1257 - první písemná zmínka o kostele.
*pocátek 15. století – postavena severní vež (stavba
severní veže zahájena asi 1412).
*1572 – postavena Edelmannova hrobka.
*2. pol. 19. stol. - celkové restaurování kostela, snaha o
neogotické navýšení obou veží západního prucelí podle
návrhu Gustava Meretty, Augusta Prokopa a jiných -
nerealizováno.
*1985 – sousoší Kristus na hore Olivetské preneseno
z jižní strany kostela do interiéru.
*1995 - kostel svatého Morice je podle narízení vlády c.
262/1995 Sb. ze dne 16. 8. 1995 o prohlášení a
zrušení prohlášení nekterých kulturních památek za
národní kulturní památky zarazen mezi národní kulturní památky.
*2007 - v rámci oslav 750. výrocí první zmínky o kostele je pri
jižní zdi kostela na puvodní místo osazena kopie
sousoší Olivetské hory, nejcennejší památky gotického
socharství v Olomouci.
![]()
*Významná pozdne gotická stavba. *Má dve nesymetrické
hranolové veže a bohate klenuté trámové trojlodí.
Varhany
Se stavbou varhan bylo zapocato již na pocátku tricátých let
18. století a puvodne mely být dílem olomouckého varhanáre J.
Heintzlera, která ovšem již v roce 1736 umírá. Podobne
i další, kromerížský varhanár Krištof Klement
záhy umírá a v roce 1738 se Giannini (probošt) obrací na
vratislavského stavitele varhan Michala Englera. Vlastní stavba
byla ješte pozdržena událostmi slezských válek a ke
skutecnému uvedení nových varhan dochází až v predvecer svátku
sv. Morice 22. 9. 1745. Michal Engler postavil nesporne unikátní a
špickový nástroj, který nejen co do velikosti, ale i co do
kvality patrí mezi nejlepší v Evrope. Socharská výzdoba
varhan je z hlavní cásti dílem Filipa Sattlera, predevším v
rezbárské a štukové figurální složce. Sattler
ovšem umírá již v roce 1738 a vlastní kompletizaci
socharské výzdoby spolu s rozsáhlou realizací zvlášte
rezbárského detailu provádí v záveru výstavby varhan jeho
tovaryš prebírající vedení dílny Jan Antonín Richter (1712 -
1762). V letech 1959 - 1971 byly varhany a jejich socharská výzdoba
restaurovány, vlastní nástroj rozšíren o další
rejstríky a doplnen petimanuálovým hracím stolem. Tato obnova a
modernizace ješte zvýšila výrazové hudební
možnosti klasického barokního nástroje (135 rejstríku, 10 400
píštal a zvukových center). Hrací stul varhan byl v roce
1999 modernizován pocítacem.
Svatomorická vež
5. cervence 1398 postihl Olomouc, tehdy stále ješte s
prevažující drevenou zástavbou, katastrofální požár. O
jeho rozsahu svedcí následné odpuštení mestské dane
markrabetem Joštem na dobu šesti let. Olomouctí tuto
pohromu pricítali nenáležitému svecení predchozího svátku sv.
Prokopa. Jedním z opatrení do budoucna bylo založení a
postavení nové vysoké veže pri starém kostele sv. Morice,
která mela funkci zvonice (snad volne stojící, podle odsekaných
kordonových ríms na východní strane) a eventuelne i hlásky,
umožnující prehlédnout znacnou cást tehdejší Olomouce.
Zhotovena byla z pravidelne pritesaných kvádru místní droby. Stavbu
vedl nejspíše Parlér Jan, v roce 1401 prední clen mestské
rady, považovaný mylne za príslušníka rodiny Petra
Parlére. Vež je poprvé zmínena v roce 1403, z roku 1424 je
zpráva o odlití svatomorického zvonu s jménem Havel (Gallus).
Vež je také zprístupnena pro turisty, prohlídka je
individuální, pouze za pekného pocasí, vstupenky je možno
zakoupit prímo u veže. Svatomorická vež merí 46m. ež
je otevrena od kvetna do zárí. Otvírací hodiny: PO-SO 9:00-17:00
