Motto:
"Hranice? Nikdy jsem je nevidel. Ale vím, že existují v
myslích mnoha lidí."
Thor Heyerdahl
Ve svetove historii zanechalo svuj otisk mnoho vynikajicich muzu a
zen s ceskymi koreny. Jedni jsou znami vice, jini mene a mnoho z
nich je nepravem takrka zapomenuto.
Pojdme si nektere z nich pripomenout..
Jan
Brezina
"Asi sto kilometru pred Zemi Frantiska Josefa
jsme vypluli z mraku. Skutecne nadherny pohled. Hornate ostrovy
pokryte snehem a ledovci se zvedaji nad bilou pousti. Letime pres
celou Zemi Frantiska Josefa az na jeji nejsevernejsi bod, Rudolfuv
ostrov. pristavame na kopuli ostrova, ktery predstavuje skoro
ctyrhrannou seriznutou ledovou horu, na jejimz vrcholku je nase
letiste. Prezimovaci stanice je dole u more."
napsal Jan Brezina v knize s prostym nazvem
Cesta na severni pol.
Jan Brezina se narodil v Koline
jako syn obuvnika Vaclava Breziny a jeho zeny Frantisky, ale jeho
rodina zde dlouho nepobyla. Jeho otec, zaujat komunistickymi
myslenkami, odjel v roce 1930 budovat Sovetsky svaz. Jan zde
absolvoval letecke uciliste v Leningrade, kde se vyucil leteckym
mechanikem.
Po dokonceni skoly nasledovala strma kariera. Jako pilot naletal
pri doprave tezeneho materialu vice nez 300 letovych hodin v
nesmirne obtiznych podminkach ve Stredni Asii, u sirnych dolu v
pousti Karakum. Diky jeho vykonum si ho vedec Ivan Papanin v roce
1936 vybral do expedice peti letadel k severnimu polu. Neslo
samozrejme jen o brilantni techniku pilotaze, Jan byl od svych
osmnactych let clenem komunisticke strany a krome "pracovnich" letu
rovnez po SSSR pilotoval agitacni lety.
Brezina (v ruskem prostredi uzival formu jmena Brezin) byl pridelen
na nove pusobiste, k Hlavni sprave Severni morske cesty. V jejich
sluzbach se jako nejmladsi z 44 clenu expedice, bylo mu pouhych 23
let, ujal ukolu letecky zdolat severni pol a vybudovani plovouci
zakladny v nejsevernejsi casti Severniho ledoveho oceanu. Trasa
expedice vedla z Moskvy pres Nar’jan-Mar a souostrovi Nova
zeme na Zemi Frantiska Josefa, odkud 21. 5. 1937 vyprava opravdu
dosahla polu. Brezina byl puvodne clenem posadky Mazurukova letadla
N-169, ktere na polu pristalo; tesne pred zaverecnou fazi vypravy
byl ale pridelen k jinemu stroji a ze zakladny u Teplicke zatoky na
Zemi Frantiska Josefa letal jako pozorovatel, pricemz se dostal
nejdale 200 km od polu - nebyl tedy prvnim Cechem na severni tocne,
jak se nekdy mylne uvadi.
Expedice byla po navratu triumfalne uvitana Stalinem, ktery
Brezinovi (jako vsem dalsim ucastnikum vypravy) osobne udelil Rad
rudeho praporu.
O rok pozdeji se vsak karta obratila a Jan Brezina byl 8.3.1938 ve
svem moskevskem byte zatcen tajnou policii NKVD. O vine ci nevine
ve stalinskem Rusku nerozhodovala skutecnost, ale tabulky, kolik
kde ma byt odhaleno zaskodniku; neni tak divu, ze pro udajnou
spionaz ve prospech Ceskoslovenska, provadenou 1935 v dobe sve
prace v letecke tovarne, byl dne 29. 7. 1938 pravdepodobne na
zaklade vynuceneho priznani odsouzen k smrti a o tri tydny (16. 8.)
pozdeji v Butovskem polygonu tajne popraven.
Brezinuv osud zustaval dlouho neznamy. Jeho zena, cechoamericanka,
se zahy vratila do USA, matka a sestra Marie do CSR, ani ty ale
nemely blizsich zprav. Az roku 1975 v Mladem svete publiciste
Rudolf Krestan a Petr Adler v clanku Jenda upozornili na jeho
existenci; o tri roky pozdeji pak sdelily sovetske urady Marii
Brezinove, ze jeji bratr zemrel 16. 8. 1944 ve vezeni na selhani
ledvin. Tehoz roku (1978) byl take Brezina uredne rehabilitovan...
Az po otevreni sovetskych archivu po roce 1990 se pribuzni
dozvedeli o skutecnem datu a okolnostech Brezinova umrti, nasledne
rodina ziskala i dalsi dokumenty o jeho zivote, ze kterych napr.
zjistili, ze v obzalobe nebyla jedina zminka o Brezinove knize,
ktera pritom obsahovala cetne technicke detaily o tehdejsich
sovetskych letadlech. Historie si zkratka libuje v
paradoxech.
Pokud si chcete zalogovat i bonusovou kesku teto serie,
nezapomente si z logbooku opsat bonusove cislo.
Zdroj: Jiri
Martinek, Ceska televize, cs.wikipedia.org