unikátní.
Na hrbitove novém, s bohate zdobenými hroby a udržovanými cestami, je možno najít odpocinku ve stínu stromu, a tak se tu schází líšenské babicky posedet na lavickách, prohodit kus reci a zavzpomínat na dustojném míste. Mestský autobus je priveze a odveze, šikovne zastavuje pouhých nekolik metru od vstupní brány a také mnohým turistum a výletníkum je výhodné, hrbitov obejít a brzy se ocitnout v lese, na ceste na Staré zámky a nebo na zkratkách k rybníkum do blízkého Mariánského údolí. Zkuste i vy mimolíšenští, nechat se zavézt na toto pekné místo a udelat si treba procházku blízkým lesem, nebo k nedalekému Kostelícku.
